Aktual.: 15.07.2026 09:09
Damašek – Dříve to bylo vzkvétající město, vyhlášené silnou hudební scénou, rodiště slavného syrského zpěváka Sabáha Fachrího, známé největším historickým tržištěm s úzkými uličkami táhnoucími se až 13 kilometrů i vytříbenou kuchyní s proslulým kebabem v třešňové omáčce. Takové bývalo Aleppo, arabsky Halab. Dnes je toto severosyrské město v troskách a následky války nejvíce pociťují jeho obyvatelky. Většina z nich přišla o manžela i domov, upozornil ČTK projektový manažer humanitární organizace Lékaři bez hranic (MSF) v Sýrii Ahmad Omar.
„Řada žen za války ztratila manžela nebo děti. Dnes jsou bez jakékoli podpory a nesou obrovskou odpovědnost. Mnohé z nich 14 let žily v domnění, že jejich manžel bude propuštěn z vězení. Po pádu režimu to byl pro mnohé šok, když mezi propuštěnými vězni svého manžela nenašly,“ vysvětlil Omar.
Zpravodajka ČTK měla možnost mluvit se šesti ženami, které navštívily malou kliniku MSF na předměstí Halabu ve čtvrti Masákin Hanánú. Právě tato oblast byla válkou zasažena nejvíce. Zařízení se zaměřuje především na sexuální a reprodukční zdraví žen. Poskytuje gynekologickou a pediatrickou péči a nabízí také podporu v oblasti duševního zdraví.
Podle Omara už v Sýrii není vyhledání psychologické pomoci spojeno s tak silným stigmatem jako dříve. „Řada Syřanů si po válce nese řadu traumat a potýká se s psychickými problémy. Ano, v syrském kontextu se vyhledání psychologické pomoci stalo běžnější,“ uvedl Omar.
Po pádu režimu si řada žen stěžuje na výrazné zhoršení ekonomické situace. Mnohé přišly o domov a nyní si musí byt pronajímat. Devětatřicetiletá Fátima, jejíž jméno bylo pro zachování anonymity změněno, doufá v brzkou rekonstrukci svého domu. V bytě, kde nyní žije, často pobíhají krysy a elektřina v něm nefunguje.
Její manžel, který pracuje v místní továrně, si měsíčně vydělá přibližně 2,4 milionu syrských liber (asi 3400 korun). Do kliniky šla Fátima pěšky necelou hodinu. Veřejná doprava zde nefunguje a jedinou alternativou je drahý taxík.
Právě to je také častý důvod, proč v zemi mnoho lidí trpí zdravotními problémy, aniž by vyhledali lékařskou pomoc. Pokud žijí na vesnici, musejí se nejprve dostat do většího města, na což často prostě nemají peníze.
Klinika MSF je plná žen a dětí. Některé ženy čekají venku na lavičkách, další stojí ve frontě u okénka na základní léky. Všechny byly ostýchavé a bály se cokoli říct.
„To je normální, řada lidí po pádu režimu zapomněla vyjadřovat své pocity a strachy, stále se bojí, že je někdo odposlouchává,“ řekl ČTK jeden z přítomných zdravotníků. Za režimu prezidenta Bašára Asada se často říkalo, že i zdi mají uši. Každý se bál cokoli říct, aby ho někdo neudal, protože kdokoliv mohl snadno skončit bez jasného důvodu ve vězení.
Všechny ženy, se kterými ČTK mluvila, si však nejvíce stěžovaly na ekonomickou tíhu. Většina z nich byla několikrát vnitřně vysídlená, nebo bydlí v rozpadlých domech bez vody a elektřiny. Když člověk projíždí předměstím Halabu, míjí jen rozpadlé budovy, v některých je vidět pověšené prádlo na zničeném balkoně nebo květiny na parapetech.
„Vracejí se, i když je jejich domov zničený a nic tam není. Stále se někteří z nich vracejí na stejné místo a snaží se ho obnovit a znovu začít žít,“ říká Omar. „Právě ženy bez jakékoli podpory a bez manžela se do zničených domů vrací, protože nemají jinou možnost,“ dodává.
Čtvrť Masákin Hanánú v roce 2012 dobyly opoziční síly a město tím fakticky rozdělily. Šlo o vůbec první čtvrť, kterou tehdy rebelové obsadili, než ji na konci listopadu 2016 znovu ovládly syrské provládní síly. Tisíce civilistů musely oblast opustit a dodnes je z velké části zničená. Přesto v některých domech lidé stále žijí.
Právě Halab patřil k městům, která syrská válka poznamenala nejvíce. Od léta 2012 bylo rozdělené na dvě části. Východ ovládaly různé opoziční ozbrojené skupiny včetně Svobodné syrské armády (FSA), zatímco západ zůstal pod kontrolou režimu Bašára Asada. Zejména východní Halab utrpěl během let bojů a závěrečného obléhání v roce 2016 výrazně větší škody než západní část města.
„Lidé teď vůbec nepřemýšlejí nad budoucností země. Zaměřují se hlavně na to, jak zajistit své základní životní potřeby. Syřané trpí a základní produkty, jako jsou chléb, léky nebo benzín, neustále zdražují,“ vysvětluje Omar.
Organizace MSF v Sýrii působí již od roku 2011. Nyní pracuje v koordinaci se syrským ministerstvem zdravotnictví a podílí se na obnově zdravotní péče po pádu režimu. Její klinika na předměstí Halabu byla otevřena teprve na začátku června. Podle zprávy Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) z dubna 2026 žije v Sýrii více než 5,5 milionu vnitřně vysídlených osob. Do provincie Aleppo se mezitím vrátilo téměř 460.000 obyvatel. Přesto v této provincii podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) nadále žije více než 30.400 vnitřně vysídlených Syřanů.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
