Komerční prezentace Aktual.: 24.09.2025 06:45
Praha – Česká vláda svou podporou legitimizuje porušování humanitárního práva Izraelem v Pásmu Gazy. ČTK to v rozhovoru řekl vedoucí humanitárních programů organizace Člověk v tísni Marek Štys. Podle něho je třeba, aby vládní představitelé naopak společně s mezinárodním společenstvím vyvíjeli tlak na izraelské politiky k přijetí příměří v Pásmu Gazy. Bez toho se podle Štyse nemůže zlepšit katastrofální humanitární situace v Gaze.
„My už jsme se k postoji české vlády k situaci v Pásmu Gazy jako organizace vyjadřovali několikrát, i když to běžně neděláme. Je to možná poprvé, kdy zažíváme takto výrazný nesoulad s českou zahraniční politikou týkající se nějaké humanitární krize v zahraničí,“ řekl Štys. Česká vláda podle něho uplatňuje dvojí standardy, když aktivně podporuje Kyjev v boji proti ruské agresi, zatímco v případě humanitární katastrofy v Pásmu Gazy se snaží přístup izraelské vlády a násilí proti civilistům spíše ospravedlnit či bagatelizovat.
Válka v Pásmu Gazy vypukla v říjnu 2023, kdy Izrael zahájil vojenskou ofenzivu v reakci na teroristický útok hnutí Hamásu a jeho spojenců, při němž palestinští ozbrojenci na jihu Izraele zabili na 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Izraelská odveta si podle aktuálních údajů ministerstva zdravotnictví v Gaze, kontrolovaného Hamásem, vyžádala smrt více než 65.000 Palestinců. OSN tyto statistiky, které nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci, považuje za spolehlivé a uvádí, že většina obětí jsou civilisté.
„Když se podíváte na počty mrtvých civilistů za den, tak počínání Izraele násobně přesahuje počínání Ruské federace na Ukrajině,“ řekl Štys. Dodal, že nerozlišování při zabíjení civilistů v Pásmu Gazy je mnohem intenzivnější než na Ukrajině. Ruská invaze na Ukrajinu si od února 2022 vyžádala podle srpnových údajů Organizace spojených národů (OSN) nejméně 13.883 obětí.
O situaci na Blízkém východě a aktuální humanitární situaci v Gaze jednal se zástupci neziskových organizací, včetně Člověka v tísni, na konci srpna prezident Petr Pavel. Jednání ale podle Štyse zatím nepřineslo žádný viditelný dopad na postoj české vlády.
V dubnu 2024 otevřel Člověk v tísni humanitární sbírku SOS Gaza. „Dárci na tuto sbírku zpočátku reagovali výrazně méně než na jiné sbírky,“ řekl Štys. Aktuálně je na ní podle něho 5,5 milionu korun. Například na pomoc Ukrajině přitom Češi přispěli přes 2,5 miliardy korun. „Ve sbírce na loňské zářijové povodně v ČR se za několik týdnu vybralo půl miliardy korun, a i když to srovnáme s jinými sbírkami, tak tato sbírka na pomoc v Pásmu Gazy se setkává s menším zájmem, a odráží tak většinové postoje české společnosti vůči tomuto konfliktu,“ řekl Štys.
Česká společnost podle něj stále nahlíží na válku v Gaze prizmatem teroristického útoku Hamásu a méně reflektuje, že nejde pouze o obrannou válku. „Narativ v ČR o této situaci a její mediální pokrytí, myslím, hodně přispěly i k tomu, že dárci nejeví takový zájem o podporu trpících civilistů, tak jako je to v jiných případech,“ uvedl. V posledních měsících, kdy se situace v Gaze výrazně zhoršuje, ale vidí Štys ve sbírce nárůst příspěvků.
Češi by podle něj měli více tlačit na politiky, aby odsoudili chování izraelské vlády a odmítnout kolektivní vinu Palestinců za útok Hamásu na jihu Izraele z října 2023.
V neděli a v pondělí formálně uznaly Stát Palestina Austrálie, Británie, Francie a Kanada. Česko takový krok nyní neplánuje, uvedlo ministerstvo zahraničí, i přesto, že podporuje dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu.
Expert: Bez příměří nebude žádná forma humanitární pomoci v Pásmu Gazy efektivní
Bez příměří nebude žádná forma humanitární pomoci v Pásmu Gazy efektivní, řekl ČTK v rozhovoru vedoucí humanitárních programů organizace Člověk v tísni Marek Štys. Hladomor na tomto palestinském území vyhlásila Organizace spojených národů (OSN) na konci srpna. Tento měsíc nezávislá vyšetřovací komise OSN pro okupovaná palestinská území uvedla, že Izrael páchá v Pásmu Gazy genocidu.
