Aktual.: 19.09.2025 15:15
Martínkovice (Náchodsko) – Manželé Smékalovi vdechli nový život barokní faře v Martínkovicích na Broumovsku v bývalých Sudetech. Usadili se tam a z fary se snaží vytvořit místo setkávání, inspirace a také porozumění mezi broumovskými Čechy a Němci. Lékem na vykořeněnost Broumovska po vysídlení německy hovořících obyvatel na konci války je pěstování vztahů nejen se sousedy v obci, ale i mimo hranice a čas, řekli v rozhovoru pro ČTK Anna a Adam Smékalovi. Za záchranu fary Hoprich, jak památku pojmenovali, letos získali krajskou Cenu Hereditas obligat, v překladu Dědictví zavazuje.
„Přibývá lidí, kteří si začínají uvědomovat, že kvalitu života neutvářejí jen služby a hmotné statky, ale i prostředí a mezilidské vztahy. Zdá se, že ti, kteří sem přicházejí, jsou na specifika regionu už připraveni a jsou ochotni značnou část energie investovat právě do rozvíjení vztahů a péče mezi místními komunitami. Faktem ale je, že nově příchozích je stále méně než těch, kteří odcházejí,“ řekla ČTK Smékalová. Odlehlé Broumovsko v severní části Královéhradeckého kraje se i přes pozvolné zlepšování životních podmínek dlouhodobě potýká s odlivem obyvatel.
Smékalovi navazují vztahy i s vysídlenými sudetskými Němci a jejich potomky. Zvou je na různé akce. Letos například spoluorganizovali při příležitosti obnovení Svatojiřské pouti/Järchafest česko-německou ekumenickou modlitbu v zahradě fary. Němečtí hosté měli možnost sdílet své vzpomínky na Svatojiřskou pouť, ktreré se někteří z nich v dětském věku účastnili.
„Vzpomínali také na to, jak bylo pro ně těžké zapojit se do německé společnosti, jak byli v Německu obtížně přijímáni. Publikum bylo velmi pozorné a vstřícné. Takové setkání je pro vzájemné porozumění klíčové, protože jen tak obě strany pochopí, že mají více společného než toho, co je rozděluje,“ řekl Smékal. K vyrovnání se s minulostí v sudetech podle nich napomáhá i čas. „Porozumění lidí roste i s tím, jak stoupá kvalita života v regionech,“ řekla ČTK Smékalová.
Zchátralý areál farního dvora Smékalovi koupili před pěti lety. Tvoří ho čtyři budovy včetně zrekonstruované fary, kde majitelé bydlí a nabízejí ubytování či rezidenční pobyty pro umělce a badatele. V přízemí fary, která sloužila jako škola, je i čítárna. „Navazujeme na vzdělanost, které tento objekt v minulosti sloužil. Chceme poskytnou umělcům a vědcům klid a inspirativní prostředí. Máme rádi vědu i umění a věříme, že to nejdůležitější se děje právě v jejich propojení,“ řekla ČTK Smékalová.
Objekt fary z konce 17. století souvisí se vznikem přilehlého kostela svatého Jiří a svatého Martina pod vrchem Hoprich. Další tři objekty, které doplňují areál fary, jsou z 19. století. Hřbitov od areálu fary odděluje zeď.
Stodolu majitelé upravili pro pořádání kulturních akcí. Ve třetím opraveném objektu mají technické zázemí a čtvrtý objekt, bývalé stáje, přestavují. Vzniknout by v něm mělo jednoduché ubytování poutnického charakteru pro větší skupinu lidí, ale i prostory pro přednášky. „Tato budova je poslední, kterou zbývá obnovit. Předpokládáme, že celý areál by mohl být hotový do roku 2028,“ řekl ČTK Smékal. Obnovu areálu a pořádání kulturních a dalších akcí financují ze svých zdrojů, dotací i z darů sponzorů. Adam podniká ve stavitelství a Anna je projektová manažerka.
Před lety se seznámili ve Francii, Anna tam studovala a Adam, který je vystudovaný biolog postupně přeorientovaný na obor stavitelství se zaměřením na využití přírodních materiálu, tam pracoval. Památkově chráněnou faru opravili za použití tradičních stavebních postupů a materiálů.
Při rekonstrukci objevili také několik zajímavostí, třeba historickou olejomalbu na stěně, kterou nechali odborně zrestaurovat. Ztvárňuje břevnovský klášter. Broumovský klášter, který je z fary na dohled, je v majetku břevnovských benediktinů. Vedle fary objevili pod skládkou stavebního materiálu původní studnu, kterou vyčistili.
„Cítíme se tady velmi dobře, máme tady přátele, hodně lidí nás podporuje, máme řadu dobrovolníků, když potřebujeme pomoc při pořádání akcí. Myslím, že okolí nás přijalo, ale to byste se měli ptát přímo jich,“ dodala Smékalová.
