Komerční prezentace Aktual.: 11.12.2024 15:44
Damašek – Amnestie v Sýrii se nevztahuje na ty, kteří se v dobách minulého režimu podíleli na mučení a vraždění vězňů. Podle agentury Reuters to dnes na síti Telegram oznámil nový faktický vládce země Ahmad Šara, dříve známý především pod svým bojovým jménem Abú Muhammad Džúlání, který je vůdcem islamistického uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS).
„Budeme je pronásledovat. Zároveň žádáme ty země, do kterých uprchli, aby je vydaly, abychom tak mohli dosáhnout spravedlnosti,“ uvedl Šara. HTS už v sobotu, tedy den před pádem režimu prezidenta Bašára Asada, vyhlásilo amnestii pro vojáky odvedené do syrské armády.
Vydání zatykačů na asi 160 osob spojených s Asadovým režimem, kteří jsou viněni z porušování lidských práv a válečných zločinů, dnes potvrdil i nově jmenovaný premiér přechodné vlády Muhammad Bašír.
Přestože Bašír je předsedou vlády, faktickým vládcem Sýrie je po pádu Bašára Asada právě Ahmad Šara. Některé velké oblasti země však i nadále nemá pod kontrolou přechodná vláda ani HTS, ale jiná uskupení jako Kurdy vedená koalice Syrských demokratických sil (SDF) nebo Tureckem podporovaná Syrská národní armáda (SNA).
Režim prezidenta Asada se zhroutil v neděli, islamističtí povstalci z uskupení HTS na konci listopadu zahájili proti vládním vojskům ofenzivu. Asad funkci prezidenta Sýrie převzal v roce 2000 po smrti svého otce Háfize Asada, který v zemi vládnul od roku 1971.
Nový syrský premiér vyzval uprchlíky k návratu do země
K návratu syrských uprchlíků ze zahraničí zpět do vlasti dnes vyzval nově jmenovaný syrský premiér Muhammad Bašír. Jejich návrat patří mezi tři priority jím vedené přechodné vlády. V rozhovoru s italským listem Corriere della Sera zdůraznil, že vláda bude chránit práva všech obyvatel a všech vyznání.
Přechodná vláda, která má podle úterního prohlášení vládnout do 1. března 2025, má podle Bašíra tři priority. První je zajištění bezpečnosti a stability v zemi, aby se občané „vyčerpaní nespravedlností a tyranií“ mohli vrátit ke svému dennímu životu.
Druhou prioritou je návrat milionů uprchlíků do vlasti, kteří jsou podle Bašíra lidským kapitálem potřebným pro rozvoj země. „Vyzývám všechny Syřany v zahraničí: Sýrie je nyní svobodnou zemí, jež si vydobyla svou hrdost a důstojnost. Vraťte se,“ řekl Bašír v rozhovoru.
Třetí prioritou nové vlády je strategické plánování, které zajistí fungující veřejné služby, jako je přístup k vodě, funkční elektrická síť a dodávky základních potravin, což je v zemi rozdělené a rozvrácené více než deset let trvající válkou náročný úkol.
Premiér v rozhovoru kritizoval terorismus a extremismus některých islamistických skupin a distancoval se od teroristických organizací Al-Káida a Islámský stát (IS). Přechodná vláda podle něj bude založena na islámských principech, a právě proto bude respektovat a chránit práva všech obyvatel a všech vyznání v zemi.
Premiér Bašír také potvrdil vydání zatykačů na zhruba 160 osob spojených s režimem prezidenta Bašára Asada, kteří jsou viněni z porušování lidských práv a válečných zločinů. Zatykače vydal Ahmad Šara, dříve známý především pod svým bojovým jménem Abú Muhammad Džúlání, který je vůdcem islamistického uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS).
Režim prezidenta Asada se zhroutil v neděli, islamističtí povstalci z uskupení HTS na konci listopadu zahájili proti vládním vojskům ofenzivu. Asad funkci prezidenta Sýrie převzal v roce 2000 po smrti svého otce Háfize Asada, který v zemi vládnul od roku 1971.
Kreml po pádu Asadova režimu bagatelizuje oslabení vlivu v regionu, píše Reuters
Kreml dnes bagatelizoval možné oslabení vlivu Ruska na Blízkém východě po pádu syrského diktátora Bašára Asada, důležitého spojence Moskvy v regionu, píše agentura Reuters. Mluvčí prezidenta Vladimira Putina v této souvislosti uvedl, že Rusko se soustředí především na Ukrajinu a s novými vládci v Sýrii je v kontaktu.
Ruská vojenská intervence v syrské občanské válce roku 2015 výrazně pomohla Asadovi udržet se u moci. Jeho nynější pád tak představuje vážnou komplikaci jak pro Rusko, jehož síly vyčerpává nevyprovokovaná válka proti Ukrajině, tak pro Írán, který bojuje hlavně prostřednictvím svých spojenců v regionu proti Izraeli, poznamenává Reuters.
„Samozřejmě víte, že jsme v kontaktu s těmi, kteří mají v současné době situaci v Sýrii pod kontrolou,“ řekl novinářům mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Na dotaz, nakolik Asadův pád oslabil vliv Ruska na Blízkém východě, odpověděl, že Moskva udržuje kontakty se všemi zeměmi v regionu a bude tak činit i nadále.
Prioritou Moskvy, dodal Peskov, nicméně zůstává válka na Ukrajině. „Speciální vojenská operace je pro naši zemi absolutní prioritou: musíme zajistit zájmy naší bezpečnosti, zájmy ruského lidu, a to také učiníme,“ řekl Peskov s odkazem na ruskou vojenskou agresi, kterou Moskva označuje za zvláštní operaci.
Kreml se nyní soustředí hlavně na zabezpečení ruských vojenských základen a diplomatických misí v Sýrii. V přístavu Tartús se nachází jediná základna ruské námořní flotily ve Středozemním moři, v nedaleké provincii Latákíja má Moskva leteckou základnu, která jí dosud zajišťovala vojenskou přítomnost v oblasti Blízkého východu.
Peskov na dnešní tiskové konferenci řekl, že Rusko v syrské občanské válce pomohlo Asadovi vypořádat se s „teroristy“ a věnovalo značné úsilí stabilizaci situace, která podle něj ohrožovala celý region. „Rusko splnilo svou úlohu a Asadovo vedení pak pracovalo na rozvoji země. Další vývoj bohužel vedl k situaci, která je nyní. A nyní je třeba vycházet z reality, která existuje na místě,“ uvedl mluvčí Kremlu.
Na dotaz ohledně rozsáhlých izraelských vzdušných úderů proti vybavení syrské armády z předchozích dvou dnů Peskov řekl, že počínání Izraele zjevně nepřispěje ke stabilizaci situace. Ruské ministerstvo zahraničí pak označilo postup Izraele v demilitarizované zóně na syrských Golanských výšinách za porušení smlouvy z roku 1974 o odpoutání izraelských a syrských vojsk a izraelské vzdušné údery na území Sýrie za důvod k vážnému znepokojení.
Izraelská armáda v úterý večer oznámila, že její letectvo po rozsáhlé 48hodinové kampani v Sýrii a stovkách vzdušných úderů zničilo 70 až 80 procent strategických vojenských kapacit bývalé Asadovy armády ve snaze, aby tyto zbraně po svržení režimu nepadly do rukou případných nepřátel židovského státu.
