Vesnika Fraguas ve panlsku zav svj tet a zejm definitivn znik. Prvn zmnky o sdlen zde pitom existuj u z 11. stolet.
Poprv obec v regionu Kastilie-La Mancha lid opustili v 60. letech minulho stolet, kdy se stala obt velkho zalesovn za reimu dikttora Franka. Po jeho konci mla vesnika zmizet z map podruh, kdy ji armda vyuvala jako cviit.
Posledn snahu o oiven zahjila ped 10 lety skupina aktivist, kter msto obsadila s clem najt v oputn vesnici udriteln ivot, pe denk The Guardian. sten zrestaurovali zpustl budovy, nainstalovali solrn panely pro vrobu elektiny, zasadili zeleninu a vyrbli pivo nebo dem.
Ponn komunity ale odsoudila regionln vlda, podle n jde o nelegln obsazen msta, kter le v prodn rezervaci a m tedy patit vem, nikoli pr samozvanm uivatelm.
Provdn zmn urbanizace chrnnho prodnho prostoru by povzbudilo lidi k poruovn zkona a tak by pedstavovalo sociln nespravedlnost, protoe bychom tento prostor nepropagovali pro vyuit a poitek vem, ale pouze pro vyuit meninou, uvedla vlda v prohlen.
Squattersk vesnika nala ve panlsku adu pznivc a v Madridu se na jej podporu konala za uplynul roky ada demonstrac. V adech a zkonech ale podporu nenala.
Po 10 letech spor a tech soudnch sporech nyn aktivistm hroz pokuta 110 tisc eur (2,6 milionu korun) na uhrazen nklad demolice toho, co v kopcch Sierra Gorda asi 100 kilometr severn od Madridu postavili.
Je velmi smutn a frustrujc, e po tolika letech naeho sil ady nedokzaly pijt s eenm, ekla listu The Guardian lenka komunity Isa Turina Rodrguezov. V dob, kdy je pro lidi tak tk najt bydlen, mohly ady vyut tto skupiny mladch lid, kte chtli vesnici pestavt, ale msto toho se rozhodli ns kriminalizovat.
Aktivist se tak rozhodli projekt ukonit. I kdy nebudeme pokraovat, vme, e nae innost byla spn, protoe zvila povdom veejnosti o vylidovn venkova, uvedla skupina v prohlen. Zrove spustila crowdfundingovou kampa, kter jim m pomoci zaplatit pokutu. Zatm se jim podailo shromdit od drc necel ti tisce eur.
