Aktual.: 22.04.2025 12:29
Brusel – Zadlužení Evropské unie se loni ve čtvrtém čtvrtletí snížilo o 0,6 bodu na 81 procent hrubého domácího produktu (HDP). Zadlužení eurozóny pak činilo 87,4 procenta HDP a proti předchozímu čtvrtletí bylo nižší o 0,7 procentního bodu. V meziročním srovnání však zadlužení vzrostlo – v eurozóně z 87,3 procenta a v EU z 80,8 procenta, uvedl dnes unijní statistický úřad Eurostat. V Česku činil veřejný dluh 43,6 procenta HDP, což byl mírný pokles proti předchozímu čtvrtletí. Meziročně je zadlužení Česka také vyšší.
Z jednotlivých států mělo na konci roku nejvyšší míru zadlužení Řecko, a to 153,6 procenta HDP. Následovala Itálie, jejíž veřejný dluh dosahoval 135,3 procenta HDP, a Francie s dluhem 113 procent HDP. Nejnižší zadlužení pak vykázalo Estonsko, kde veřejný dluh dosahoval 23,6 procenta HDP. Následovaly Bulharsko s dluhem 24,1 procenta HDP a Lucembursko, jehož veřejný dluh činí 26,3 procenta HDP.
Ve srovnání s třetím čtvrtletím se dluh v poměru k HDP zvýšil v osmi členských státech, zatímco ve většině zemí – celkem osmnácti – podíl dluhu na HDP klesl.
Státní dluh na konci čtvrtého čtvrtletí v EU v hrubém vyjádření přesáhl 14,543 bilionu eur (364,4 bilionu Kč), a zvýšil se tak ze 14,48 bilionu eur ve třetím čtvrtletí. V zemích platících eurem pak státní dluh přesáhl 13,25 bilionu eur proti téměř 13,23 bilionu eur o čtvrtletí dříve. Výrazně vyšší je státní dluh v eurozóně i v celé EU také v meziročním srovnání. V České republice se státní dluh dostal na rekordních více než 3,49 bilionu korun, uvádí Eurostat.
Nejvýraznější snížení zaznamenaly Řecko, a to o 4,7 procentního bodu, dále Kypr o 4,1 bodu a Španělsko o 2,5 bodu. Naopak největší nárůst zaznamenalo Polsko, a sice o dva procentní body. Následovalo Rumunsko a Švédsko, kde podíl dluhu na HDP vzrostl shodně o 1,6 procenta.
Schodek rozpočtu podle pravidel EU nesmí překročit tři procenta HDP. Celkové zadlužení se pak má držet pod 60 procenty HDP.
V novodobé historii České republiky, tedy od roku 1993, bylo nejnižší zadlužení státu mezi lety 1996 až 1998, kdy činilo devět procent HDP. Předsedou vlády byl tehdy Václav Klaus. Od roku 1999 až do roku 2013 se zadlužení vytrvale zvyšovalo, z deseti procent se dostalo až na 41 procent HDP. V té době byli v čele vlád zpočátku premiéři za ČSSD Miloš Zeman, Vladimír Špidla, Stanislav Gross a Jiří Paroubek, později premiéři za ODS Mirek Topolánek a Petr Nečas a dva nestraníci Jan Fischer a Jiří Rusnok. Od té doby až do pandemie covidu-19 zadlužení klesalo, v roce 2019 se snížilo na 29 procent HDP. V těch letech byli v čele vlád nejprve Bohuslav Sobotka za ČSSD a později Andrej Babiš z hnutí ANO.
Eurostat dnes také zveřejnil statistiku o vývoji deficitu veřejných financí. Ten se ve čtvrtém čtvrtletí v EU zvýšil na 3,4 procenta HDP z tří procent ve čtvrtletí dříve, ale byl nižší než ve čtvrtém čtvrtletí 2023, kdy činil 3,9 procenta. V eurozóně deficit klesl na 3,2 procenta z 2,8 procenta HDP ve třetím čtvrtletí, ale byl nižší meziročně. Ve čtvrtém čtvrtletí 2023 činil 3,9 procenta. V Česku podle dat Eurostatu činil deficit 1,8 procenta HDP a byl nižší mezičtvrtletně i meziročně.