Bukurešť – Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes vyzval NATO, aby na červencovém summitu ukázalo sílu a jednotu. Schůzky v Ankaře se chce osobně zúčastnit, uvedla agentura Interfax-Ukrajina. Zelenskyj je v Bukurešti na setkání lídrů Bukurešťské devítky (B9), která sdružuje země východního křídla aliance.

Setkání v rumunském hlavním městě si klade za cíl především koordinaci pozic před červencovým summitem, kromě Zelenského a členských států B9 se ho účastní i zástupci severských zemí nebo generální tajemník NATO Mark Rutte. Česko zastupuje prezident Petr Pavel.

„Červenec musí dokázat, že NATO je silné a že se nerozpadne, neoslabí a nezůstane pozadu,“ uvedl Zelenskyj s odkazem na současné napjaté vztahy mezi Spojenými státy a některými evropskými zeměmi v důsledku války USA proti Íránu.

Zároveň Zelenskyj vyzval partnery, aby pokračovali v podpoře Ukrajiny, která podle něj „zastavuje Rusko“. Kyjev nejpozději začátkem června obdrží první peníze z balíku Evropské unie na podporu Ukrajiny ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun), dodal s tím, že tyto prostředky budou určeny hlavně na výrobu dronů, které Ukrajina naléhavě potřebuje.

Amerického prezidenta Donalda Trumpa podle agentury AFP Zelenskyj vyzval, aby během svého nadcházejícího jednání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem otevřel otázku ukončení ruské invaze na Ukrajině. Čína je považována za blízkého spojence Ruska.

Zelenskyj dnes přicestoval do Bukurešti spolu se svou manželkou. Uvedl, že má naplánována také bilaterální jednání, která mají posílit ukrajinskou obranu proti ruské invazi a rozšířit formát dohod, které Ukrajina uzavírá s partnery ohledně vývoje, výroby a financování dronů.

Vznik formátu B9 iniciovalo Rumunsko spolu s Polskem v reakci na zhoršení bezpečnostní situace na Ukrajině po roce 2014. Dnešního summitu v Bukurešti se kromě členů B9 zúčastní i zástupci severských států.

Ukrajina po začátku rozsáhlé ruské invaze v roce 2022 podala přihlášku do NATO. Na jejím přijetí však mezi členskými zeměmi aliance nepanuje jednoznačná shoda.

Východní křídlo NATO musí posílit protivzdušnou obranu, uvádí prohlášení lídrů

Narušování vzdušného prostoru zemí východního křídla Severoatlantické aliance Ruskem ukazuje na potřebu posílit protivzdušnou obranu této části NATO, uvádí společné prohlášení z dnešního summitu lídrů zemí Bukurešťské devítky (B9).

V dokumentu dále stojí, že k řešení bezpečnostních výzev je nezbytné rozšířit transatlantickou obrannou průmyslovou základnu zvýšením výrobních kapacit a posílením dodavatelských řetězců. Veřejné zakázky by také měly být v rámci aliance zadávány na vyšší než jen národní úrovni.

Skupina B9 sdružuje země na východním křídle NATO – Bulharsko, Rumunsko, Maďarsko, Slovensko, Česko, Polsko a pobaltské státy Litvu, Lotyšsko a Estonsko. K dnešnímu prohlášení se ale vzhledem k čerstvé změně vlády nepřidalo Maďarsko. Text podpořily i severské státy, které byly přítomné – Dánsko, Finsko, Island, Norsko a Švédsko. Summitu v Bukurešti se zúčastnili také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a generální tajemník NATO Mark Rutte.

Společné prohlášení podporuje zvyšování výdajů na obranu. „Spojenci pracují na dosažení (výdajového) cíle pěti procent HDP,“ stojí v textu, podle něhož některé státy už stanovené cíle plní. Lídři také uvítali iniciativy Evropské unie na posílení obrany. „Nadále se zavazujeme zajistit, že obranné plány NATO budou mít k dispozici všechny prostředky,“ uvádí text.

„Rusko je a zůstane nejdůležitější, dlouhodobou a přímou hrozbou pro bezpečnost spojenců,“ uvedli účastníci summitu. Dodali, že podporují trvalý mír na Ukrajině v souladu s mezinárodní právem a s bezpečnostními zárukami. Vyzvali také k „silnější Evropě v silnějším NATO“. „Transatlantická vazba zůstává páteří naší kolektivní bezpečnosti,“ poznamenali ke vztahům se Spojenými státy.

