ZANIKLÉ TRATĚ: Vítkovická drobná dráha vedla do pískových dolů

V roce 1895 začal podnikatel Ignatz Wincenz Goldebreger těžit v Zábřehu nad Odrou kvalitní slévárenský písek pro vítkovické hutě. Hned se ale začal potýkat s problémem, jak ho rychle, levně a hlavně ve velkém množství do Vítkovic dopravovat. Začal uvažovat o železnici.

Nejprve svoje štěstí zkusila Brněnská společnost místních drah, později sám Goldberger, pokaždé ale zůstalo jen u projektu. Teprve když Ignatz Goldberger v roce 1908 zemřel a dědicové jeho pískové doly okamžitě prodali do rukou Vítkovického horního a hutního těžířstva, věci se daly do pohybu.

Byla vyprojektována necelé čtyři kilometry dlouhá normálněrozchodná dráha, která začínala u Rotschidlova zámečku ve Vítkovicích a končila až v Zábřehu přímo v pískových dolech. K přepravě písku se přidala ještě jedna funkce, doprava zaměstnanců vítkovických železáren.

Na trati se od roku 1913 proháněly parní lokomotivy, cestující využívali dokonce parní motorový vůz speciálně vyrobený pro tuto dráhu. Začátkem 30. let 20. století se však začalo uvažovat, jak dopravu zlevnit, ke slovu tak přišla elektřina. V roce 1934 začaly cestující vozit elektrické motorové vozy, vlastně tramvaje. Status drobné dráhy ovšem vítkovická trať neztratila.

Nákladní vlaky s pískem stále vozily parní lokomotivy, koncem provozu pak motorové lokomotivy. Vlečka od konečné stanice v Zábřehu do pískových dolů, stejně jako vlečka do cihelny totiž nikdy nebyly zatrolejované.

Začátkem 60. let 20. století se ovšem v Zábřehu přestal těžit písek, a dráha tak ztratila svůj smysl, cestující bylo jednodušší nacpat do autobusů. Prvního října 1964 byla tedy část trati mezi zastávkami Zábřeh škola a Zábřeh Pískové doly definitivně zrušena. Zanikla také kolejová spojka, která drobnou dráhu spojovala s depem Vítkovické závodní dráhy.

Souprava drobné dráhy jedoucí do Vítkovic složená z parní lokomotivy závodní dráhy a vlečného vozu vyrobeného ve Studénce v roce 1922. Zábřeh, Verdunská třída před rokem 1934.

Dráha centrem Vítkovic

V reportáži vás zavedeme do míst, kudy drobná dráha vedla. Začneme u nultého kilometru u někdejšího ředitelství a budeme pokračovat přímo do centra Vítkovic. Parní vlaky jezdily přes dnešní Mírové, dříve Kuppelwieserovo náměstí. Podíváme se i na křížení dráhy do Zábřehu se spojovací kolejí číslo 2, která je dodnes v provozu.

Místo křížení drobné dráhy se spojovací kolejí číslo 2. Za ní byla jediná propojovací kolej mezi drobnou dráhou a Vítkovickou závodní dráhou. Po roce 1934 byla zatrolejovaná. GPS: 49.8109097N, 18.2570736E

Na křižovatce dnešní Ruské třídy se Závodní ulicí si ukážeme, kde z někdejší drobné dráhy vycházela místní dráha Mariánské hory – Brušperk, dnes částečně zaniklá, částečně nedostavěná. Té se v našem seriálu budeme věnovat příště.

V Dolní ulici se podíváme po zbytcích tratě a řekneme si, kde se v roce 1934 srazil elektrický motorový vůz s osobním automobilem značky Tatra. Ukážeme vám také, kde se stala nejvážnější nehoda na trati, kdy se srazily dvě osobní soupravy.

Nakonec samozřejmě zamíříme na místo koncové osobní stanice, kde je několik let památník zaniklé tratě, a nahlédneme také do areálu někdejších pískových dolů, jež byly po ukončení těžby zavezeny stavebním odpadem a sutí.

Život drobné dráhy Vítkovice – Zábřeh Pískové doly byl poměrně krátký. Možná že kdyby se realizoval dávný návrh prodloužit trať ze Zábřehu až k nádraží Svinov, měla by větší šanci na přežití.

Areál Pískových dolů s kolejemi normálního rozchodu na začátku 20. století. GPS: 49.8085694N, 18.2266572E