Aktual.: 6.12.2025 09:20
Praha – Příslušníci národnostních menšin v Česku čelili v minulých dvou letech dezinformacím i nenávistným projevům. Jejich organizace se potýkaly s finančními problémy, zájem o členství v nich upadal. Ubývalo lidí, kteří jazykem minorit mluví. V některých menšinách byly napjaté vztahy a panovala nedůvěra, týkalo se to hlavně ruské a běloruské menšiny. Uvádí to zpráva o situaci národnostních menšin v ČR za roky 2023 a 2024, kterou se chystá ve středu projednat vláda. Dokument má ČTK k dispozici. V radě vlády pro národnostní menšiny jsou zástupci 15 minorit. K těmto národnostem se při posledním sčítání lidu přihlásilo zhruba 450.800 lidí.
„Národnostní menšiny v ČR se v letech 2023 a 2024 potýkaly s řadou problémů. Mezi nejčastěji zmiňované patřily – jak v rámci rady vlády pro národnostní menšiny a výborů, tak v odpovědích na dotazníky od zástupců menšin, krajů a resortů – dezinformace a nenávistné projevy, nedůvěra uvnitř menšin, finanční potíže menšinových organizací, nezájem o členství a úbytek aktivních mluvčích menšinových jazyků, nedostatečná kapacita Domu národnostních menšin v Praze a sociální či právní problémy,“ uvedli autoři zprávy.
Připomínají třeba vypjatou situaci z minulých let mezi romskou a ukrajinskou menšinou v Brně, kterou zhoršovaly dezinformace. Zmiňují desatero s návodem ke zvládnutí napětí či konfliktů pro obce. Zpráva připomíná schválení definice anticikanismu či strategie s opatřeními proti předsudečnému násilí. Poukazuje na nárůst případů antisemitismu.
Podle dokumentu jsou v některých menšinách napjaté vztahy, a to hlavně v ruské a běloruské. Ruská menšina je rozdělená kvůli ruskému vpádu na Ukrajinu. Část lidí je proruská, část stojí na straně napadené země. Ruská minorita kritizuje jednu z novel zákona lex Ukrajina, podle níž mohou Rusové české občanství získat po pozbytí toho ruského. Rozhodnutí jim vydávají ruské úřady. Je málo pravděpodobné, že ho vydají lidem, kteří nejsou prorežimní, píšou autoři zprávy.
V běloruské minoritě panuje nedůvěra a strach z běloruského režimu. „Podle zástupců běloruské menšiny se každý ‚neopatrný‘ výrok nebo čin může dostat do hledáčku bezpečnostních složek Běloruska a mít negativní vliv na život blízkých v Bělorusku,“ uvádí zpráva. Podle ní se i přes hrozby vytvořilo určité exilové jádro, aktivní jsou hlavně mladí.
Autoři píšou, že ale i ve slovenské menšině podle jejích zástupců existují dva hlavní proudy s odlišnými politickými názory.
Většina menšin si stěžuje na nezájem mladých o spolkovou činnost, úbytek lidí se znalostí menšinového jazyka i na nedostatečnou finanční podporu od státu. Dotace se za posledních pět let nezměnily a inflaci nezohlednily. Sociální problémy pak řešily třeba romská, slovenská či ukrajinská menšina. Podle slovenské menšiny je potřeba pomoc, týká se to třeba důchodů či příspěvků na péči.