Zásoby plynu v EU jsou pro toto období rekordně nízké, ukazují data

Současná situace oživila vzpomínky na energetickou krizi z roku 2022, která zvýšila ceny a snížila zisky průmyslu. EU ve srovnání s rokem 2022 nyní spotřebovává méně plynu a větší část energie získává z obnovitelných zdrojů. Po omezení dovozu ruského plynu se ale více spoléhá na LNG ze světového trhu, což ji činí zranitelnější vůči výpadkům v dodávkách. Pokud se před zimou, kdy je poptávka vyšší, nepodaří zásobníky dostatečně naplnit, může být EU nucena kupovat plyn za výrazně vyšší ceny.

Evropská unie po energetické krizi v roce 2022 stanovila povinnost naplnit zásobníky do listopadu na 90 procent kapacity. Později cíl zmírnila na 80 procent do prosince. Tento krok má zajistit, aby země EU měly rezervu paliva pro zimní měsíce, kdy vrcholí poptávka po plynu k vytápění. Obnovení zásob v letošním roce zkomplikovalo uzavření strategického Hormuzského průlivu po vypuknutí války s Íránem, které vyřadilo z trhu zhruba pětinu světových dodávek LNG. Tento objem obvykle zajišťuje Katar.

Cena zemního plynu v Evropě se na konci července téměř zdvojnásobila proti období před vyostřením konfliktu na Blízkém východě. Zhruba z 31 eur za megawatthodinu (MWh) vzrostla na téměř 60 eur (1500 Kč) za MWh. V posledních dnech klesla zhruba na 53 eur za MWh díky nadějím na uzavření mírové dohody mezi USA a Íránem. V roce 2022, po ruské vojenské invazi na Ukrajinu, ceny přechodně stouply až na rekordních více než 300 eur za MWh.

Prognózy cen se velmi liší. Podle společnosti Energy Aspects by se při obnovení provozu v Hormuzském průlivu mohly ceny plynu letos v zimě pohybovat mezi 60 a 80 eury za MWh. Pokud by však z trhu vypadly dodávky katarského LNG a zima byla chladnější než obvykle, mohla by průměrná cena plynu v období od listopadu do března vzrůst až na 110 eur za MWh a zásoby by na konci března klesly na deset procent kapacity. Snaha udržet tuto rezervu na úrovni až 16 procent by pak podle odhadů mohla zvýšit průměrnou cenu až na 210 eur za MWh.

České zásobníky plynu jdou podle údajů GIE plné z téměř 61 procent, což je zhruba o 15 procentních bodů méně než ve stejném období loni. V poslední době se ale zásoby plynu v Česku zvyšují. Podle dat serveru Energiezamene.cz spravovaného ministerstvem průmyslu a obchodu byly zásobníky k 13. červenci plné zhruba ze 43 procent a celkem v nich bylo 1,5 miliardy metrů krychlových plynu. Ve stejném období loni ale v zásobnících bylo přes 2,3 miliardy metrů krychlových a byly plné ze dvou třetin. K 16. březnu, kdy krize v Hormuzském průlivu začínala, byly české zásobníky plné jen asi z 16 procent.

Rychlá výstavba infrastruktury pro dovoz LNG v Evropě poskytla zemím více možností, jak si zajistit dodávky, než tomu bylo v roce 2022, kdy silně spoléhaly na ruský plyn dodávaný plynovodem. Zvýšená závislost EU na LNG ale zároveň znamená, že země už nejsou chráněny smlouvami s pevnou cenou na plyn dodávaný plynovodem a jsou zranitelné vůči možným cenovým výkyvům, pokud budou muset nakupovat více plynu.

Analytik společnosti Wood Mackenzie David Lewis upozornil, že nízká úroveň zásob plynu vytvořila riskantní situaci. „Pokud nastane velmi chladná zima nebo delší období chladného počasí, může se stát, že bude nutné přistoupit k nějakému druhu omezení poptávky nebo ke zvýšení cen, jinak na evropském trhu dojde plyn,“ uvedl.

Skladovací kapacity EU pojmou přes 102 miliard metrů krychlových plynu. Odběr z nich pokrývá v zimě až 30 procent spotřeby za předpokladu, že zima nebude nijak výjimečná.

Mluvčí Evropské komise uvedl, že podle posledního posouzení je cíl naplnit zásobníky plynu na 80 procent dostatečný k zajištění dodávek na zimu a technicky dosažitelný. Analytici to ale vidí skepticky a odhadují, že před začátkem topné sezony se podaří zásobníky naplnit pouze na 67 až 76 procent kapacity. I dosažení těchto úrovní si podle nich vyžádá, aby evropští odběratelé nabízeli vyšší ceny za dodávky LNG a překonali konkurenci z Asie, která musí nahrazovat své obvyklé dodávky přes Hormuzský průliv.

Výpadek dodávek Hormuzským průlivem zvýšil celosvětově boj o dodávky LNG a podpořil růst cen. Trh se zároveň dostal hlouběji do stavu tzv. backwardation, kdy jsou ceny plynu s bližším termínem dodání vyšší než ceny suroviny k pozdějšímu dodání, do něhož už teď spadá zimní období. Podle analytika společnosti Aurora Energy Research Jacoba Mandela proto nyní neexistuje finanční motivace pro nákupy plynu k naplnění zásobníků za tržní ceny, protože nákup plynu za účelem skladování a pozdějšího prodeje nemá z ekonomického hlediska velký smysl.

Podle Mandela by naplnění evropských zásobníků plynu na 80 procent před zimou vyžadovalo téměř rekordní tempo jejich doplňování, kterého by bylo možné dosáhnout jen za podpory vládních zásahů. K těm však zatím není politická vůle. Situaci navíc komplikuje skutečnost, že EU nadále počítá s úplným zákazem dovozu ruského LNG od konce letošního roku, jehož cílem je omezit příjmy Moskvy k financování války na Ukrajině.

Ať už bude konečná cenová úroveň jakákoli, nakonec se promítne do účtů domácností i průmyslových odvětví. „Bude to znamenat vyšší účty za energii pro tuto zimu i pro tu příští,“ uvedla podle agentury Reuters analytička Energy Aspects Erisa Pasková.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}