Aktual.: 2.09.2025 13:08
Kábul – Silné zemětřesení, které v noci na pondělí SELČ zasáhlo východ Afghánistánu, si vyžádalo nejméně 1411 mrtvých. S odvoláním na mluvčího vládnoucího hnutí Tálibán Zabíhulláha Mudžáhida to napsala agentura AFP. Agentura Reuters pak s odkazem na Červený půlměsíc píše o 3251 zraněných. Živel také poničil více než 8000 domů a podle OSN se mohl dotknout stovek tisíc lidí. EU přislíbila uvolnění milionu eur (více než 24 milionů Kč) na nouzovou pomoc.
Otřesy o síle šesti stupňů zasáhly provincie Kunar a Nangarhár, které se nacházejí na hranicích s Pákistánem. Záchranné operace se v pondělí zaměřily na čtyři vesnice v provincii Kunar a nyní budou pokračovat v odlehlejší horské oblasti, řekl Ahsanulláh Ahsan z provinčního úřadu pro zvládání katastrof.
„Nemůžeme přesně odhadnout, kolik těl může být stále uvězněno pod troskami. Naším cílem je dokončit tyto operace co nejdříve a začít distribuovat pomoc postiženým rodinám,“ dodal Ahsan.
Přístup do odlehlých oblastí podél hranic ztěžuje záchranářům horský terén a nepříznivé počasí. Hlavní překážkou byl podle Ahsana vjezd vozidel na úzké horské silnice. Na nich se dnes vytvořila kolona sanitek, které se snažily dostat do Kunaru, zatímco vrtulníky přivážely humanitární pomoc a odvážely zraněné do nemocnic. Do akce byli nasazeni i vojáci.
„Poškozené silnice, pokračující otřesy a odlehlá poloha mnoha vesnic značně brání dodávkám pomoci,“ uvedla Světová zdravotnická organizace (WHO).
Zemětřesení podle WHO postihlo více než 12.000 lidí. OSN ale podle agentury AFP tvrdí, že se živel mohl dotknout stovek tisíc lidí, a očekává, že nárůst počtu mrtvých i zraněných poroste exponenciálně.
V ohrožení se ocitly i tisíce dětí, Dětský fond OSN (UNICEF) proto do oblastí posílá léky, teplé oblečení, stany a plachty včetně hygienických potřeb.
Záchranné týmy se spolu s úřady snaží mimo jiné rychle zlikvidovat mrtvá zvířata, aby se snížilo riziko kontaminace vodních zdrojů, uvedl v pondělí představitel OSN.
Epicentrum zemětřesení bylo necelých 30 kilometrů od nangarhárského správního střediska Dželálábádu s ohniskem v hloubce osmi kilometrů. Posléze následovalo nejméně pět dalších otřesů. Otřesy byly cítit i v afghánské metropoli Kábulu, která leží asi 120 kilometrů západně od Dželálábádu.
Pomoc 42milionovému Afghánistánu už poskytla Velká Británie, která vyčlenila milion liber (přes 28 milionů Kč) na podporu práce OSN a Červeného kříže. Indie dodala 1000 stanů a do Kunaru přepravila 15 tun potravin, zatímco EU chce tento týden vedle peněz poskytnout 130 tun humanitární pomoci. Pomoc také přislíbila Čína, Spojené arabské emiráty, Pákistán nebo Írán.
Situaci v zemi ztížil lednový krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se rozhodl snížit financování humanitární organizace USAID a omezit další programy zahraniční pomoci. USA byly do té doby největším poskytovatelem humanitární pomoci postižené zemi.
V říjnu 2023 zasáhlo západoafghánskou provincii Herát zemětřesení o síle 6,3 stupně, v jehož důsledku zahynulo přes 1500 lidí a bylo zničeno více než 63.000 domů. V červnu 2022 zemětřesení o síle 5,9 stupně zasáhlo východní provincii Paktíka, přičemž zahynulo nejméně 1000 osob.
