Manifest, který Wagenknechtová sepsala spolu s aktivistkou za práva žen Alicí Schwarzerovou, vyzývá německého kancléře Olafa Scholze, aby okamžitě zastavil dodávky zbraní na Ukrajinu a začal jednat o příměří. Přímo na ruského prezidenta Vladimira Putina, který invazi nařídil, se tento dokument neobrací. Doposud jej podepsalo přes 718 000 lidí.
Tomáš Kafka
Kafka na úvod svého komentáře nazvaného „Proč mě jako Čecha tolik znepokojuje německá debata o Ukrajině“ uznává, že právo manifesty psát a podepisovat nedílně patří do civilizované společnosti bez ohledu na to, zda takové dokumenty jsou inspirativní, provokativní nebo krátkozraké.
Manifest za mír by ale podle něj rozhodně neměl být brán na lehkou váhu. „A to ani v jiných evropských zemích,“ uvedl s tím, že i když je adresován kancléři Olafu Scholzovi, rád by se k textu osobně vyjádřil. „Zdá se mi to důležité pro mou zemi i pro mě,“ poznamenal velvyslanec.
„Nechci být nespravedlivý, ale musím říci, že když ho čtu, tak v něm sice nacházím odkazy na válečné dějiny obecně, ale prakticky nic, co by se dalo chápat jako poučení se z moderní evropské historie. Sotva člověk najde rozlišení mezi pachateli a oběťmi a nedočte se o žádné výzvě, že i tentokrát se mělo zabránit počátkům, které jednoznačně přicházejí z Putinova Ruska,“ napsal Kafka.
„Co však člověk najde, je mnoho strachu. Tento strach se neobjevuje jen jako pocit, ale nepřímo jako argument, aby se tentokrát rezignovalo na spravedlnost a historické lekce,“ uvedl český diplomat.
„Co se stalo z německé zvláštní disciplíny – ctnosti poučit se z minulosti?“ ptá se ve svém komentáři Kafka. Velvyslanec zdůrazňuje, že z českého pohledu je vyrovnání se s minulostí něco, co se Česko může od naučit, „ať to pro nás může být jakkoli bolestivé“.
Mít strach je podle Kafky lidské a strach je znát i v jiných evropských zemích. „I já mám strach. To by ale neměl být důvod, proč by se člověk právě v Německu, v zemi naší inspirace, měl vzdát lekce z vyrovnání se s minulostí,“ dodal. Kafka věří, že veřejná debata v Německu povede právě k tomuto výsledku, protože v takovém případě by manifest přinesl něco pozitivního.
I Ukrajinci znásilňují, tvrdí politička
Autorka manifestu Wagenknechtová vzbudila velké pobouření též výroky o znásilnění, které podle ní páchají i Ukrajinci. V pořadu stanice ARD „Hart, aber fair“ na reportáž o osudu znásilněné Ukrajinky uvedla, že to, co se jí stalo je „příšerné“, ale že obě strany se dopouští sexuálního násilí.
„Je to součást války a nejenom této války. Války jsou vždy spojeny s válečnými zločiny,“ uvedla politička. Dodala, že válečné zločiny páchají i Ukrajinci a proto je nutné válku zastavit.
Když moderátor stanice Louis Klamroth argumentoval, že podle Organizace spojených národů neexistují žádné důkazy o znásilnění spáchaných ukrajinskými války, Wagenknechtová odvětila, že to „není pravda“ a obvinila ukrajinský vojenský prapor Azov ze skutků sexuálního násilí. Azov je oblíbeným terčem ruské propagandy, která jej vykresluje jako neonacistickou bojůvku.
Ukrajinští vyšetřovatelé uvádí, že případy znásilnění se odehrávaly na všem územích, kde se Rusové vyskytovali, přičemž tyto zločiny podporovaly samotní ruští velitelé. I mezinárodní vyšetřovatelé potvrzují, že Rusové používají znásilňování jakou součást válečné strategie. Některé Ukrajinky ze země raději odchází, protože v konzervativních vesnicích čelí odsudkům a podezřením, že ve skutečnosti měly sex s Rusy dobrovolně.
Kontroverzní manifest
O víkendu Wagenknechtová spolu s Schwarzerovou uspořádala demonstraci proti dodávkám německé vojenské pomoci Ukrajině. Přečetla se zde i Manifest za mír. Akce se zúčastnilo nejméně třináct tisíc lidí. Řada politiků postkomunistické Levice se od akce předem distancovala.
Wagenknechtová a Schwarzerová v manifestu sice konstatovaly, že Rusko Ukrajinu brutálně napadlo, zároveň ale vyjádřily pochyby o současné podobě západní solidarity s Kyjevem. Uvedly, že Rusko jako největší jadernou mocnost světa nelze ve válce porazit a že nejpozději při ukrajinském útoku na Krym Putin zahájí maximální protiúder. „Směřujeme tedy nezadržitelně ke světové válce a k jaderné válce? Nebyla by to první velká válka, která tak začala. Byla by ale možná poslední,“ napsaly Wagenknechtová a Schwarzerová.
Obě jsou proto přesvědčeny, že je třeba okamžitě zastavit dodávky zbraní a ihned pod vedením kancléře začít vyjednávat. Jednání podle nich není kapitulací, ale hledáním kompromisů. „A to na obou stranách,“ dodaly.
Manifest za mír vyvolává nejen na německé politické scéně kontroverze, kritici ho označují za ustupování agresorovi. O dokumentu opakovaně hovořil i kancléř. V rozhovoru s nejprodávanějším německým listem Bild řekl, že manifest ponechává zcela stranou skutečnost, že Putin chce mír nadiktovat tak, aby získal velkou část Ukrajiny. „To se nesmí stát,“ řekl Scholz. Před týdnem v rozhovoru s veřejnoprávní stanici ZDF poznamenal, že moment, který otevře vyhlídky na mír, musí teprve nastat.
Manifest kritizují nejen Scholzovi sociální demokraté (SPD), ale také koaliční Zelení a liberální svobodní demokraté (FDP). Ostře proti Wagenknechtové a Schwarzerové vystoupil i šéf opoziční konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz, podle kterého autorky jen nahrávají Putinovi a čistému násilí a zároveň přehlížejí právo Ukrajiny na sebeurčení a sebeobranu.
