Zemřel výtvarník Milan Knížák, stál v čele Národní galerie i AVU

Knížák byl a zůstává mimořádnou postavou české kultury, vedle svých českých současníků byl ve své umělecké tvorbě buď napřed, nebo přesněji úplně jinde, prohlásil současný rektor AVU Tomáš Pospiszyl. „Byl vždy sám svou vlastní kategorií,“ míní. Nebál se podle něj kontroverzí, přesněji je sám s oblibou vyhledával. Knížák se podle Pospiszyla výrazně zasloužil o AVU. „Jeho dílo čeká na své zhodnocení a jeho z principu rozporuplný odkaz bude dál polarizovat kulturní obec,“ dodal Pospiszyl.

„Milan Knížák byl již od šedesátých let bezpochyby jednou z nejvýraznějších, ale zároveň i nejkontroverznějších postav výtvarného umění u nás. Byl osobností, která kolem sebe dlouhá léta vyvolávala nejen obdiv, ale později mnohdy i hluboké rozpory u lidí, kteří se s ním profesně či lidsky setkali. Jeho odchod uzavírá jednu výraznou kapitolu české kulturní scény,“ sdělil ČTK malíř Jiří David. „Měl velký talent pro rozpoznání kvality, speciálně v obrazech,“ poznamenal galerista a majitel Galerie Kodl Martin Kodl. Přes jeho prudkou a nekompromisní povahu Knížák podle něj udělal velký kus práce pro Národní galerii.

Knížákovy aktivity zahrnovaly kromě výtvarného umění také hudbu, architekturu, design, módu, poezii či fotografii. Často se vyjadřoval k politice a společenskému dění v zemi, byl přítelem a podporovatelem bývalého prezidenta Václava Klause, který mu v roce 2010 udělil medaili Za zásluhy. V roce 1998 neúspěšně kandidoval do Senátu za ODS.

Knížák byl nepřehlédnutelnou součástí moderního českého umění, jeho úmrtím ztrácí česká kultura jednu ze svých nejvýraznějších osobností, uvedl ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Jako umělec, pedagog i výrazná veřejná osobnost ovlivnil několik generací, napsal na síti X. Bývalý ministr kultury Martin Baxa (ODS) uvedl, že Knížák byl solitér, který celý život odmítal splývat s davem nebo se líbit za každou cenu. „Lidé s ním nemuseli v každém kroku souhlasit a kolem jeho rozhodnutí vždy zuřily živé debaty. Nikdo mu ale nemohl odepřít absolutní vnitřní integritu, neobyčejnou odvahu a hlubokou víru v to, že umění má sílu měnit svět i lidské myšlení. Česká kultura dnes ztratila v pravém slova smyslu legendu. Bude nám chybět jeho neohroženost i schopnost čeřit příliš klidné vody,“ dodal.

Další z bývalých ministrů kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) uvedl, že i kdy v některým oblastech nebyli s Knížákem názorově na ‚stejné vlně‘, pokládal ho vždy za významnou osobnost domácí kulturní scény. „Oceňoval jsem jeho odvahu a otevřenost, s níž dokázal své názory sdělovat a zastávat, ač mu to především v době komunismu přinášelo i perzekuci ze strany režimu. V oblasti české kultury zanechává nesmazatelnou stopu,“ řekl Herman ČTK.

Jako šéf výtvarné akademie a Národní galerie sklízel chválu i kritiku. Díky podpoře vlády například poměrně rychle vyrovnal deficitní hospodaření galerie, která se úspěšně vyrovnala také s následky ničivých povodní v roce 2002. Národní galerie, kterou řídil v letech 1999 až 2011, také nabídla veřejnosti další prostory – od nově pojatého Veletržního paláce přes kubistickou expozici v Domě u Černé Matky boží po Palác Kinských. Právě orientaci na stálé expozice a malou podporu výrazným výstavním projektům přitom část odborné veřejnosti Knížákovi vytýkala. Ten ale podobné výtky odmítal s tím, že úkolem NG je hlavně umění shromažďovat a zkoumat.

Milan Knížák v čele NG budil pozornost i autoritativním způsobem řízení. Rázně se například rozešel s několika odborníky, třeba s bývalou šéfkou sbírky moderního umění Katarínou Rusnákovou nebo exředitelem sbírek starého umění Jiřím Fajtem. Rozepře s Fajtem, který vedl NG mezi roky 2014 a 2019, řešily i soudy.

Rektorem AVU byl zvolen aklamací v roce 1990 a ve funkci zůstal do ledna 1997. Na akademii přinesl nové impulsy a otevřel ji světu. Také celé čtvrtstoletí vedl Ateliér intermediální tvorby, který založil. K jeho studentům patřili například Krištof Kintera, Jakub Špaňhel, Milena Dopitová nebo Milan Mikuláštík. V roce 2015 ale Knížák neuspěl u konkurzu, který se na místo vedoucího ateliéru konal. Mezi jeho studenty to tehdy vyvolalo bouři nevole.

Knížák se narodil 19. dubna 1940 v Plzni. Studoval na Vysoké pedagogické škole, na Akademii výtvarných umění a na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, svá studia však nedokončil. Až v letech 1997 až 1998 absolvoval doktorandské studium na AVU. Na přelomu 60. a 70. let byl Milan Knížák známý jako zakladatel Klubu Aktual a stejnojmenné beatové skupiny, která je považována za jednu z nejvýznamnějších undergroundových kapel za komunistického režimu.

V letech 1968 až 1969 přednášel na dvou univerzitách v USA. Byl příznivcem mezinárodního hnutí výtvarníků Fluxus, jehož akcí se zúčastnil zejména při svém pobytu v USA a které vzniklo na principech dadaismu, kdy názor či postoj umělce byl důležitější než tradiční výstava. Oblíbené prostředky byly proto akce, happening, instalace, performance, vizuální představa či jen prožitek. Do roku 1970 vykonával Knížák různá příležitostná zaměstnání, poté působil jako samostatný umělec. V 80. letech znovu přednášel v zahraničí, v Hamburku a v Salcburku. Za normalizace byl šikanován policií, několikrát zadržen a jako „nepřítel státu“ opakovaně skončil ve vězení.

Knížák vystavoval v Česku, Evropě, v USA, Japonsku, Kanadě i Austrálii. Jeho dílo je zastoupeno v Muzeu moderního umění v New Yorku, londýnské Tate Gallery, The Centre Pompidou v Paříži a dalších institucích. Je autorem básní, vydal desítky knih, katalogů a hudebních nosičů. Jako sběratel loutek byl autorem Encyklopedie výtvarníků loutkového divadla v českých zemích a na Slovensku.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}