Český prezident Petr Pavel po jednání českým novinářům řekl, že přijatá deklarace znovu potvrdila vůli k plnění závazku přijatého v Haagu, tedy k dosažení výdajů na obranu ve výši pěti procent HDP. „Zároveň potvrdila vůli nadále podporovat Ukrajinu a Moldavsko, nutnost spolupráce mezi NATO a EU a také to, že Rusko je a zůstane, a to i po dosažení nějakého příměří nebo mírového ujednání na Ukrajině, tou hlavní bezpečnostní výzvou a hrozbou pro celou Evropu i v delším horizontu,“ řekl.

Obranné výdaje ve výši pěti procent HDP na tiskové konferenci po jednání označil za nezbytné minimum polský prezident Karol Nawrocki. „Peníze jsou zásadní,“ uvedl generální tajemník NATO, podle kterého je přijetí tohoto cíle velkým diplomatickým úspěchem amerického prezidenta Donalda Trumpa. Rutte ale přiznal, že se o věci vedou mezi spojenci debaty.

Pavel jednání označil za mimořádně otevřené a ocenil účast Zelenského. K tématu protivzdušné obrany uvedl, že zkušenosti z bojiště na Ukrajině ukazují, že všechny země, možná s výjimkou Spojených států, mají v této oblasti co dohánět. Český prezident poznamenal, že ukrajinskou zkušenost z moderního válčení a know-how při výrobě některých prostředků by bylo možné spojit s finančními zdroji a výrobními kapacitami některých evropských zemí a „touto iniciativou přispět nejenom k efektivnější protivzdušné a protiraketové obraně Ukrajiny, ale vlastně všech členů aliance, především těch na východním a severním křídle“.

Rusko, které již pátým rokem vede rozsáhlou invazi na Ukrajinu, v uplynulých měsících a letech opakovaně narušilo vzdušný prostor zemí východního křídla NATO, a to zejména drony. Polské stíhačky z preventivních důvodů vzlétly také dnes. Tyto incidenty jsou vnímány jako forma nátlaku i testování akceschopnosti aliance.

Zůna: NATO a Ukrajina sdílí zkušenosti z války a vyhodnocují jejich využitelnost

Mezi členskými státy NATO a ukrajinskou stranou podle ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) funguje sdílení zkušeností z války na Ukrajině. Armády států NATO podle něj vyhodnocují poznatky z moderního bojiště a jejich využitelnost pro vlastní ozbrojené síly. Vyplývá to z rozhovoru, který poskytl ČTK. Obrana se podle něj nyní zaměřuje zejména na anonymní systémy a drony.

Zůna uvedl, že komunikace a výměna zkušeností se odehrává mezi Českem a Ukrajinou i mezi Ukrajinou a obecně členskými státy NATO i Evropské unie. „Odborníci na jednotlivých úrovních spolu komunikují,“ řekl. Poukázal na to, že se také v různých státech organizují konference a odborná setkání, kterých se účastní i Češi.

Vznikají podle Zůny analýzy informací a zkušeností z konfliktu na Ukrajině z hlediska využití pro armády členských států aliance. Jednou z oblastí, kde se proměny moderního bojiště podle některých expertů projevují nejvýrazněji, jsou autonomní systémy a drony. „Ty informace z toho konfliktu a jejich využitelnost pro armády členských států aliance, to kontinuálně probíhá,“ uvedl.

„Jde také o to, jakým způsobem se vyhodnotí zkušenosti ze současných konfliktů a zváží se jejich promítnutí do vojenských doktrín a budoucí podoby vedení války,“ řekl Zůna. Pořízení 3000 dronů do roku 2028 je podle něj první fáze širšího zavádění autonomních systémů do české armády. „Je to pro taktický stupeň velení a nejnižší jednotky Armády ČR, pak jsou v plánu samozřejmě další etapy,“ uvedl.

Podle Zůny se autonomní systémy nebudou zavádět jen do armády, ale i do dalších součástí ministerstva obrany, například Vojenské policie. Na Velitelství výcviku – Vojenské akademii ve Vyškově se zároveň připravují výcvikové kapacity a programy pro práci s těmito technologiemi. „Další prostředky budou pořizovány,“ řekl ministr.

Zůna zároveň poukázal na rychlý rozvoj českého obranného průmyslu v dronech a autonomních systémech. Řekl, že podle dostupných údajů v současnosti v Česku působí kolem 400 firem, které se tomuto segmentu věnují, od softwaru po výrobu celých systémů. „Obranný průmysl expanduje v tomto segmentu zbrojní výroby,“ podotkl.

Ministr také připomněl, že armáda nepovažuje autonomní systémy za novinku. Podle něj česká armáda počítala s jejich budoucí rolí na bojišti kolem roku 2002. Zkušenosti s jejich využitím podle něj armáda získávala nejen nyní na Ukrajině, ale i při zahraničních misích v minulých dvou desetiletích, například v Afghánistánu.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}

Share.
Exit mobile version