Pe se kvten 1943. Nmet vojci ze sklepa jednoho z dom ve varavskm ghettu vyhn skupinu id. Jsou mezi nimi hlavn eny a dti. Bezbrann lid hled na mue se zbranmi, kte je enou kupedu: Raus, ven, rychle, ki agresoi. Scna se patrn odehrla v poslednch dnech skoro msnho povstn, kter nacist absolutn neekali.
Kdy 19. dubna zahjili posledn etapu likvidace ghetta, ve kterm tou dobou ilo edest tisc zuboench id, narazili na siln odpor nkolika stovek idovskch mladk a dvek se zbran v ruce. Obyvatel ghetta odmtli spodan nastoupit do nklak a nechat se odvzt do tbor smrti.
Fotografii, kter se stala symbolem utrpen id za holokaustu, patrn podil pslunk SS Franz Konrad. Mohl to bt ale i jeden ze len nmeckho propagandistickho tvaru, jen povstn rovn dokumentoval. Hlavn postavou snmku je chlapec s rukama nad hlavou. Na tvi se mu zra strach, zatmco mu do zad m samopalem jeden z esesk.
V t scn je tolik protiklad. SS proti idm. Pachatel proti obtem. Moc proti bezmoci. Vojci proti civilistm. Hol ruce proti zbranm. Mui proti enm a dtem. Samolibost proti strachu. Bezpe proti zkze, mn historik Richard Raskin z univerzity v dnskm Aarhusu.
Fotografie patila ke zprv, kterou generl SS Jrgen Stroop po vyklizen ghetta pedloil nacistickmu velen v Berln. Stroop ml za kol idy pesunout do vyhlazovacch tbor Treblinka a Majdanek na zem okupovanho Polska. Nadzenm v ele s Heinrichem Himmlerem slbil, e enklvu vyist bhem t dn. Splnil to a 16. kvtna.
Zprva mla vyzdvihnout Stroopovu vkonnost a omluvit jeho selhn pi rychlm vyklizen ghetta, ekl stanici NPR historik Dan Porat, jen pedn na Hebrejsk univerzit v Jeruzalm. Podle francouzskho historika Frdrica Rousseaua Stroop fotografii do zprvy zaadil zejm proto, nebo ukazovala jeho schopnost pekonat ve jmnu nacistickch idel nelidsk charakter sv prce a zatoit na eny a dti.
Report s nzvem idovsk tvr ve Varav u nen obsahoval celkem 52 fotografi a zdrazoval hrdinstv esesk, kte se podleli na zdoln rebelie. Nacist v jejm prbhu zabili tinct tisc id. Stroopova zprva o nich hovoila jako o banditech, vch nebo krysch. Jejich deportaci a masakr pak lila jako oistnou akci. Jedna z kopi textu byla po vlce zaazena mezi dkazn materil v Norimberskm procesu.
Nmci donutili zvednout ruce miliony idovskch dt
Jmno chlapce ze slavnho snmku zstv i osmdest let od povstn tajemstvm. Zejm se ho nikdy nedozvme. S jistotou meme ci jen to, e chlapci bylo mn ne deset let, protoe neml na obleen naitou Davidovu hvzdu, mn Porat. Nacist idy z fotografie deportovali do tbor v Majdanku a Treblince, kde vtinu z nich ekala smrt.
astnj z obyvatel ghetta padli v boji a vzali s sebou i nkter Nmce. Ne vichni ale mli takov tst. Vetn tohoto malho chlapce. Spolu s ostatnmi vyel na ulici a podobn jako dal dti napodobil dospl, kte zdvihli ruce, aby se vzdali nadlidem, jim nevadilo vradit nevinn, napsal list The New York Times, kdy snmek 27. prosince 1945 publikoval.
O totonosti chlapce se v letech po vlce vedly etn diskuse. Mnoz podle Porata v, e na snmku je Tsvi Nussbaum, jen pobyt v koncentranm tboe peil, po vlce se dostal od Ameriky a stal se v New Yorku lkaem.
Sm Nussbaum si nen jist. Myslm, e jsem to j, ale nemohu to estn odpishnout. Nmci donutili zvednout ruce miliony idovskch dt, uvedl. Chlapce za svho ztracenho i zemelho pbuznho oznailo nkolik peivch holokaustu. Objevilo se nejmn osm rznch jmen.
Myslm, e na fotce nen Nussbaum. Je phodn, e si fotografii nememe pli personifikovat. Stala se ikonou. Reprezentuje tolik obt, kterm nmet nacist vzali dtstv, mn Porat. S uritost se nepodailo rozpoznat ani dal idy na snmku.
Rodk ze Sudet se zlibou v nsil
O kom ale nen pochyb, je vojk se samopalem. lo o esesmana Josefa Blscheho, kter se narodil roku 1912 ve Frdlantu. Za vlky slouil v Einsatzgruppen nacistick operan skupin, kter psobila v Nmeckem okupovan vchodn Evrop a zavradila pes milion lid. Do varavskho ghetta Blscheho odveleli bhem rebelie. Za svj vkon pi jeho potlaen obdrel od svho velen vyznamenn.
Vradn id byla jeho kadodenn rutina. Vdli jsme o nm, e rd ubliuje dtem a thotnm enm, vypovdl po vlce Marek Edelman, jeden z velitel povstn.
Blschemu se po vlce dailo po adu let unikat spravedlnosti, v roce 1967 ho ale dostihla vchodonmeck Stasi. Bhem nslednho soudnho procesu neprojevoval dn emoce. Kdy se ho soudce zeptal, co v nm vyvolv pohled na fotografii chlapce s rukama nad hlavou, sue odvtil: Stran se bl. Ale takov scny jsme vidli denn. Nezamleli jsme se nad tm, prohlsil. Tribunl ho za vradu dvou tisc lid odsoudil k smrti. Popraven byl roku 1969.
Podobn osud potkal tak Franze Konrada. A u slavnou scnu zaznamenal i nikoliv, ped soudem se ocitl kvli svmu psoben v SS. Konrad bhem len tvrdil, e vyklzen ghetta fotografoval jen proto, aby si mohl skmu kancli Adolfu Hitlerovi stovat na Stroopovu brutalitu. Tribunl ho za vradu sedmi id a posln tisc dalch do koncentranch tbor rovn poslal na smrt. Na ibenici skonil v roce 1952 spolen se Stroopem.
