Aktualizace: 20.02.2024 11:26
Praha – Přibližně tři z pěti pracujících ukrajinských běženců mají v Česku zaměstnání pod úroveň své kvalifikace. Na dnešní tiskové konferenci nevládních organizací pracujících s migranty to uvedla vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Podle ní je nutné zlepšit jazykové vzdělávání uprchlíků před ruskou vojenskou invazí a usnadnit uznávání ukrajinských kvalifikací. Ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek označil dosavadní dvouleté začleňování ukrajinských běženců za „příběh velkého úspěchu“, byť existují také negativa.
„Mě třeba trápí, že 58 procent ukrajinských uprchlíků se nachází pod hranicí příjmové chudoby, polovina ukrajinských středoškoláků nechodí na střední školu, což je z hlediska integrace velmi špatné číslo,“ řekl Rozumek. Zlepšit by se podle něho psychologická pomoc běžencům, senioři se podle Rozumka potýkají s problémy s příjmy.
V současnosti má českou dočasnou ochranu přes 380.000 běženců z Ukrajiny. Podle Šimáčkové Laurenčíkové přichází týdně kolem 1300 uprchlíků, což je podle ní stále vysoký počet. Rozumek poznamenal, že situace na Ukrajině se nevyvíjí dobře a Západ by měl její čelení Rusku stále ze všech sil podporovat. „Lidé se v podstatě nevrací, přicházejí stále noví. A pokud se stane, že padne třeba Charkov, tak to může být nová vlna uprchlíků do Evropy,“ varoval.
Zmocněnkyně ocenila, že zhruba 120.000 Ukrajinců s dočasnou ochranou je ekonomicky aktivních. „Z čeho ale máme menší radost je to, že ještě stále velká část uprchlíků, 61 procent, pracuje pod svou kvalifikací, tudíž v těch oblastech, které jsou spojené spíše s nižšími výdělky,“ řekla. Vedle výuky češtiny a snazšího uznávání kvalifikací je také podle Šimáčkové Laurenčíkové potřebné zaměřit se na částečné úvazky. „Velká část ukrajinských příchozích nám pomáhá přesně v těch sektorech, kde nám lidské kapacity a síly chyběly,“ poznamenala.
Za jeden z prvořadých současných úkolů označila vládní zmocněnkyně přesun co největšího počtu ukrajinských uprchlíků z nouzového do běžného ubytování. Podle ředitelky Sdružení pro integraci a migraci Magdy Faltové počet lidí v nouzovém ubytování klesá, někteří ale neodcházejí do bydlení stabilního. Od září se podmínky nouzového ubytování dále zpřísní. „Tím, jak bude přicházet od září zásadní změna, konec roku bude velmi složitý,“ míní Faltová.
Je podle ní nutné, aby ukrajinští běženci přešli od příštího roku do českého systému sociálních dávek. „Pokud toto dobře nezvládneme, můžeme se dostat do situace, kdy uprchlíci budou ve velkých sociálních problémech,“ míní Faltová. Vládní zmocněnkyně podotkla, že teprve potom, co běženci budou vpuštěni do systému běžných dávek, bude tento systém efektivní a spravedlivý.
Mezi běženci je v Česku podle vládní zmocněnkyně zhruba 97.700 dětí. Programová ředitelka obecně prospěšné společnosti Meta Kristýna Titěrová uvedla, že se vzdělává 50.000 ukrajinských dětí. „Jsou stále děti, které jsou mimo vzdělávání, dokonce i děti, které jsou v povinné školní docházce,“ řekla. Podle Titěrové je nutná dlouhodobá podpora ukrajinských dětí. „Po roce jazykové přípravy je obrovský propad v podpoře,“ uvedla.
Data úřadu práce: Práci v Česku mělo na konci ledna 117.200 uprchlíků z Ukrajiny
Práci v Česku mělo na konci ledna 117.200 uprchlíků z Ukrajiny. Víc než tři pětiny ze zaměstnaných lidí s vízem k dočasné ochraně tvořily ženy. Příchozí pracují nejčastěji v dělnických a pomocných profesích. Na dotaz ČTK to sdělilo tiskové oddělení úřadu práce.
„Počet aktuálně zaměstnaných držitelů dočasné ochrany je celkem 117.204, z toho 74.340 žen. Nejčastěji pracují jako montážní dělníci výrobků a zařízení nebo pomocní pracovníci ve stavebnictví, výrobě a v dopravě, dále také jako obsluha stacionárních strojů a zařízení,“ uvedl úřad práce.
Ruská invaze na Ukrajinu začala předloni 24. února. Podle ministerstva vnitra v Česku k začátku tohoto týdne pobývalo 384.200 uprchlíků z Ukrajiny s vízem k dočasné ochraně. Z nich bylo 170.700 žen a 99.800 mužů mezi 18 a 65 lety. Dalších 15.600 osob mělo víc než 65 let. Mladých mezi 15 a 18 lety bylo asi 22.400. Zbytek tvořily děti do 15 let.
Podle údajů úřadu práce mělo na konci ledna zaměstnání 5700 mladých do 19 let a přes 1400 osob nad 65 let. Nejpočetnější skupinu pracovníků s vízem k ochraně tvořili lidé od 40 do 44 let. Do práce jich chodilo bezmála 17.000, z nich téměř 11.800 žen.
Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) už dřív řekl, že se v Česku daří uprchlíky zapojit na trhu práce velmi dobře, zaplňují často dlouho neobsazená místa a odvody z jejich výdělků letos převýší poskytnutou pomoc. Organizace na pomoc příchozím poukazují na to, že běženci pracují většinou v méně kvalifikovaných pozicích a ČR nedokáže zatím jejich odbornost a dovednosti využít. Překážkou je složité a pomalé uznávání vzdělání a hlavně neznalost češtiny. Experti doporučují posílit jazykovou přípravu a zapojit víc i zaměstnavatele. Zajištění jazykových kurzů, uznávání kvalifikací či pružné rekvalifikace patří mezi priority v integraci uprchlíků, které v polovině ledna schválila vláda. Prosazení má na starosti grémium ministrů s vládní zmocněnkyní pro lidská práva, které řídí Jurečka.
Ministr už dřív řekl, že k začlenění běženců na pracovní trh v ČR přispěly výrazně i firmy a také dlouhodobě jedna z nejnižších nezaměstnaností v Evropské unii s vysokou poptávkou po pracovních silách. Podle šéfa resortu roli sehrála i změna nastavení podpory od loňského července, kdy se humanitární dávka změnila a omezila. Dosáhnou na ni jen uprchlické domácnosti s příjmem pod životním minimem, částka od státu se jim do něj pak dopočítá. Organizace na pomoc příchozím to kritizovaly, podle nich byla podpora nízká a lidé se zadlužovali. Ministerstvo od ledna proto dávku pro děti, seniory, invalidy a další zranitelné skupiny zvedlo.
