Aktual.: 9.06.2026 16:41
Praha – Zákaz poskytování zakázek, dotací a pobídek společnostem členů vlády možná čeká zmírnění. Firma člena vlády by nesměla dostat výhradně nenárokovou dotaci nebo investiční pobídku jen od ministerstva, v jehož čele tento člen vlády stojí. Obdobně by to platilo u veřejných zakázek. Zadavatel by mohl takovou společnost ze zadávacího řízení vyloučit. Vyplývá to z úpravy části zákona o střetu zájmů známé jako lex Babiš, kterou navrhla skupina koaličních poslanců v čele s Radkem Vondráčkem (ANO). Opoziční STAN a Piráti proti navrhovaným změnám protestují.
K veřejným zakázkám, nenárokovým dotacím a investičním pobídkám nyní nemají přístup společnosti, v nichž členové kabinetu drží nejméně čtvrtinový podíl. Předloha, kterou podepsali také David Pražák (ANO), Marie Pošarová (SPD) a Filip Turek (za Motoristy), nově pojednává o skutečných majitelích. Kvůli výkladovým nejasnostem výslovně stanoví, že v případě dotací jde o podpory, na něž není právní nárok. Omezení v poskytování veřejných zakázek novela přesouvá ze zákona o střetu zájmů do zákona o zadávání veřejných zakázek.
Současné zákazy jsou podle předkladatelů plošné a dopadají až na nejnižší úroveň včetně malých obcí a jejich příspěvkových organizací. „Takto široké pojetí nejenomže neodpovídá původnímu smyslu a účelu, pro které byly dané zákazy do zákona o střetu zájmů zakotveny, ale především překračuje standardní rámec pravidel přijatých členskými státy Evropské unie za účelem prevence rizika střetu zájmů,“ napsali v důvodové zprávě. Není podle autorů předlohy jasné, jak by člen vlády mohl ovlivnit vůli ministerstva, které neřídí, kraje nebo obce.
„Zákon by už Agrofertu nebránil čerpat miliardy korun z dotací a zakázek, i kdyby byl Andrej Babiš (ANO) dál premiérem,“ komentoval novelu pirátský poslanec Ivan Bartoš ve stranické tiskové zprávě. Právní stát se podle něho otřásá v základech. Podle Karla Dvořáka (STAN) by už nebyl problém, že ministerský předseda čerpá dotace z ministerstva zemědělství. „Tato vláda nepracuje pro občany, ale pro zájmy svého předsedy. Opakovaně, další účelová změna. Prostě všechnu moc Agrofertu,“ napsal na síti X.
Omezení v přidělování zakázek, poskytování nenárokových dotací a investičních pobídek by podle novely nově dopadlo také na společnosti, jejichž skutečnými majiteli jsou krajští nebo obecní zastupitelé. Rovněž v takovém případě by se omezení týkalo jen konkrétního kraje či obce.
Předloha podle zdůvodnění obsahuje některá nová opatření pro předcházení rizika střetu zájmů. Poskytovatelé nenárokových dotací by museli od lidí posuzujících žádosti dostat čestné prohlášení o tom, že ve střetu zájmů nejsou. Záměr přidělení podpor by museli zveřejnit na úřední desce kvůli podání námitek. Členové vlády by z pozice skutečných majitelů společností museli podávat oznámení o veřejných zakázkách, dotacích a investičních pobídkách, které tyto firmy získaly. Na druhou stranu novela zkracuje na čtyři roky lhůtu pro zahájení řízení o uložení odvodu za porušení rozpočtové kázně.
Původní novela nazývaná podle tehdejšího ministra financí, později a nyní opět premiéra Babiše lex Babiš vstoupila v účinnost v roce 2017, týká se rovněž omezení vlastnictví médií. Babiš reagoval na zákon vložením svých společností do svěřených fondů. V současnosti se skupina Agrofert nachází ve svěřeném fondu RSVP Trust. Babiš míní, že tím vyřešil střet zájmů nadstandardně. Část odborníků a politiků o tom ale pochybuje, opozice nechala k věci svolat na čtvrtek mimořádnou sněmovní schůzi.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
