Aktualizace: 22.02.2024 17:37
Londýn/Brusel/Washington -Několik členských zemí Severoatlantické aliance dnes vyjádřilo podporu kandidatuře dosluhujícího nizozemského premiéra Marka Rutteho na pozici generálního tajemníka NATO. Podle agentury Reuters a AFP se v tomto smyslu vyjádřily Británie, Francie či Německo. Bruselský server Politico ve středu napsal, že Rutte už si zajistil podporu dvou třetin členských států NATO, včetně USA. Bílý dům však zatím svou podporu nevyjádřil nahlas, Politico cituje nejmenovaného amerického činitele. Současný generální tajemník bloku Jens Stoltenberg ve funkci skončí v říjnu.
„Rutte je v alianci velmi respektovaný, má reference v oblasti obrany a bezpečnosti a zajistí, aby aliance zůstala silná a připravená zabezpečit obranu a odstrašit nepřítele,“ řekl agentuře AFP zdroj z britské vlády.
Politico soudí, že Bidenova přízeň pravděpodobně zajistí Ruttemu podporu dalších členů NATO po měsících, kdy se jméno nizozemského premiéra objevovalo po boku dalších evropských lídrů, kteří by se postu generálního tajemníka mohli ujmout.
Po sérii jednání má sedmapadesátiletý Rutte podle Politico nyní podporu více než 20 z celkem 31 členů NATO. O šéfovi aliance se rozhoduje jednomyslně a Rutte tedy potřebuje získat i hlasy zbývajících zhruba deseti zemí. Výhrady k jeho postojům mají Turecko, Maďarsko a nejasný je názor pobaltských států, tvrdí Politico. Podle bruselských zdrojů diskuse není uzavřená, ale nizozemský politik má poměrně silnou pozici.
Nejmenovaný vysoce postavený francouzský činitel řekl Reuters, že Rutte má podporu Francie. Francouzský prezident Emmanuel Macron byl podle tohoto zdroje Rutteho dřívějším podporovatelem a již loni ho vyzval, aby se o tento post ucházel.
Mluvčí německé vlády dnes podle Reuters řekl, že Rutteho jako generálního tajemníka NATO podporuje i německý kancléř Olaf Scholz.
Rutte stál 13 let v čele nizozemské vlády. Už před loňskými listopadovými nizozemskými volbami, v nichž zvítězili pravicoví populisté Geerta Wilderse, oznámil, že se z domácí politiky stáhne.
Stoltenbergův mandát byl loni v červenci počtvrté prodloužen, aby obranná aliance neměnila své vedení během války na Ukrajině. Stoltenberg nakonec skončí 1. října letošního roku. Kromě Rutteho média jako Stoltenbergovy možné nástupce zmiňovala zejména estonskou premiérku Kaju Kallasovou a bývalého lotyšského premiéra Krišjánise Kariňše. Oba naznačili, že by o funkci stáli, ale podle serveru Politico o to nakonec neusilují.
