Zaměstnance nad 50 let zatěžuje podle analýzy péče o blízké, část jich v práci končí

Kombinaci práce a péče o blízké podle analýzy označilo za velkou výzvu 46 procent zaměstnanců ve věku mezi 50 a 64 roky. Někteří z nich kvůli ní nejsou schopní udržet si pracovní místo. „Data z dostupných zdrojů ukazují, že zhruba každý čtvrtý pečující v produktivním věku se práci vůbec nevěnuje,“ upozornil analytik CETA Michael Fanta.

„Ušlé zisky jednotlivce dosahují u neformálně pečujících částky až 278.000 korun za rok. Pro stát ušlá příležitost v podobě nižších daní nebo odvodů činí až 271.680 korun za osobu a rok,“ uvedla manažerka projektu Neviditelní Jana Pikardová.

Analýza také ukázala, že lidé starší 50 let po odchodu ze zaměstnání obtížně hledají nové pracovní místo. Kvůli dlouhodobé nezaměstnanosti potom část z nich odchází do předčasného důchodu nebo na ekonomickou aktivitu rezignuje. Loni bylo v Česku 110.000 dlouhodobě nezaměstnaných starších 50 let.

„Dlouhodobá nezaměstnanost padesátníků je drahá pro všechny. Stát vydá na každého z nich zhruba 551.000 korun ročně, ať už v dávkách, zdravotním pojištění nebo ušlých daních a odvodech. Člověk bez práce přichází o více než čtvrt milionu ročně na ušlé mzdě,“ upozornil Fanta. Celkové roční ekonomické náklady spojené s nezaměstnaností starších lidí odhadl na 61 miliard korun.

Analýza zároveň ukázala, že starší zaměstnance využívá naprostá většina českých firem. Lidé ve věku od 50 do 64 let tvoří zhruba třetinu všech zaměstnanců.

Projekt Neviditelní se snaží zvýšit povědomí o znevýhodněných skupinách lidí, kteří propadají systémem státní pomoci. Vedle starších zaměstnanců se věnuje také lidem pečujícím o své blízké, samoživitelům, nízkopříjmovým domácnostem nebo mladým dospělým, kteří odcházejí z dětských domovů.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}