Aktual.: 21.10.2026 11:53
Lucemburk – Zadlužení států Evropské unie se nadále zvyšuje. Ve druhém letošním čtvrtletí dosáhlo 82,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Bylo tak vyšší proti předchozímu čtvrtletí, kdy činilo 82,5 procenta HDP. Vzrostlo i meziročně. Ve své předběžné zprávě to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. Zadlužení zemí platících eurem je ještě vyšší. Naopak zadlužení České republiky se snížilo, a to na 43,8 procenta HDP ze 44,1 procenta. Meziročně je ale vyšší, když ve stejném období loňského roku činilo 43,7 procenta HDP. Deficit veřejných financí EU vzrostl na 3,5 pct HDP, v Česku na 3,3 pct HDP.
Zadlužení eurozóny činilo na konci druhého čtvrtletí 88,8 procenta HDP a zvýšilo se jak proti předchozímu čtvrtletí, tak i meziročně.
Celkový hrubý veřejný dluh EU ve druhém čtvrtletí vzrostl nad 15,95 bilionu eur (387,4 bilionu Kč) z více než 15,707 bilionu eur v závěru prvního čtvrtletí. V České republice se dluh zvýšil nad 3,842 bilionu Kč z více než 3,827 bilionu Kč v závěru předchozího čtvrtletí, uvedl Eurostat. Údaj zahrnuje celkovou sumu peněz, kterou dluží stát a všechny veřejné instituce.
Přestože je celkový dluh v případě České republiky proti předchozímu čtvrtletí vyšší, zadlužení se mírně snížilo. To znamená, že dluh rostl pomaleji než ekonomika. Před rokem, tedy na konci druhého čtvrtletí 2025, činilo zadlužení Česka 43,7 procenta HDP a dluh přesahoval 3,627 bilionu korun. V celé EU bylo před rokem zadlužení na 81,4 procenta a celkový dluh přesahoval 15,048 bilionu eur.
Nejvyšší míru zadlužení v EU má nadále Řecko, kde to bylo 140,8 procenta HDP. Následovala Itálie (139,9 procenta), Francie (119,1 procenta), Belgie (110,2 procenta) a Španělsko (101,4 procenta). Naopak nejnižší zadlužení má nadále Estonsko (26,1 procenta). Následuje Dánsko (27,1 procenta), Lucembursko (28,2 procenta) a Bulharsko (28,7 procenta).
V 15 zemích EU se zadlužení ve druhém čtvrtletí proti předchozím třem měsícům zvýšilo, v deseti snížilo a ve dvou zemích, v Nizozemsku a Španělsku, se nezměnilo. Relativně nejvíce se zvýšilo v Polsku, Portugalsku a Lotyšsku, naopak nejvíce kleslo na Kypru, v Řecku a v Maďarsku. V meziročním srovnání se zadlužení zvýšilo v 18 zemích, snížilo se v devíti.
Česká republika ve své novodobé historii, tedy od roku 1993, měla nejnižší zadlužení před rokem 2000, kdy se drželo do 15 procent HDP. Předsedou vlády byl tehdy Václav Klaus a krátce pak Josef Tošovský. Od roku 1999 až do roku 2013 se zadlužení vytrvale zvyšovalo a postupně se dostalo nad 40 procent HDP. V té době ank byli v čele vlád premiéři za ČSSD Miloš Zeman, Vladimír Špidla, Stanislav Gross a Jiří Paroubek, později premiéři za ODS Mirek Topolánek a Petr Nečas a dva nestraníci Jan Fischer a Jiří Rusnok. Od té doby až do pandemie covidu-19 zadlužení klesalo, v roce 2019 se snížilo pod 30 procent HDP. V těch letech byli v čele vlád nejprve Bohuslav Sobotka za ČSSD a později Andrej Babiš z hnutí ANO.
Výrazně se zadlužení zvýšilo za Babišovy vlády s nástupem covidové pandemie v roce 2020. V prvním covidovém roce přesáhlo 37 procent HDP, v růstu ale pokračovalo i v dalších letech, kdy byl předsedou vlády Petr Fiala z ODS. Na konci roku 2025 zadlužení Česka podle Eurostatu dosáhlo 44,2 procenta HDP.
Rozpočtová pravidla EU označovaná jako Pakt stability a růstu stanovují, aby se celkové zadlužení drželo pod 60 procenty HDP. Schodek rozpočtu pak nesmí překročit tři procenta HDP. Kvůli dopadům pandemie covidu-19 a potřebě zvýšeného financování byla účinnost těchto pravidel až do roku 2024 přechodně pozastavena.
Deficit veřejných financí EU vzrostl na 3,5 pct HDP, v Česku na 3,3 pct HDP
Deficit veřejných financí Evropské unie ve druhém čtvrtletí vzrostl na 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z 3,1 procenta v předchozích třech měsících. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnil unijní statistický úřad Eurostat. V Česku se sezonně očištěný deficit prohloubil z 2,6 procenta HDP v prvním čtvrtletí na 3,3 procenta ve druhém.
Nejvyšší deficit ze zemí EU mělo Maďarsko, kde dosáhl 7,2 procenta HDP. Následovalo Rumunsko se schodkem 9,2 procenta HDP, které tak vykázalo ještě výraznější deficit. Na opačném konci žebříčku bylo Dánsko s přebytkem 2,7 procenta HDP. Kladné saldo vykázaly také Řecko, Irsko, Kypr a Portugalsko.
V zemích eurozóny se schodek zvýšil z 3,2 na 3,3 procenta HDP. Příjmy veřejných rozpočtů eurozóny ve druhém čtvrtletí činily 46,8 procenta HDP, zatímco výdaje dosáhly 50,1 procenta HDP. V celé EU příjmy představovaly 46,3 procenta HDP a výdaje 49,8 procenta.
Rozpočtová pravidla EU označovaná jako Pakt stability a růstu stanovují, aby se celkové zadlužení drželo pod 60 procenty HDP. Schodek rozpočtu pak nesmí překročit tři procenta HDP. Kvůli dopadům pandemie covidu-19 a potřebě zvýšeného financování byla účinnost těchto pravidel až do roku 2024 přechodně pozastavena.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}