Kam e to jede lyovat? Do Turecka? A on v Turecku pad snh? A fakt tam jsou hory a sjezdovky? Takov otzky mi pokldali snad vichni, kterm jsem ekla, kam zkraje ledna vyrm na lye. Take ano, v Turecku pad snh. Ano, maj tu hory dokonce o dost vy, ne je nae Snka, vdy nejvy tureckou horou je slavn Ararat, a ten m 5 137 metr nad moem. A ano, v Turecku maj lyask stediska a v nich sjezdovky.

To, ve kterm jsem byla j, se jmenuje Erciyes a rozkld se na stejnojmenn vyhasl sopce, je m 3 917 metr. Lyuje se tu v nadmosk vce od 2 100 do 3 400 metr. Tch 3 400 metr je pitom docela unikt napklad v rakouskch Alpch je jen jedin msto, kde se s lyemi dostanete v, a to na ledovec Pitztal s nejvym bodem 3 440 metr.

Osaml hora s blou epic

Erciyes se jako osaml hora vypn nad mstem Kayseri, je le zhruba 300 kilometr jihovchodn od tureck metropole Ankary. Ve mst je letit, kam od leton zimn sezony lt z Prahy pmmi lety cestovn kancel edok. Kadou stedu a do konce bezna sem lze vyrazit na sedmidenn pobyt, letadlem jste tam za ti hodiny.

Lyask stedisko je od letit vzdlen asi 30 minut jzdy. U kdy autobus po typroud silnici pln ostrch zatek plh vzhru, oteve se vm ndhern horsk panorama se stle zasnenmi vrcholy, kter v zapadajcm slunci doslova z.

Ski arel m 102 kilometr sjezdovek, z nich zhruba polovina je umle zasnovan a pravideln upravovan. Obsluhuj je dv kabinkov lanovky, kam mohou i nelyai, jedenct sedakovch lanovek a jeden vlek. Pokud jsou v provozu vechny trat a vechny lanovky (co v dob naeho pobytu kvli silnmu vtru nebylo), tvo dohromady lyaskou houpaku, tak jak ji znte z alpskch stedisek. Ostatn, prv Rakuan zdej arel takkajc na zelen louce pomhali budovat.

Vtina trat jsou nejleh modr, ale i zdej erven maj svm profilem ble k modrm. V nejvych ledovcovch partich jsou pak sjezdovky ern, ale ty jsme bohuel nevyzkoueli. Dopt si tu mete i pardn dlouh sjezdy, ten nejdel m pes pt kilometr a jeho peven je 1 137 metr. S vjimkou nkterch modrch jsou sjezdovky poloprzdn, a to i o vkendech, take si tu uijete lyovn bez front.

O stedisku Erciyes

  • ern sjezdovky Divan a Hacilar maj sklon kolem 60.
  • Stedisko nabz ideln podmnky pro snowkiting i freeride, rozsah volnho ternu je tu skuten nebval.
  • O vkendu bv non lyovn.
  • Skipasy nejsou na dny, ale na jzdy. Padest jzd lanovkou stoj 1 200 tureckch lir (cca 900 korun), 100 jzd 2 250 TRY (1 690 K). Pokud budete lyovat cel den bez pestvky, zvldnete 20 a 30 jzd. Mimochodem, pokud pojedete s edokem, mte neomezen skipas v cen.

Mstn, kte tady se zimnmi sporty zanaj, sem asto vyrej na prodlouen vkendy, a zpravidla se pohybuj hlavn na nejlehch tratch, k Filip Janouek, lyask instruktor a mstn delegt edoku. Ale sjezdovky se hod i pro zkuen lyae, kte u maj ledacos za sebou. Ty nejve poloen jsou u opravdu nron, tvrd Janouek.Orientace v arelu

Arel je rozdlen do ty oblast, nejsnze se v nich orientuje podle jmen hlavnch vstupnch lanovek Develi, Tekir, Hisarcik a Hacilar. K cest do nejvyho patra je nejlep zvolit Hisarcik. Vechny tyi oblasti propojuj shuttlebusy, kter zajdj i k jednotlivm hotelm.

