Aktualizace: 28.05.2024 10:34
Brno – Ústavní soud (ÚS) zrušil zmrazení soudcovských platů v roce 2022, byl to ze strany politiků vědomý neústavní zásah. Platy se ale zpětně dorovnávat nebudou. Poukázal na vývoj událostí v roce 2022, kdy v únoru Rusko napadlo Ukrajinu a postupně se pak zhoršovala ekonomická i bezpečnostní situace v Evropě. Zmrazení soudcovských platů v roce 2021 neodporovalo ústavnímu pořádku.
„Požadovat, aby byly soudkyním a soudcům dopláceny platy za toto období navzdory těžkostem, kterým během něj společnost čelila, by neodpovídalo úloze a poslání soudní moci. Výkon soudnictví je činností vyžadující trvalou a hlubokou důvěru společnosti. Jde o hodnotu ‚k nezaplacení‘, proto je třeba právě ze strany soudní moci o její zachování a prohlubování trvale usilovat,“ uvedl Baxa.
Vzhledem k vývoji průměrné mzdy v Česku se měla platová základna soudců v roce 2022 blížit hranici 107.000 korun, zákon ale napevno stanovil částku 100.872 korun, stejně jako v roce 2021. Řada soudců poté dospěla k závěru, že exekutiva svévolně a nepřiměřeně zasáhla do jejich hmotného zabezpečení, a ohrozila tak soudcovskou nezávislost. ÚS se problematikou zabýval na základě návrhu Okresního soudu v Ústí nad Labem i podnětů z dalších soudů.
ÚS uznal, že na přelomu let 2021 a 2022 politici dostatečně nezdůvodnili nutnost dalších restrikcí. Ekonomická situace nebyla taková, aby se muselo šetřit i na soudcovských platech, které mají být stabilní zárukou nezávislosti justice. Zároveň ale nález zdůrazňuje další vývoj roku 2022, který významně ovlivňuje zpětný pohled. Nález nebyl přijat jednomyslně. Soudci Jan Wintr a Josef Fiala nesouhlasili s výrokem, Jan Svatoň a Pavel Šámal s odůvodněním.
ÚS už dnes jiným nálezem rozhodl, že zmrazení platů pro rok 2021 ústavě neodporovalo, a to zejména kvůli dopadům pandemie.
Zmrazení soudcovských platů v roce 2021 neodporovalo ústavnímu pořádku
Zmrazení soudcovských platů v roce 2021 neodporovalo ústavnímu pořádku. Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh Okresního soudu v Mladé Boleslavi na zpětné vyslovení protiústavnosti. Soudce zpravodaj Jaromír Jirsa poukázal na výjimečné okolnosti roku 2021, kdy se Česko vypořádávalo s pandemií covidu-19 a jejími rozpočtovými i společenskými dopady. Solidarita soudců v těžkých časech neohrožuje jejich důstojnost či nezávislost, ale naopak upevňuje důvěru společnosti v ně, uvedl Jirsa. Soud rozhodl jednomyslně. Apeloval však na politiky, aby dlouhodobě zajistili odměňování soudců podle stabilních pravidel.
Vzhledem k růstu průměrné mzdy v Česku se měla platová základna soudců v roce 2021 přiblížit hranici 110.000 korun, zákon ale napevno stanovil částku 100.872 korun. Řada soudců dospěla k závěru, že exekutiva svévolně a nepřiměřeně zasáhla do jejich hmotného zabezpečení, a ohrozila tak soudcovskou nezávislost. Někteří podali žaloby. Stanovisko ÚS je pro úspěch žalob určující.
Platy soudců se odvíjejí od průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v národním hospodářství vždy za předloňský rok. Vypočítávají se s ohledem na působiště, funkci a délku praxe z takzvané platové základny, která je součinem průměrné mzdy a zákonného koeficientu. Pro léta 2021 a 2022 však politici soudcovské platy „zmrazili“ a základnu stanovili napevno na 100.872 korun.
V roce 2023 efekt zmrazení pominul a základna vzrostla na 113.709 korun. Od letoška však v rámci vládních úsporných opatření klesl zákonný koeficient, jímž se násobí průměrná mzda, z hodnoty tři na 2,822. Prakticky se tak zastavil další růst zhruba o šest procent, který by jinak nastal, a platová základna zůstala pod hranicí 114.000 korun.
