Zelenskyj vrátil Nawrockému řád, který mu odebral, Polákům poděkoval za podporu

„Věřili jsme, že Řád bílé orlice byl v roce 2023 udělen ukrajinskému lidu a naší armádě. Tak to tehdy bylo řečeno. Dnes jsem řád poslal prezidentovi Polska,“ napsal Zelenskyj na sociální síti, kde také zveřejnil snímky řádu s vyplněným poštovním doručovacím lístkem.

Jádrem sporu je Zelenského dekret, kterým přidělil jednotce ukrajinských speciálních sil za její úspěchy v nynější válce proti Rusku přídomek Hrdinové Ukrajinské povstalecké armády (UPA). To vyvolalo v Polsku pobouření, protože nacionalisté z UPA se za druhé světové války podíleli na masakrech Poláků. Ukrajinci ale v současnosti, kdy se brání ruské agresi, vnímají příslušníky UPA především jako bojovníky za svobodu a nezávislost své vlasti.

„O den dříve polský prezident uvedl, že Řád bílé orlice není obyčejné vyznamenání. Je to symbol nejvyšší důvěry republiky. Znamená zvláštní spojení s polským státem a zvláštní vděčnost lidu. Takový symbol vyžaduje nejen zásluhy, ale i úctu k hodnotám představujícím základ společenství,“ uvedl Zelenskyj. „Pokud tedy věří, že tento zvláštní symbol může zůstat (ruské carevně) Kateřině Veliké, (italskému fašistickému diktátorovi) Benitu Mussolinimu a (bývalému německému kancléři a příteli ruského prezidenta Vladimira Putina) Gerhardu Schröderovi, pak s tím na Ukrajině nebudeme polemizovat,“ dodal ukrajinský prezident.

Po Nawrockého pátečním rozhodnutí se polská vyznamenání rozhodli vrátit také šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Kyrylo Budanov a ukrajinský velvyslanec ve Varšavě Vasyl Bodnar.

Polský premiér Donald Tusk již v noci na síti X napsal, že spor mezi Polskem a Ukrajinou těší ruského prezidenta Vladimira Putina a šokuje spojence. „Úkolem prezidentů Zelenského a Nawrockého je uklidnit emoce, nikoli vyvolávat napětí. Frontová linie je jinde,“ uvedl Tusk.

„Nemůžeme zapomínat na naši historii, nemůžeme se vzdát naší paměti a nemůžeme se zříci důstojnosti našich obětí,“ prohlásil v pátek Nawrocki, když o rozhodnutí odebrat Zelenskému Řád bílé orlice informoval veřejnost. Ukrajinský prezident vyznamenání v roce 2023 obdržel od tehdejší hlavy polského státu Andrzeje Dudy.

„Jsme hrdý národ a máme svůj práh bolesti v záležitostech, které se týkají nás i našich spojenců. Ten práh bolesti byl překročen, a proto jsem odebral prezidentu Zelenskému Řád bílé orlice,“ vysvětloval dnes Nawrocki své rozhodnutí.

Polská média připomněla, že v celých dějinách řádu byl až dosud odebrán pouze v jediném případě, a to předválečnému polskému expremiérovi Wincentymu Witosovi, a to mu byl řád po několika letech vrácen.

Otázka podle tisku zní, zda Zelenskyj přicestuje v úterý do Gdaňska na mezinárodní konferenci o poválečné rekonstrukci Ukrajiny, od které si polské firmy slibují významné kontrakty.

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v pátek uvedl, že rozhodnutí Nawrockého je strategickou chybou a neuctivostí, z čehož bude mít užitek jen Moskva. Poznamenal, že v brzké době vrátí Řád za zásluhy Polské republiky, který obdržel v roce 2022 a který si za nynější situace nemůže nechat.

Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski dnes na síti X napsal, že vítězem historicko-řádové války mezi Ukrajinou a Kyjevem může být Moskva. Už v noci přes X upozornil Nawrockého na to, že Moskva rozhodnutí odebrat Zelenskému řád uvítala. Sikorski v tomto příspěvku sdílel vyjádření místopředsedy ruské bezpečnostní rady a někdejšího ruského prezidenta Dmitrije Medveděva.

„Polský prezident konečně zbavil Řádu bílé orlice kyjevského zvrhlíka uctívajícího nacisty,“ napsal Medveděv. „Jsem si jistý, že pro vrchního banderovce to nebude problém, na své zelené mikině bude mít více místa na Hitlerův Železný kříž se zlatými dubovými ratolestmi,“ dodal na adresu Zelenského.

Železný kříž bylo tradiční pruské a německé válečné vyznamenání, které Německo po druhé světové válce kvůli nacistické zátěži přestalo udělovat.

Polsko patří od počátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 k největším podporovatelům Kyjeva. Vzájemné vztahy nicméně zatěžují některé historické události, zejména takzvaný volyňský masakr z let 1943 až 1944, kdy ukrajinští nacionalisté podle odhadů historiků povraždili 50.000 až 100.000 Poláků včetně žen a dětí. Oběťmi se na Volyni na západě Ukrajiny v menší míře stali i místní Rusové, Židé, Arméni a Češi. Ukrajinští historici naopak připomínají masakry civilistů při odvetných akcích polské Zemské armády proti ukrajinským vesnicím, při kterých podle odhadů zahynulo až 20.000 Ukrajinců.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}