Bez shuttlebus se tu nicmn klidn obejdete, hotely, kter mimochodem nabzej opravdu pikov servis, se nachzej v tsnm sousedstv sjezdovek, z nkterch vylezete z lyrny pmo k doln stanici lanovky. Samozejm nechyb nejrznj men i vt typicky tureck kavrny, restaurace a chaty s oberstvenm, ani oblben après-ski. Jen je poteba mt na pamti, e jste v muslimsk zemi a e pivo i dokonce nco ostejho si tu na svahu nedte. Ale svaen vno tu m vjimku..

Pokud si chcete pi i po lyovn na slunku dopt nco typicky orientlnho, dejte si salep. Jde o hust hork mln npoj, kter pipomn krupicovou kai a me bt posypan mletou skoic, zzvorem i oky. Vyrb se z usuench a umletch hlz divokch orchidej a dajn m pedevm na mue afrodiziakln inky. Mimochodem u ns byl jeho propagtorem dajn u Jra Cimrman, kter si pravideln dopval jeho stedoevropskou obdobu vstava musk.

Vlastn lye neteba

Vechny hotely nabzej svm hostm pjen vybaven za velmi solidn ceny od cca 10 eur na den (lye a hlky) po 25 eur (lye, hlky, lyask boty a helma). Pjovny jsou i u dolnch stanic lanovek. Vybaven z pjoven je kvalitn, k Filip Janouek. Nic vm ale nebrn pivst si vlastn vbavu, do naplnn kapacity vm do letadla vezmou lye i snowboard. Jen je poteba si pepravu objednat rovnou spolu s koup zjezdu. Pozor, helmy jsou tu povinn i pro dospl! Zvlt mstn, kte sem m teba a z Istanbulu, toti pat k lyaskm zatenkm.

Z mch kamard nelyuje nikdo, vykld nm v kabin lanovky zhruba estnctilet mladk, kter se pedstavil jako Kairo z Ankary. J jsem tu na pr dn s ttou, kter je tu kvli prci, dodv, ne se odpchne hlkami a sjede modrou tra. Docela dobr, na mstn pomry je to zdatn lya, glosuje kamard Pavel, kdy se za nm dvme z kopce smrem k meit, kter je tu hned v sousedstv lanovky.

Se zatenky a s dtmi se tu pochopiteln pot. S vjimkou Hacilaru jsou vude arely s pojzdnmi koberci a dalmi prvky pro dti. K dispozici jsou tu lyask koly a pjovny, vetn hotelovch, kter nabzej i dtsk sety. Bezpenostn pokyny jsou i v etin, k Janouek, a pipomn tak skask drhy pro ty, kte si budou chtt po lyovn ut trochu jinou zbavu.

Alkohol a nkupy

V hotelech, kter se sousted hlavn na evropskou klientelu, si lze k veei objednat vno, pivo, koktejly i tvrd alkohol, jen je poteba potat s tm, e cena me bt vy ne u ns doma. Pivo v plechu prodvaj i bn obchody s potravinami.

Ale vechno ostatn, co si tu budete chtt koupit, u je levnj ne v R, a to zvlt pro toho, kdo doke na bazarech a tritch smlouvat co ale nen mj ppad. K mm lovkm tak patil jen balek 20 klack erstv skoice za cca 40 korun a korlkov nunice za 30 korun. Moji spolenci ale ulovili tak koberce a koen bundy, astm suvenrem bv koen, keramika i mstn pochutiny, jako teba sladk lokum nebo rzn oky.

