Australsk proda kolabuje kvli ignoranci, hojn ztrc zvata i rostliny

Zprvu o stavu klimatu Austrlie vydv kadch pt let. Vzkumnic v porovnn s tou pedchoz vnmaj znepokojiv posun. V pedchozch zprvch jsme z velk sti mluvili o dopadech klimatu v budoucm ase. Nyn dokumentujeme rozshl dopady zmny klimatu, podotkla profesorka Emma Johnstonov, jedna ze spoluautor zprvy.

Celkov je stav a trend ivotnho prosted Austrlie patn a zhoruje se v dsledku rostoucch tlak vyplvajcch ze zmny klimatu, ztrty habitat, invazivnch druh, zneitn a tby zdroj, shrnuje hlavn zjitn zprva. Autoi varuj, e problmy nejsou sprvn eeny a v budoucnosti jejich hrozba bude jet stoupat.

Vechny analyzovan kategorie ivotnho prosted krom jedn se od roku 2016 zhorily, z toho polovina se nachz ve patnm stavu. Devatenct ekosystm je na hran kolapsu.

Podle zprvy Austrlie el tem hlavnm tlakm: odlesovn a odstraovn pvodn vegetace (vyklzen pdy), suchu a invazivnm druhm. Spolen tyto tlaky vytv kumulativn dopady, kter zesiluj hrozby pro nae ivotn prosted. Autoi nicmn podotkaj, e oslabenm jakhokoliv rizikovho faktoru se zvyuje ance obnovy prody.

Rst ohroench druh

V Austrlii je nyn vce cizokrajnch rostlin ne tch pvodnch. Cizorod druhy zapinili ztrtu 64 druh zvat, dalm podstatnm faktorem je ztrta habitat a vyklzen pdy (ztrta 62 druh). Za poslednch pt let byly vyitny rozshl oblasti v Queenslandu a Novm Jinm Walesu. Tm polovina australsk pdy je vyuvna k pastv ovc a dobytka.

Poet rostlinnch a ivoinch druh zaazench do kategorie ohroen stoupl v obdob od roku 2016 do roku 2021 z 1 774 na 1 918 (1 385 rostlin a 533 zvat). Vce ne 100 australskch druh zvat je u v kategorii vyhynulch i vyhynulch v divoin.

Austrlie za posledn dv stolet ztratila vce druh savc ne kterkoli jin kontinent. Ze zem Organizace pro hospodskou spoluprci a rozvoj (OECD) m jeden z nejvych bytk ivoinch druh.

Australsk nadace na ochranu koal minul rok uvedla, e Austrlie pila za posledn ti roky o ticet procent koal medvdkovitch. Nejvt pokles populace koal zaznamenal stt Nov Jin Wales, kter na pelomu let 2019 a 2020 suovaly rozshl a nezvykl niiv lesn pory. Podle vdc z Univerzity v Sydney celkem pory v Austrlii pipravily o ivot asi miliardu savc, ptk a plaz.

Podle zprvy se australsk klima za historii men oteplilo o 1,4 stupn Celsia na pevnin a 1,1 stupn Celsia v ocenech. Klimatick zmny zpsobuj, e sezonn pory trvaj dle, v Novm Jinm Walesu se napklad prodlouily na osm msc.

Vy vskyt extrmnho poas zan negativn zasahovat i do dve nedotench oblast. Lesn pory napklad zanesly do st pobench ek adu zamoujcch ltek.

Samotn eky a povod jsou vtinou ve patnm stavu a pvodn populace ryb se za poslednch 150 let snila o vce ne 90 procent. Hladina ocen zatm nepatrn stoup, co ale v dlouhodobm horizontu me mt velmi negativn dopady na poben ivot Australan. Austrlie u ped temi lety hodnotila kvli rozshlmu blen korl dlouhodob vyhldky Velkho barirovho tesu jako velmi patn.

Ministryn ivotnho prosted a vodohospodstv Tanya Plibersekov oznaila zprvu, na kter se poprv podlel zstupce domorod komunity, za okujc dokument, kter dokld desetilet vldn neinnosti a svvoln ignorace. Zprva mla pvodn vyjt u minul rok, ale vlda konzervativnho premira ji pozdrela a na dobu po konn federlnch voleb. Vtzn Labourist tvrd, e ochrana klimatu je jejich priorita.

Podle stanice Al-Dazra ale nelze ci, e jsou vinky znepokojiv situace jen konzervativci. loha federln vldy je limitovan a vt roli hraj nrodn vldy. A labouristit guverni t podporuj otevrn uhelnch dol, kter podle ekolog pispvaj ke zhorovn ivotnho prosted.

Komentář

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Související články

Latest Posts