Aktualizace: 25.01.2024 11:56
Praha – Česko by mělo znovu co nejdříve přistoupit k ratifikaci takzvané Istanbulské úmluvy proti násilí na ženách a domácímu násilí. Uvedla to vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Reagovala tak na rozhodnutí Senátu, kde ke schválení ratifikace chyběly dva hlasy. ČTK řekla, že by se měl ratifikační proces zopakovat po nějaké době. Připustila, že by přijetí ale mohl být úkol až pro příští vládu a Parlament. Podle zmocněnkyně je potřeba úmluvu dál vysvětlovat a vyvracet dezinformace kolem ní.
„Věřím, že k ratifikaci by měla ČR přistoupit co nejdříve. I já ve své roli se budu dál usilovně snažit o to, aby se tak stalo,“ uvedla zmocněnkyně.
Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí Česko podepsalo v roce 2016. Podle odpůrců je dokument nadbytečný, obsahuje genderovou ideologii a staví ženy proti mužům. Podle zastánců naopak představuje závazek, že ČR služby pro potřebné zajistí a že násilí v zemi je nepřijatelné. Senát o ratifikaci hlasoval ve středu pozdě večer. Potřeba bylo 36 hlasů. Proti se postavilo 28 senátorů a senátorek, devět se zdrželo, deset se nedostavilo a 34 bylo pro. Těm zmocněnkyně poděkovala za podporu a předsedovi horní komory Miloši Vystrčilovi (ODS) pak za to, že za ratifikaci na senátním zasedání „s obrovským nasazením bojoval“.
„Po nějaké době prostě ten proces (ratifikace) musíme zkusit znovu zvednout,“ řekla ČTK zmocněnkyně. Připustila, že to může být „úkol, který bude muset řešit další vláda s další Sněmovnou“ až po volbách, které se mají konat zhruba za 20 měsíců. Do třetiny Senátu se bude volit letos na podzim.
Podle zmocněnkyně provází úmluvu řada dezinformací. Týkají se třeba zákazu velikonoční pomlázky, svévolného střídání pohlaví či nuceného přijímání migrantek. „Je potřeba vysvětlovat a dezinformační narativy opravdu cíleně vyvracet. V žádné zemi, která úmluvu proti násilí na ženách ratifikovala – a udělala to většina zemí Evropy, se nic takového nestalo. Úmluva nám v žádném případě nijak nezasahuje do našeho právního řádu, do naší svébytnosti,“ zdůraznila zmocněnkyně. Podle ní se dá na dezinformační linky reagovat otázkou, kde se v dokumentu taková ustanovení nacházejí. „Obvykle se ukáže, že tam žádný takový konkrétní článek nenajdete,“ řekla Šimáčková Laurenčíková.
Senátorům a senátorkám poslala dnes i osobní vzkaz. Mimo jiné napsala, že část vystupovala „bez špetky odpovědnosti“ a na tématu znásilňování či týrání není možné trénovat řečnické schopnosti. Podotkla, že ji některé senátní kluby nepřijaly, aby jim představila své argumenty. „Naši společnost rozhodně reálně neohrožuje úmluva proti násilí. To, co ji rozkládá, leptá a stovky let ochromuje, je právě násilí samo. Netolerance k jinakosti, strach z rovnoprávnosti, absence vnitřní svobody a skutečného sebevědomí,“ napsala ve vzkazu zmocněnkyně.
V úmluvě se státy zavazují mimo jiné k uzákonění opatření proti násilí, k prevenci i k vyčlenění peněz na služby. Počítá se se školením zdravotníků, policistů či soudců. Vzniknout by měla centra s lékařskou pomocí pro oběti sexuálního násilí, dostupná by měla být právní a psychologická podpora či azylové domy. Text zmiňuje, že do prevence by se měli zapojit i muži a chlapci. Pracovat by se mělo i s násilnými osobami. Dokument odsuzuje domácí násilí, sexuální obtěžování, znásilnění, nucené sňatky, takzvané zločiny ze cti či mrzačení genitálií. Násilí vůči ženám vnímá jako porušování lidských práv a diskriminaci a poukazuje na to, že ženy bývají mnohem častěji obětí domácího a sexuálního násilí než muži i obětí masového znásilňování v ozbrojených konfliktech.