Aktual.: 16.10.2025 09:33
Berlín/Aschaffenburg – V bavorském městě Aschaffenburgu dnes začal proces s Afgháncem, který letos v lednu zaútočil v parku nožem na skupinu dětí a dva lidi zabil. Podle znaleckého posudku je psychicky nemocný a v době činu byl nepříčetný. Soud tak bude nejspíš rozhodovat, zda jej pošle na uzavřené oddělení psychiatrické nemocnice. Útok v Aschaffenburgu vyvolal v Německu krátce před únorovými volbami pobouření a přiměl politické strany k dalšímu zpřísnění migrační a azylové politiky.
Osmadvacetiletý neúspěšný žadatel o azyl z Afghánistánu letos 22. ledna v parku Schöntal v Aschaffenburgu zaútočil na skupinu dětí ze školky. Zabil dvouletého chlapce marockého původu a také 41letého kolemjdoucího, který byl na procházce s vlastním dítětem a snažil se pomoci. Další dva lidi, dvouletou dívku ze Sýrie a 73letého Němce, útočník zranil. Devětapadesátiletá vychovatelka si v nastalém chaosu zlomila zápěstí.
Už krátce po činu vyšetřovatelé nalezli indicie, které naznačovaly, že je Afghánec psychicky nemocný, mimo jiné objevili léky v jeho ubytovně. Podle později vypracovaného znaleckého posudku není psychické onemocnění „přechodné“ a je „vysoce pravděpodobné“, že by muž mohl páchat i další „krajně agresivní činy“. Jakou konkrétní nemocí Afghánec trpí, státní zastupitelství neuvedlo.
Afghánec nyní čelí obžalobě z vraždy a pokusu o ni, ze zabití a pokusu o něj a z ublížení na zdraví. Státní zastupitelství nepředpokládá, že by měl čin politický či náboženský motiv. Soud bude muset rozhodnout, zda byl muž v době činu příčetný. Pokud rozhodne, že kvůli duševní poruše není trestně odpovědný, představuje ale dál riziko pro společnost, bude ho moci poslat na neomezenou dobu na uzavřené oddělení psychiatrické nemocnice. Na proces je vyhrazeno šest jednacích dní, rozsudek by mohl padnout ještě v říjnu.
Případ z Aschaffenburgu výrazně zasáhl do kampaně před únorovými předčasnými volbami v Německu. Využila jej protiimigrační strana Alternativa pro Německo (AfD). Předák konzervativní unie CDU/CSU Friedrich Merz v přímé reakci na útok vystoupil s takzvaným pětibodovým plánem, který obsahoval požadavek na trvalé kontroly německých hranic, důslednější deportace či odmítání migrantů bez dokumentů přímo na hranici, i kdyby měli právo na mezinárodní ochranu. CDU/CSU volby vyhrála, Merz se stal na počátku května kancléřem a jeho ministr vnitra Alexander Dobrindt den po nástupu do funkce skutečně nechal zpřísnit režim na německých pozemních hranicích.