Za prvnmi kesany

Vzhledem k nadmosk vce lyaskho arelu je docela pravdpodobn, e ne kad den tu bude azuro. To je pak as na wellness, saunu a bazn, kter tu jsou k dispozici v kadm hotelu. Nebo na vlet, protoe jinde bude poas s nejvt pravdpodobnost vrazn pznivj. Erciyes je toti idelnm vchozm bodem pro nvtvu Kappadokie, kde na vs bude na kadm kroku dchat historie. Pro nkoho, mon trochu pekvapiv, to bude hlavn historie kesansk. Kappadokie a vbec cel Mal Asie toti byly jednou z kolbek kesanstv a toitm prvnch kesan, a to od samch potk en tohoto nboenstv. Zlat vk kesanstv se tu datuje do obdob Byzantsk e.

Nejvce pamtek je soustedno v dol Greme, kter je zapsno na seznam svtovho ddictv UNESCO a kter bv v lt peplnn turisty. Za to te v zim se jich tu trous jen pr a milovnci historie maj skvlou pleitost si tu ve vychutnat v klidu.

A na co se pi nvtv zamit? Pedevm na skaln obydl, kostely a kltery, kter jsou vytesan v tufu. Tuf je druh horniny ze sopenho popelu vyvrenho bhem erupce sem ji kdysi dvno vychrlila prv sopka Erciyes. Jde o horninu pomrn mkkou, kter podobn jako pskovec snadno podlh erozi. Dky kombinaci eroze a lidsk innosti tu stoj skly bizarnch tvar, kter nkomu pipomnaj Hobitn (Pn prsten), jinmu obydl na planet Tatooine (Hvzdn vlky) a tm mn poetickm homole cukru pln dr.

V Greme open air muzeu lze nahldnout do mnoha kostel, refekt, dormit, mniskch cel i mstnost sloucch hospodskm elm vydlabanch do tufu. Nkter z chrm jsou dodnes vyzdoben ndhernmi a mimodn dochovanmi freskami, by mnoho z nich (pedevm tch v dolnch stech) m bohuel vykraban oi. Islm toti zakazuje zobrazovn lid, a kdy tyto prostory zaali pouvat Turci, vykrbali alespo oi, aby je namalovan svat nemohli pozorovat. Nejzachovalej a nejndhernj je vzdoba Temnho kostela (Karanlık kilise).

Nedaleko od muzea je pak msteko Uhisar, jemu dominuje skaln pevnost. I tady je vtina obydl vytesanch do tufu, nkter z nich slou jako atrakce pro turisty, jin jsou dodnes obydlen. A do tetice byste nemli minout Kaymakli, podzemn msto, je slouilo ve vlench dobch jako kryt a zaali ho budovat u Chetit. Postupn se zvtovalo a rozrstalo, a nakonec mlo osm propojench podla, v nich se mohlo ukrvat asi patnct tisc lid. Krom obytnch mstnost jsou tu i kuchyn, stje, vinn sklpek, kaple se zpovdnic i skladit pro uskladnn potravin na nkolik msc.

Tenikou na dortu mimodnho vletu je let horkovzdunm balonem nad zimn Kappadoki. Nic krsnj a psobivjho jsem u dlouho nezaila! Navc bez dav turist a v pjemnjch teplotch ne v parnm lt.

Kayseri msto se estitisciletou histori

Kayseri, jej nzev je odvozen od Caesarea, le na hedvbn stezce, jet ped tm, ve 2. tiscilet p. n. l., tu ale byla chetitsk osada Mazaka. Za csae Tiberie v roce 17 se stala hlavnm mstem Kappadokie a tak jednm z center ranho kesanstv ostatn Prvn list Petrv (epitola z Novho zkona, jej autorstv je pipisovno svatmu Petrovi, vznikla kolem roku 100) je adresovn prv vcm v Kappadokii.

Ve mst jsou dodnes k vidn zbytky mohutnch hradeb, meity, medresy i hrad (pvodn antick pevnost). V nm se nachz archeologick muzeum, je ukrv pamtky ze vech etap zdejho osdlen. K vznamnm historickm budovm pat teba meita Kurunlu Cami, kterou navrhl slavn architekt Sinan Hoca Mimar, i Hund-Hatunsk komplex. Pnov tu mohou zajt do tradinho hamamu z 16. stolet.

Podíl
Exit mobile version