Aktual.: 2.06.2025 16:23
Vilnius – Země východního a severního křídla Severoatlantické aliance chtějí, aby státy NATO směřovaly k cíli pěti procent hrubého domácího produktu (HDP) vydávaných na obranu a související náklady. Shodli se na tom dnes lídři zemí takzvané Bukurešťské devítky a skandinávských zemí na summitu ve Vilniusu, kteří zároveň podpořili členství Ukrajiny v alianci. S touto podporou nesouhlasilo Maďarsko, proto je výstupem summitu pouze prohlášení předsedajících zemí Litvy, Polska a Rumunska.
Prezidenti, premiéři a ministři 14 členských států se v hlavním městě Litvy sešli tři týdny před summitem NATO, jehož klíčovým tématem bude pokračující ruská agrese proti Ukrajině a s ní související růst výdajů na obranu.
„Míříme k dosažení nejméně pěti procent HDP na investice do obrany a s ní spojené, abychom se vypořádali s bezpečnostními hrozbami a výzvami,“ uvádí prohlášení podepsané prezidenty zmíněné trojice zemí.
Jejich prohlášení odpovídá požadavkům, které dnes zopakoval tajemník NATO Mark Rutte, podle něhož státy východního křídla v tomto ohledu postupují správným směrem.
Dosavadní cíl dvou procent HDP podle řady činitelů aliančních zemí nestačí, americký prezident Donald Trump hovoří právě o pěti procentech, další země vidí cíle většinou někde mezi dvěma a pěti procenty. Mezi ty ochotné vydávat více patří například Polsko či pobaltské země.
Sám Rutte nedávno nový cíl rozdělil na 3,5 procenta na armádu a 1,5 procenta na širší výdaje spojené s bezpečností. Česká vláda se zavázala do roku 2030 zvýšit výdaje na tři procenta, hovoří ale i o možném vyšším růstu.
„Vnímáme také to, že jsme naši bezpečnost dlouhodobě podfinancovávali. Takže máme spoustu věcí, které musíme dohnat. Některé schopnosti, jako je například protivzdušná obrana, byly opravdu hodně podfinancovány,“ řekl po jednání novinářům český prezident Petr Pavel. Postupné zvyšování výdajů až na úroveň, o níž mluví česká vláda, podle něho odpovídá cíli, aby Česko bylo platným členem NATO.
Některé země aliance podle Pavla s takovýmto zvyšováním výdajů nesouhlasí, společné prohlášení přitom vyzvalo „všechny spojence, aby naléhavě investovali více, individuálně nebo kolektivně“. Lídři také uvedli, že jejich země budou schopny poskytnout další jednotky a zdroje, aby byla aliance připravena uvést do chodu nové obranné plány, které počítají s dlouhodobou ruskou hrozbou.
Summitu se zúčastnili politici zemí B9, kterou tvoří Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Litva, Lotyšsko a Estonsko. Na celkový počet 14 ze 32 členských zemí NATO jednání doplnili premiéři Dánska, Finska, Norska, Švédska a Islandu.
Velká většina států se shodla i na záměru přijmout Ukrajinu do aliance, což se však nelíbí Maďarsku, které na jednání zastupoval pouze ministr obrany Kristóf Szalay-Bobrovniczky.
„Naprosto většinově ta podpora byla vyjádřena. Maďarsko má svůj přístup k věci vzhledem ke specifickým vztahům s Ukrajinou,“ řekl Pavel. Na summitu NATO podle něho spíše než o silná prohlášení půjde o konkrétní rozhodnutí, která by Kyjevu pomohla bránit se ruské agresi.
Rusko, které před více než třemi lety Ukrajinu vojensky napadlo, označuje záměr Kyjeva vstoupit do NATO za jednu ze „základních příčin“ války.
Kyjev naopak svůj vstup do aliance vnímá jako nejdůležitější záruku před opětovným útokem ze strany Ruska. Některé členské země včetně Spojených států se však k tomuto kroku staví odmítavě. Od začátku ruské invaze se členskými státy aliance stalo Švédsko a Finsko.
