Spousta lid, kte pracuj v evropskch institucch, bere drogy, prohlsil Smet bhem setkn se zstupci adu Evropsk komise pro infrastrukturu a logistiku v Bruselu (OIB) za zavenmi dvemi. Bhem schzky se probrali plny na pesunut sti pracovnk evropskch instituc z Evropsk tvrti do nzkopjmov Severn tvrti.
Autoi nvrhu v, e ptomnost evropskch agentur by mohla pispt k rozvoji zanedban oblasti. Proti pesunu se ovem stav ada ednk, kter odrazuje nevaln povst tvrti, je se vyznauje vysokou kriminalitou, drogovm obchodem i nevstinci.
Podle Smeta se ednci chovaj pokrytecky. V Schumanovi tak obchoduj s drogami, prohlsil Smet s odkazem na nmst (respektive kruhov objezd) Roberta Schumana, u nho sdl vtina evropskch instituc. Pravdpodobn ne se stejnmi drogami, kter prodvaj v Severn tvrti, ale o nco blejmi, naznail, e zamstnanci evropskch instituc maj v oblib kokain, uvd server Politico.
Tajemnkova slova vyvolala velk pobouen. st rozilench ednk poslala oteven dopis evropskmu komisai pro rozpoet a lidsk zdroje Johannesi Hahnovi, v nm Smetovy vroky oznaila za neppustn.
Smet si za svmi poznmkami stoj. Vysvtluje, e je myslel jako sarkastick vtip. Jen jsem ekl, e existuj i dal msta, kde jsou ptomni uivatel drog, vetn Schumanova nmst. Jsme jedno msto. Neexistuj tvrti, kter jsou pro lidi z Bruselu a jin, kter jsou pro Evropany.
Tajemnk pipout, e vysok mra zloinnosti v oblasti je problm. Nmitkm ednk pr proto rozum. V nicmn, e prv initel EU by mli jt pkladem. Severn tvr je v plnm rozmachu a EU chce bt soust tto zmny. Lid z Komise mohou bt initeli zmny. Tm, e sem pijdou, vylep povahu sousedstv.
Odborov organizace Renouveau & Dmocratie, jej pedstavitel jsou mezi signati dopisu, nesouhlas. Vyt Evropsk komisi, e jedn pezrav a nebere dostaten vn ohled na bezpe pracovnk. Cituje obyvatele tvrti, podle kterch je zde verbln a fyzick nsil vudyptomn, kadou noc dochz k nsilnm stetm a bn jsou urky a zastraovn.
Bruselsk sttn zstupce a policejn editel pro severn zny ve spolen zprv uvedli, e Severn tvr el cel kle problm, jako jsou rzn potulujc se lid s rznm pobytovm statusem, lid trpc zvislost a problmy s duevnm zdravm, squaty i irok dostupnost psychotropnch ltek.
V reporti rozhlasov stanice Bruzz si mstn stuj, e nemohou chodit na ulici, ani by se s nkm dostali do konfrontace. Jako problm zmiuj poetnou ptomnost migrant. Kdy nechtj adatelm poskytnout penze, setkvaj se s agresivnm pstupem. Zd se, e mme do no-go zny, kde v ulicch vldnou gangy jako v nkterch tvrtch v Marseille, zmnil majitel jednoho obchodu Msa, v jeho blzkosti se stlelo.
Evropsk komise podle Politica pohl na mon pesun pzniv. Krok vnm jako soust zelenj strategie, jejm clem je zabrat mn kancelskch prostor a rozmstit ednky po celm mst.
