Aktual.: 20.05.2025 13:41
Praha – Zákon o podpoře bydlení, který má pomoci lidem v bytové nouzi, Senát patrně ve středu schválí bez úprav. Doporučily mu to tři ze čtyř výborů, které se předlohou zabývaly, nejnověji dnes výbor ústavně-právní. Pouze hospodářský výbor se minulý týden na žádném doporučení neshodl.
Zákon, který je cílen na nízkopříjmové domácnosti a domácnosti v bytové nouzi, počítá například se zřízením sítě kontaktních míst. Ta budou poskytovat poradenství směřující k prevenci ztráty bydlení. Vzniknout má také dobrovolný systém garancí pro soukromé majitele bytů, takzvané bydlení s ručením, a finančních příspěvků pro obce, které pronajmou své byty lidem v bytové nouzi.
Norma podle ministra pro místní rozvoj Petr Kulhánka (za STAN) pomůže 14.000 rodinám ročně. V Česku podle ministra žije víc než 160.000 lidí v bytové nouzi, kteří by díky zákonu mohli snáze získat bydlení v obecních, družstevních nebo soukromých bytech.
Senátní výbory sociální a pro veřejnou správu a místní rozvoj navrhly horní parlamentní komoře přijmout k normě doprovodné usnesení, v němž vybízejí vládu stěžejní považuje dořešení otázky financování obcí a krajů v souvislosti se zaváděním nových opatření. Komunální politici z řad zákonodárců měli obavy z personálního a kapacitního zajištění systému.
Vládní návrh původně počítal s tím, že kontaktní místa bydlení vzniknou u obcí s rozšířenou působností, kterých je v Česku podle dostupných informací 205. Sněmovna ale počet kontaktních míst snížila na zákonem stanovených 115, které budou vznikat hlavně v lokalitách, kde je vyšší počet osob ohrožených ztrátou bydlení a kde jsou pracoviště úřadu práce. Ostatní obce se budou moci rozhodnout, zda si dobrovolně kontaktní místo zřídí.
Zákon má také stanovit, že vlastník bytu, který bude svůj byt poskytovat do systému bydlení, bude muset prokazovat svoji bezdlužnost vůči společenství vlastníků. Norma počítá i s takzvanou překlenovací asistencí po uplynutí dvouleté podpory klientovi. Pokud by se klient případně poté stěhoval do jiného bytu, bude mít podle zákona dva měsíce asistenci v novém bydlení.
Nová pravidla mají pomoci domácnostem s příjmy do 1,43násobku životního minima, což je podle opozice nepřiměřené zúžení. Také podle iniciativy Za bydlení je tato hranice příliš přísná. Kulhánek uvedl, že okruh byl stanoven na odborném základě, který bude možné upravovat formou nařízení vlády. Okruh se bude týkat například samoživitelek s příjmy zhruba 30.000 korun měsíčně nebo domácnosti s dvěma dospělými s příjmem 40.000 korun měsíčně.
O tom, zda je žadatel v bytové nouzi, budou rozhodovat úřady práce. Mají posuzovat příjmy a majetek dané domácnosti a z toho vyvozovat, zda domácnost spadá do cílové skupiny. Sněmovna zařadila mezi skupiny zvláště zranitelných osob kromě samoživitelek také osamělé těhotné ženy.
Stát podle ministra nyní vynakládá přes čtyři miliardy korun za výdaje, které jsou přímo nebo nepřímo spojené s bytovou nouzí. Zpočátku by si měl systém podporovaného bydlení vyžádat jednu miliardu korun za rok, v dalších letech výdaje vzrostou až na 1,45 miliardy korun, ale už od pátého roku fungování má být zákon rozpočtově pozitivní.