Erdoganův nepřítel dostal doživotí. Kavalovi nepomohly ani přímluvy diplomatů

Podle obžaloby se Kavala pokoušel svrhnout vládu prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana financováním protivládních protestů v roce 2013 a účastí na neúspěšném pokusu o vojenský převrat v roce 2016. Soud ho však zbavil obžaloby z rozvědné činnosti.

Ve stejném procesu si tresty až 18 let vězení u soudu v Istanbulu vyslechlo dalších sedm obžalovaných. Kavalovi advokáti jsou přesvědčeni, že stíhání bylo motivované politicky a že obžalobě se nepodařilo shromáždit důkazy pro svá tvrzení.

Turecké úřady Kavalu, jenž obžalobu dlouhodobě odmítá, zadržely na podzim 2017. Od té doby ho držely ve vazbě, aniž by ho za cokoli odsoudily. Dlouhou vazbu kritizovala Rada Evropy a Evropský soud pro lidská práva (ESLP) nařídil Kavalu propustit. To Ankara neučinila, za což jí hrozí až pozastavení členství v Radě Evropy.

Turecko ovšem tvrdí, že rozsudek ESLP se týkal jiné kauzy, než kterou řešil soud v Istanbulu, a že tedy evropský verdikt neporušilo. Okolnosti procesu nicméně kritizovaly i organizace na ochranu lidských práv. Ty se obávaly, že Kavalovi se nedostává spravedlivého a nestranného procesu.

Kolem Kavalova případu se také loni na podzim odehrála diplomatická roztržka poté, co ambasády Spojených států, Kanady, Francie, Finska, Dánska, Německa, Nizozemska, Norska, Švédska a Nového Zélandu vyzvaly k propuštění tureckého filantropa.

„Pokračující průtahy v jeho procesu – a to včetně spojování různých případů a vytváření nových po předchozím osvobozujícím rozsudku – vrhají stín na respektování demokracie, vlády práva a transparentnosti v tureckém soudním systému,“ uvedly země ve společném prohlášení.

Na jeho základě pak Erdogan pohrozil, že nechá velvyslance těchto zemí vyhostit. K tomu nedošlo jen proto, že se ambasády přihlásily ke svému závazku nevměšování do záležitostí hostitelské země.

Bohatý podnikatel a filantrop je podle svých příznivců symbolem všeho, co turecký prezident nenávidí. „Osman zastupuje jinou kulturu. Je otevřený, vzdělaný, umí anglicky, umí mluvit s cizinci, ve společnosti je aktivní. To je něco, co (režim) vnímá jako nebezpečí,“ řekla v minulosti šéfka Kavalovy organizace Anadolu Kültür Asena Günalová.

Celou svou kariéru Kavala zasvětil byznysu a pomoci lidem v nouzi. Po smrti svého otce převzal firmu obchodující s tabákem, mimo jiné založil i vydavatelskou společnost Iletisim, která v osmdesátých letech pomáhala Turkům uchovat demokratické hodnoty po vojenském převratu, a angažuje se i v ochraně přírody.

Kavala svým jménem zaštítil i upomínání zavražděných jezídů nebo snahy o urovnání vztahů mezi Tureckem a Arménií. A když nebývale silné zemětřesení v Turecku v roce 1999 zabilo na 17 tisíc lidí, neváhal a vyrazil stavět dočasná obydlí pro zasažené spoluobčany. Pro tureckého vládce je ovšem „Sorosův šmejd“, protože kdysi v Turecku pomohl založit společnost Open Society Foundations maďarského miliardáře George Sorose.

Na pondělní verdikt už zaregovala třeba Amnesty International, která ho označila za „zničující úder“ dodržování lidských práv v Turecku. „Dnes jsme byli svědky parodie spravedlnosti spektakulárních rozměrů,“ uvedl ředitel AI pro Evropi Nils Muižnieks.

Rozsudek podle něj dopadá nejen na odsouzené a jejich rodiny, ale na všechny, kteří „věří ve spravedlnost a ochranu lidských práv v Turecku i jinde“.

„Rozhodnutí soudu popírá veškerou logiku. Vyšetřovatelé opakovaně nedokázaly poskytnout žádný důkaz, který by doložil nepodložená obvinění z pokusu o svržení vlády. Tento nespravedlivý verdikt ukazuje, že proces kolem (protestů v) Gezi parku byl jen pokusem umlčet nezávislé hlasy,“ míní.

Řekl také, že „tato politicky motivovaná šaráda“ už předtím uvěznila Kavalu na čtyři a půl roku jen kvůli jeho společenskému aktivismu. „Nadále vyzýváme k okamžitému propuštění Osmana Kavaly i dalších obviněných, kteří se proti těmto drakonickým verdiktům odvolají,“ dodal šéf organizace.

Komentář

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Související články

Latest Posts