Datum jarn rovnodennosti nejastji vychz na 20. bezna. Dve to bylo asto 21. bezna, ale v 21. stolet to bylo naposledy v roce 2011. I ve 20. stolet zanalo astronomick jaro vhradn 21.3. jen na jeho potku, ale u v roce 1920 se poprv objevuje datum 20. 3. a v souasnosti ji vrazn pevauje.
Znovu bude 21. bezen uveden jako zatek jara v roce 2102. Vzcn me astronomick jaro zat 19. bezna, co bylo naposledy v roce 1796 a zopakuje se to v roce 2048. Ke konci stolet se budou 19. a 20. bezen jako prvn jarn dny vyskytovat podle astronom stejn asto. Stdn je zpsobeno pestupnmi roky.
Za zmnu data mohou pestupn roky. Kalendn tak rok trv 365 nebo 366 dn. Vyrovnv se tm skutenost, e doba obhu Zem kolem Slunce je 365 dn 5 hodin 49 minut. A prv o tento asov sek pesahujc 365 dn se opouje i jarn rovnodennost.
Zaazenm pestupnho roku se okamik jarn rovnodennosti pedbhne o 24h 5h 49min = 18h 11min. Pitom me dojt i ke zmn data na 20. bezen. V naem ehoskm kalendi vystupuje 400let cyklus. Rokem 2000 jsme vstoupili do novho cyklu a na jeho zatku vzniknou nejvt rozdly. K pomalm zmnm dochz i zmnami zemsk drhy, upesuj vysvtluj vdci na strnkch Astronomickho stavu Akademie vd (AV) R.
Zajmav je tak to, e se traduje, e pi rovnodennosti trv den i noc 12 hodin. Je to ovem trochu jinak.
Protoe slunen kotou m hlov prmr pes pl stupn a v zemskm ovzdu dochz k lomu slunench paprsk, setrv Slunce na na obloze v den rovnodennosti 12 hodin a 10 minut, zatmco 11 hodin a 50 minut je pod horizontem, dopluj astronomov z AV R.
Meteorologick jaro a letn as
Na rozdl od astronomickho jara m takzvan meteorologick jaro pevn stanoven zatek i konec. Zan 1. bezna a kon poslednm kvtnovm dnem. Vdci rozliuj i vegetan jaro, kter pipad na dobu, kdy prmrn denn teploty vystoup nad pt stup, a kon s nstupem prmrnch dennch teplot nad 15 stup Celsia.
Jarn poas panuje v esku u njakou dobu, leton nor byl s prmrnou teplotou 5,7 stupn teplej ne vtina bezn v uplynulch edesti letech. Dnen nejvy teploty podle meteorolog vystoupaj a k 15 stupm.
S pchodem jara a dlkou pevaujc nad noc, se tak chyst zmna pechodu na letn as. Letn as zan vdy posledn beznovou nedli a kon posledn nedli v jnu. Zmny asu mly v Evropsk unii skonit pvodn v roce 2019, lensk stty se ovem na jednotnm ase nedohodly. Stdn zimnho a letnho asu bude pokraovat urit do roku 2025.
