Aktual.: 3.04.2026 16:55
Teherán/Washington/Kuvajt – Nejmenovaný americký zdroj řekl agentuře Reuters, že americké letectvo ztratilo nad Íránem bojové letadlo, po jeho posádce se pátrá. Stejné vyjádření s odkazem na své nejmenované americké zdroje přinesl i deník The New York Times (NYT). Írán od dnešního rána tvrdí, že zničil nad svým územím americký letoun F-35 a prostřednictvím médií vyhlásil pátrání po posádce. Americké ozbrojené síly informace zatím oficiálně nekomentovaly. Pro Spojené státy by se jednalo o první ztrátu bojového letounu od začátku války před pěti týdny.
Zdroj agentuře Reuters řekl, že letadlo bylo sestřeleno, neuvedl ale typ letounu. Írán tvrdí, že se mu podařilo zničit letoun poslední generace F-35. Izraelská média ale s odkazem na dostupné fotografie trosek přinesla domněnku, že se jednalo o starší a méně pokročilý letoun F-15E.
Íránská oficiální média od dnešního odpoledne informují o tom, že íránská armáda spustila pátrací akci po pilotovi dnes sestřeleného letounu, tvrdí agentura AFP. Místní kanál íránské státní televize v provincii Bojerahmad a Kohgílúje dnes vyzval místní obyvatele, aby se snažili posádku zničeného amerického letounu zadržet nebo zastřelit. „Pokud dopadnete nepřátelského pilota či piloty naživu a předáte je policii, dostanete hodnotnou odměnu,“ uvedla podle agentury AP televize v této provincii na jihozápadě Íránu.
Podle NYT a agentury Reuters pátrací a záchranou misi po posádce spustila i americká armáda.
V polovině března americká armáda uvedla, že letoun F-35, který se účastnil bojové mise nad Íránem, musel nouzově přistát. Tehdy se však pilot dostal do bezpečí. Íránské revoluční gardy tvrdily, že se podařilo zasáhnout a vážně poškodit letoun.
Spojené státy a Izrael zahájily 28. února údery proti Íránu, které zažehly regionální konflikt. Teherán a jeho spojenci v odvetě začali drony, balistickými střelami a raketami útočit nejen na Izrael a na americké vojenské objekty na Blízkém východě, ale i na civilní cíle včetně ropné infrastruktury v okolních arabských zemích. Írán také blokuje Hormuzský průliv, kudy běžně prochází zhruba pětina světové produkce ropy a přibližně třetina zkapalněného zemního plynu (LNG), což zvyšuje ceny ropy na mezinárodních trzích.
Írán zasáhl rafinérii v Kuvajtu, Emiráty sestřelily desítky dronů a mají zraněné
Íránské bezpilotní letouny dnes zaútočily na kuvajtskou ropnou rafinérii Mína al-Ahmadí, kde vypuklo několik požárů. Íránský útok v zemi také poškodil část elektrárny a odsolovacího zařízení, kvůli čemuž tam chce Británie nasadit svůj protivzdušný systém, který by ochránil britské a kuvajtské zájmy v regionu. Ve Spojených arabských emirátech (SAE) muselo plynárenské zařízení kvůli dopadům trosek pozastavit provoz a úřady tam také hlásí 12 zraněných, napsaly tiskové agentury a média.
Poplach dnes podle webu Al-Džazíra zazněl v SAE nebo Bahrajnu a protivzdušná obrana Saúdské Arábie zachytila šest bezpilotních letounů. Úlomky sestřeleného projektilu způsobily požár v plynárenském zařízení Habšan, významném areálu na zpracování plynu v SAE. Provoz tam byl pozastaven a na místě jsou hasiči. Úřady nehlásí žádné zraněné, dodal server s tím, že protivzdušná obrana země jen za dnešek sestřelila 18 raket, čtyři řízené střely a 47 dronů vypuštěných z Íránu. Dvanáct lidí nedaleko Abú Zabí pak zranily padající části zničené rakety, napsala agentura Reuters.
O útoku na kuvajtskou rafinerii informovala podle agentury AP státní společnost Kuwait Petroleum, podle níž nejsou žádní zranění. Hasiči se tam snaží oheň dostat pod kontrolu. Britský premiér Keir Starmer útok na rafinérii podle Reuters odsoudil a oznámil, že jeho země v Kuvajtu nasadí protivzdušný systém Rapid Sentry. Íránský útok také způsobil značné škody na částech kuvajtského odsolovacího zařízení, kde zasahují pohotovostní a technické týmy, aby zajistily provoz a bezpečnost areálu.
Kuvajt provozuje tři ropné rafinérie. Mína al-Ahmadí, která leží na břehu Perského zálivu na jihovýchodě země, se za poslední dva týdny stala terčem útoků třikrát. Rafinerie jsou pro kuvajtskou produkci ropy klíčové, protože bez nich by ropné vrty musely být uzavřeny. Opětovné zprovoznění rafinerií je z bezpečnostních důvodů velmi časově náročné a vrty by zůstaly z velké části neaktivní, dokud by rafinerie nebyly znovu v provozu, dodala AP.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}