Mapa centra Litomic z roku 1939. Je na n vidt pvodn stopa Rakousk severozpadn drhy.
Spolenost Rakousk severozpadn drha (NWB) odjakiva profitovala na rivalit mezi Severn drhou csae Ferdinanda a Rakouskou spolenost sttn drhy. A kdy se dva perou, tet se smje. Severozpadn drha se tak dostala ke koncesm na zajmav eleznin trat. Jednou z nich byla i Pravobeka, sek podl Labe z Nymburka pes Mlnk do Dna a Prostednho lebu.
Tra se zaala stavt v roce 1872, hotova mla bt o dva roky pozdji. V Litomicch mly koleje vst pmo na behu Labe, jene za ob by ji tehdy musela padnout mstn st Rybe. A nejenom to, m욝an se bli, e severozpadn drha odzne pstup Litomic k ece. Projektanti proto museli naplnovat tunel, kter vedl jen nkolik metr pod zastavnm zemm.
Postavit 300 metr dlouh tunel se podailo, u obou portl je hlouben, uprosted vylman ve skle. Jako vechny ostatn stavby NWB byl i litomick tunel pipraven pro dv koleje, nakonec v nm byla poloena jen jedna.
Deset let po zahjen provozu si Litomit vyvzdorovali stavbu zastvky bl k mstu, stanice Litomice doln ndra toti stla vc ne kilometr za hradbami. Vznikla tak zastvka Litomice msto, jedna z nejvstavnjch zastvek v sti NWB.
U ve tictch letech se Pravobeka zaala zdvoukolejovat, ale jedin sek mezi stanicemi Litomice doln ndra a Velk ernoseky zstal jednokolejn. Mon proto, e prjezdn profil tunelu byl na dvou mstech zen elezobetonovou vztuhou.
Po druh svtov vlce, v dob masivn elektrifikace trat, padlo definitivn rozhodnut opustit v Litomicch starou tra a postavit peloku. V prosinci 1958 projely vlaky litomickm tunelem naposledy. O osm let pozdji byla zruena osobn doprava i ve stanici Litomice doln ndra.
Pohled na zpadn (dnsk) portl litomickho tunelu GPS: 50.5321406N, 14.1322767E
Zachrnn pamtky
Tunel byl po zruen trat vyuvn jako skladit, msto dokonce uvaovalo, e jej pebuduje na parkovac dm. Ped pr lety si ho vzali pod svoje kdla motorki a vybudovali v nm msto pro svoje setkvn. Tunel je vyitn, omtnut, m nov osvtlen, jsou v nm mobiln toalety a nakonec i bar. Od jara do podzimu se v podzem konaj motorksk srazy, ale i nejrznj hudebn akce.
Na dvou mstech je tunel vyztuen elezobetonem jednou pod Jezuitskou kolej, podruh pod Mosteckou ulic. GPS: 50.5324914N, 14.1340914E
Druhou zachrnnou a vzkenou pamtkou je budova zastvky Litomice msto. Po oputn star trat se z n staly kancele, na pelomu tiscilet zaala chtrat. Neorenesann stavbu s prvky zanajc secese si vyhldli manel Plhalovi, celou ji zrekonstruovali a udlali v n poetickou eleznin kavrnu. Na sti kolejov pln je dokonce modelov kolejit s litomickmi pamtihodnostmi.
Arel bval zastvky Litomice msto GPS: 50.5317300N, 14.1313233E
Nesmme zapomenout na parn mainku, kter ped zastvkou stoj. M toti tak souvislost se zaniklmi tratmi. Lokomotiva Krauss Mnchen 3625 byla vyroben pro cukrovar v Dolnm Cetn na trati SkalskoChottov. Ani cukrovar, ani tra u dnes neexistuj, zabvali se jimi ve dvanctm dlu Zaniklch trat.
Krom tunelu a zastvky vm v reporti ukeme i stanici Litomice doln ndra. Ndran budova nedvno pila o svoje ndhern hrzdn pstavby a vypad, jako by byla na konci svoj cesty. Podvme se i na opanou stranu star trat, zali jsme k mstu, kde se od n odpojuje novodob peloka.
Lokomotiva Krauss Mnchen 3625 na pomnku ve stanici Mlad Boleslav msto v roce 1977 a dnes ped zruenou zastvkou Litomice msto.
Pvodn stopa Rakousk severozpadn drhy v Litomicch, i spe nejvt stavebn pamtky na n, jasn dokazuj, e se ne vechno star mus nutn bourat. Kdy toti chcete, dokete vdechnout nov ivot i 150 let starmu tunelu nebo zastvce.
Pomozte nm se Zaniklmi tratmiMte doma fotografie nebo amatrsk zbry zaniklch trat z doby jejich provozu? Napite nm a podlte se o svoje poklady, rdi je s uvedenm zdroje uveejnme. Aktuln shnme podklady k tmto tratm:
N e-mail je [email protected] |
