Komerční prezentace Aktualizace: 3.07.2024 12:44
Praha – Zbrojní průmysl v Evropské unii loni nedokázal pokrýt požadavky ozbrojených sil unijních států, napsalo ve své výroční zprávě za minulý rok Vojenské zpravodajství (VZ). Problémem není kvalita produkce, ale především její nedostatečné kapacity způsobené tím, že se dlouhé roky šetřilo na armádních nákupech. Společné dlouhodobé plánování nákupů pak komplikuje fragmentace Evropy na velké množství zemí, uvádí jedna ze tří českých tajných služeb.
VZ píše, že předloňský začátek ruské vojenské invaze na Ukrajinu znamenal náhlé zvýšení poptávky, na kterou nebyl zbrojní průmysl v Evropě schopný pružně reagovat. „Po téměř dvou letech bojů dospěla situace do takového stavu, že na Ukrajinu byla dodána značná část evropských skladových zásob munice, techniky a vojenského materiálu. Skladové zásoby munice v zemích EU se povážlivě snížily a nedařilo se je znovu doplnit novou produkcí, protože nově vyrobená munice často putuje rovnou na Ukrajinu,“ píše VZ.
Nedostatečné kapacity výroby dává VZ do souvislosti i s tím, že v posledním čtvrtstoletí byly nízké náklady na obranu. Evropský zbrojní průmysl se přizpůsoboval nové realitě nízkých výdajů na zbrojení, vysvětluje. „Ačkoliv si zachoval relativně vysokou míru sofistikovanosti a technologické vyspělosti, produkční kapacity byly omezeny na potřebné minimum,“ uvádí výroční zpráva. Firmy tak byly schopné dodat vyspělý vojenský materiál, ale jen v omezeném množství a v dlouhých lhůtách.
Aktuální produkci brzdí kromě nutnosti posílit výrobní prostory a strojní vybavení i nedostatek pracovní síly, surovin, materiálů a komponentů, ale také byrokratické překážky. Firmy také nechtějí draze investovat do posílení výrobních kapacit bez jasných záruk. „Od zahájení výstavby nové výrobní haly do jejího zprovoznění uplynou roky, během nichž se může bezpečnostní situace v Evropě změnit a poptávka znovu klesnout,“ upozorňuje VZ. Firmy proto požadují závazky na deset až 15 let dopředu. „Ač se situace v tomto ohledu za poslední rok zlepšila (…), evropské země i v roce 2023 váhaly uzavírat dlouhodobé kontrakty,“ uvádí zpráva.
„Faktem je, že zbrojní průmysl EU není schopen pokrýt aktuální požadavky ozbrojených sil členských zemí,“ konstatuje VZ. Z toho důvodu například robustní modernizace polských ozbrojených sil podle odhadů VZ až ze tří čtvrtin spoléhá na akvizice ze zemí mimo EU. Podle VZ v Evropě dlouhodobě chybí udržitelný systém řízení zbrojních výdajů a zakázek. „Hrozí, že se po zlepšení bezpečnostní situace v Evropě evropský zbrojní průmysl vrátí do stavu před ruskou invazí na Ukrajinu,“ uvádí VZ. Znamenalo by to, že při další bezpečnostní krizi by zbrojní průmysl opět nedokázal adekvátně reagovat.
Česko nedostatek munice na evropských trzích řeší například svou iniciativou, v rámci které shání dělostřeleckou munici pro Ukrajinu ve státech mimo EU. Premiér Petr Fiala (ODS) minulý týden oznámil, že první zásilka munice před časem dorazila na Ukrajinu. Šlo až o 50.000 kusů munice, do konce roku chce Česko dodat desetinásobek. Do iniciativy se dosud zapojilo 18 zemí, z toho 15 přislíbilo peníze. Česko přispělo téměř 866 miliony korun.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) tento týden uvedla, že iniciativou si ČR a Evropa „kupují čas“ ve chvíli, kdy Evropa není schopná ani dva a půl roku po začátku ruské invaze munici v dostatečném množství produkovat. „Zacyklili jsme se v řadě předpisů a nařízení, zaspali jsme dobu. V ČR se rozbíhají další výrobní linky, budeme se snažit kapacity dohnat,“ uvedla. Fiala dodal, že výrobní kapacity byly v Evropě zanedbané.
