O tomto vdecky pochybnm severoamerickm tyranosauridovi mench rozmr jsem na blogu ji nkolikrt pojednval, a v souladu s vtinovm mnnm jsem jej nepovaoval za validn, tedy vdecky platn, taxon. Vtina odbornk na tyranosauridy, jakmi jsou napklad Amerian Thomas R. Holtz, Jr. a Thomas D. Carr, toti vechny fosiln exemple nanotyrana povaovali a stle povauj pouze za juveniln exemple druhu Tyrannosaurus rex.

Jinmi slovy, dn Nanotyrannus podle nich neexistoval a vechny jeho domnl fosiln kostry patily mlatm tyranosaura. Tato pozice zskala postupn takov vliv, e druh N. lancensis byl obecn a v mnoha ppadech automaticky povaovn za neplatn taxon, a tak o nm bylo tak pojednvno v popularizan i vdeck literatue.

Longrich se Saittou nicmn pekvapiv pedloili pomrn vmluvn vet argument, kter znan nasvduj vdeck platnosti druhu N. lancensis. Kter argumenty to tedy jsou a jak jsou pro debatu o (ne)existenci nanotyrana vznamn a relevantn? Nyn mete posoudit sami. Longrich, kter je nepochybn vbornm, ale zrove i mrn kontroverznm paleontologem, stanovil nkolik lini dkaz, kter maj dokazovat vdeckou platnost nanotyrana. Prvn z nich je vzorec diverzity u tyranosaurid v rmci jejich ekosystm. Jednodue eeno, u mnoha dosud popsanch tyranosauroid znme ppady koexistence (soubnho it) dvou rznch druh v jedinm ekosystmu.

Podle Longriche se jedn spe o pravidlo ne o vjimku tak v ppad rodu Tyrannosaurus by tomu tedy tak mlo bt. Z hlediska ekologie by tedy existence nanotyrana jaksi mla smysl. Ve skutenosti je vak tento argument ve prospch validity druhu N. lancensis velmi slab a pomrn snadno vyvratiteln.

Dal bod u je ovem zvanj, tk se toti zvanch rozdl v morfologii (fyzick stavb) lebky mezi nanotyrany a tyranosaury. Podle autor prce nen problm nalzt nejmn tucet vraznch rozdl, kter odporuj monosti, e by se jednalo o pmou vvojovou adu jedinho druhu, chyb pr navc pechodn formy, doloiteln ve fosilnm zznamu.

Longrich dle konstatuje, e jedna z hlavnch premis odprc platnosti nanotyrana je ta, e mlata tyranosaurid se budou anatomicky podobat mlatm jinch druh tyranosaurid. Hlavn anatomick zmny mezi rody Nanotyrannus (jakoto domnlho mldte T. rexe) a Tyrannosaurus vak nejsou u ostatnch tyranosaurid (jako je Gorgosaurus nebo Tarbosaurus) pozorovateln a nevysvtluj, jak by v prbhu ontogeneze (individulnho vvoje jedince) mohly tyto morfologick rozdly vzniknout.

Mon nejzvanjm bodem proti standardnmu pojet nanotyrana coby mldte tyranosaura je ovem histologick rozbor fosili tchto tyranosaurid. Autoi prce konstatuj, e pokud by se jednalo o juveniln jedince druhu T. rex, musely by kostry vykazovat nedosplou stavbu vnitku dlouhch kost a mn pevnch (i zkostnatlch) spojen mezi jednotlivmi stmi kostry. Rstov nastaven ontogeneze tchto jedinc by pak mlo smovat a ke gigantickm dosplcm druhu T. rex, vcm kolem 8 000 kilogram.

Jak ovem Longrich (dajn ke svmu vlastnmu pekvapen) zjistil, textura kostn hmoty i spojen kosternch st je naopak pln konzistentn s dosplmi jedinci, kte ji pestali rst, nebo se jejich rst vrazn zpomaluje. V ppad zkoumanch exempl se rychlost rstu mla vrazn zpomalovat (patrn se jednalo o posledn rok, kdy jet u nich k rstu dochzelo) a rekonstruovan rstov kivky pro tyto fosiln jedince nasvduj konen tlesn hmotnosti maximln kolem 2 000 kg, a pravdpodobnji pak asi v rozmez 900 a 1500 kg.

Piblin rekonstrukce vzezen juvenilnho jedince druhu T. rex ve vku asi 10 a 12 let. Jin interpretace jejich fosili v tchto teropodech spatuje samostatn druh Nanotyrannus lancensis.

To je samozejm pli mlo pro dosplce druhu T. rex, zatmco pro druh N. lancensis by takov hmotnost byla podstatn lpe odpovdajc. Jeden z hlavnch trumf si dvojice autor nechala a tm na konec. Podle vtiny odbornk na teropodn dinosaury je vznamnm argumentem proti existenci nanotyrana fakt, e neznme dn juveniln jedince druhu T. rex, kter by nebylo mon zaadit mezi domnl nanotyrany (tedy znovu: nanotyranov neexistuj, takto toti vypadaj mlata druhu T. rex). Longrich se Saittou ale pichzej s takka revolunm tvrzenm, e mld druhu T. rex, jasn odlin od nanotyran, objevili m se jednat o jednu lebku mldte o trochu vt ne u typovho exemple druhu N. lancensis a dle izolovanou kost eln (os frontale) jinho jedince, naopak o trochu menho, ne je holotyp stejnho druhu (CMNH 7541).

Ontogram zobrazujc ontogenetick fze rstu obho tyranosauridnho teropoda druhu Tyrannosaurus rex. Zatmco autor pslun studie Thomas D. Carr v platnost nanotyrana nev, podle jeho kolegy Nicholase R. Longriche pat nkter zde zahrnut juveniln exemple ve skutenosti do samostatnho druhu Nanotyrannus lancensis.

Pokud se toto tvrzen proke, bude se jednat o velmi zvan argument podporujc odlinost rodu Nanotyrannus od tyranosaura. Posledn lini argument nov prce je fylogenetick studie, kter by v ppad pvodn hypotzy o neexistenci nanotyrana mla v ppad vylouen vvojov variabilnch anatomickch znak postavit tento rod coby mld tyranosaura do jeho tsn blzkosti. Longrich vak i pi opakovanch pokusech a vyuit 158 morfologickch charakteristik potenciln odliujcch oba taxony doshl zcela jinho vsledku Nanotyrannus nakonec nespadal ani do podeledi Tyrannosaurinae, a dokonce ani do eledi Tyrannosauridae.

Tento posledn argument u tolik siln nen, protoe zle na rznch vstupnch dajch a nakldn s nimi, nicmn celkov je srie argument na podporu platnosti druhu Nanotyrannus lancensis pomrn zajmav a potenciln i pesvdiv. Samozejm s n nesouhlas zdaleka vichni paleontologov, nkte tuto prci vzhledem k autorstv Nicholase Longriche ani neberou na vznamnou vhu, to by ale pochopiteln byla chyba.

Je mon, e se v dohledn dob objev rebuttal studie, kter vechny argumenty v tto prci rozmet jako domeek z karet, ale mon tak ne. Jako vdy, zhadu (ne)existence nanotyrana pome s vt jistotou rozlutit snad a budouc objev novho a kompletnjho fosilnho materilu.

lnek vznikl pro Dinosaurusblog Vladimra Sochy a byl redakn upraven. Pvodn verzi vetn bohatho odkazovho rejstku najdete zde.

Podíl
Exit mobile version