„Hladomor je exponenciální jev, který lze za daných podmínek jen obtížně zastavit. Můžeme očekávat, že i kdyby se tam teď otevřel neomezený přístup k potravinám a humanitární pomoci, tak úmrtí na podvýživu budou pokračovat další týdny, ne-li měsíce,“ uvedl Štys. Aby se hladomor dostal pod kontrolu, je podle něj zapotřebí také fungující a dostupná zdravotnická péče, zejména pro malé děti, těhotné ženy a starší lidi. Tamní zdravotnictví je ale podle Štyse vinou izraelské ofenzivy v rozkladu. Chybí tak všechny podmínky na zastavení hladomoru, řekl.
„K řešení situace je zapotřebí příměří, které je základním předpokladem toho, aby humanitární pomoc v Gaze byla efektivní a zastavila stávající katastrofu,“ uvedl.
Člověk v tísni v Pásmu Gazy přímo nepůsobí, podporuje ale dvě partnerské humanitární organizace. První je War Child, jež palestinským dětem poskytuje psychologickou a psychosociální pomoc. S eskalací krize se ale podle Štyse priority více orientují na zajištění přísunu potravin, pitné vody, zdravotní péče a fyzického bezpečí. Člověk v tísni nově navázal partnerství s německou humanitární organizací Welthungerhilfe (WHH), která podporuje na jihu Pásma Gazy deset nutričních center včetně závozů pitné vody. Nutriční výživu dováží do těchto center Dětský fond OSN (UNICEF), protože kvůli izraelské blokádě nemohou vozit nevládní organizace do Pásma Gazy jídlo ani jiný materiál, řekl Štys.
„Nejohroženější skupinou ve válce jsou samozřejmě děti. Podvýživa ovlivní nejen jejich fyzický růst, ale také jejich psychický rozvoj,“ řekl. Proto se Člověk v tísni podle něj snaží svými programy podporovat především děti.
Válka v Pásmu Gazy vypukla v říjnu 2023, kdy Izrael zahájil vojenskou ofenzivu v reakci na útok Hamásu a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele zabili na 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Na začátku srpna uvedla izraelská vláda záměr zcela obsadit město Gaza, které označuje za poslední baštu Hamásu. Obyvatelé města vyzvala, aby opustili své domovy a evakuovali se do humanitárních zón. Ty ale také nejsou podle Štyse stoprocentně bezpečné, a to kvůli izraelským raketovým útokům a ostřelování.
Bezpečnost Palestinců výrazně ohrožují i neustálé přesuny. Z města Gaza se dosud evakuovalo podle izraelské armády 640.000 Palestinců ze zhruba milionu lidí, kteří v Gaze bydleli či se ukrývali před zahájením ofenzivy ve městě.
Na jihu Pásma Gazy chystá Izrael vytvořit humanitární město v oblasti Rafáhu u hranic s Egyptem. „Bývalý izraelský premiér Ehud Olmert říká, že jde v podstatě o koncentrační tábor, a já s ním víceméně souhlasím, protože je to město, do kterého lze vstoupit, ale není z něj možné odejít,“ řekl Štys. Není také jasné, jak dlouho by tam Palestinci museli zůstat. Tak velké množství Palestinců na jednom místě navíc nahrává deklarovaným plánům na jejich přesun do jiné země, dodal. O tom Izrael v posledních měsících jednal například s Jižním Súdánem, Ugandou nebo Indonésií, informoval v srpnu server Times of Israel.
Podle Štyse nejsou velké šance, že by se situace v Pásmu Gazy změnila ani poté, co nezávislá komise OSN uvedla, že tam Izrael páchá genocidu. „Zatím ze strany izraelské vlády nevidíme žádné posuny v uvažování, které by vedly k zastavení konfliktu, spíše naopak,“ dodal. Podle komise se izraelské úřady a ozbrojené síly od října 2023 dopustily čtyř z pěti činů uvedených v Úmluvě o zabránění a trestání zločinu genocidia z roku 1948. Mezi ně mimo jiné patří usmrcení příslušníků skupiny či úmyslné uvedení kterékoli skupiny do takových životních podmínek, které mají přivodit její úplné nebo částečné fyzické zničení.
