Aktualizace: 21.03.2024 14:16
Brusel – V Bruselu začal dvoudenní summit EU. Unijní lídři budou nejprve jednat s generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem. Tématy jsou zejména situace na Ukrajině a v Pásmu Gazy. Česko na summitu zastupuje premiér Petr Fiala.
„V chaotickém světě, ve kterém žijeme, je velmi důležité držet se zásad a zásady jsou jasné: Charta OSN, mezinárodní právo, územní celistvost zemí a mezinárodní humanitární právo,“ prohlásil Guterres při příchodu na jednání v Bruselu. Zároveň zdůraznil, že je důležité, aby byl mír na Ukrajině, ale stejně tak je nezbytné dosažení příměří v Pásmu Gazy.
Po obědě s Guterresem čeká šéfy států a vlád setkání s předsedkyní Evropského parlamentu Robertou Metsolaovou, prostřednictvím videohovoru se s nimi rovněž spojí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Kromě Ukrajiny a Blízkého východu má summit na programu i otázky bezpečnosti a obrany EU, budoucího rozšíření bloku, téma migrace, ale také problematiku podpory evropských zemědělců, kteří v posledních měsících protestují v mnoha členských státech sedmadvacítky.
Scholz: Výnosy z ruských aktiv by měly být použity na zbraně pro Ukrajinu
Země Evropské unie by měly rozhodnout o použití výnosů ze zmrazených ruských aktiv v Evropě k nákupu zbraní a munice pro Ukrajinu, uvedl německý kancléř Olaf Scholz před dnešním zahájením unijního summitu v Bruselu. Některé státy mají k vojenskému využití výnosů výhrady, Scholz je ale ohledně možného dosažení shody optimistický.
Evropská komise ve středu navrhla, aby se 90 procent výnosů z ruských aktiv zmrazených v Evropě použilo k nákupu zbraní pro Ukrajinu. Zbývajících deset procent by mělo být převedeno do rozpočtu EU a použito na rekonstrukci země. Návrh musí jednomyslně schválit unijní ministři zahraničí, šéfové států a vlád mu ale nyní mohou politicky dát zelenou.
Další podpora Ukrajině je jedním z hlavních témat dvoudenního summitu EU. Česká republika podle informací ČTK nemá problém s využitím výnosů na vojenské účely. Proti posílání dalších zbraní na Ukrajinu se v minulosti stavělo zejména Maďarsko a Slovensko.
