esk str Baltu se prodluuje. Z Ruska vzltaj i div ne muzejn exponty

Litevsk ministerstvo obrany hls k dnenmu dni u 113 ostrch start k ruskm vojenskm letounm. A to jen od potku dubna, kdy ei spolen s francouzskmi, panlskmi a belgickmi kolegy ochranu nebe nad pobaltskmi republikami pevzali.

V Litv psob od dubna kontingent asi 80 vojk z slavsk zkladny s pti stroji JAS-39 Gripen v rmci takzvanho Air policingu NATO. Litva, Lotysko ani Estonsko vlastn sthac letouny nemaj, proto se v ochran jejich vzdunho prostoru stdaj od roku 2004 spojenci.

Zatmco panlsk, francouzsk a belgick letce o vkendu u vystdali maart a nmet piloti a doplovat je budou Italov z polsk zkladny v Malborku, ei si misi prodlou jet o dva msce.

Z litevsk zkladny iauliai budou chrnit nebe nad pobaltskmi republikami a do konce z. Litevsk dosti o prodlouen nedvno esk strana vyhovla, protoe esk letce neml od srpna kdo vystdat. A koncem z ochranu Pobalt msto nich pevezmou dnt kolegov.

Air policing NATO je jasnm pkladem solidarity spojenc v akci, uvedla mluv NATO Oana Lungescu. V dob, kdy se evropsk bezpenost zsadn promnila kvli rusk vlce proti Ukrajin, zstvaj sthaky NATO nepetrit pipraveny k ochran spojeneckho vzdunho prostoru. Jsme vdy ostrait, dodala.

Aktivita ruskho letectva v oblasti Baltu je od norov invaze na Ukrajinu rekordn. Podle litevskho ministerstva obrany podnikli letci NATO vetn eskch stha od 1. dubna do 31. ervence 113 ostrch start, z toho 72 pmo k nmm ruskm vojenskm letounm.

Za nm jsou oznaovny stroje, kter se objev blzko vzdunho prostoru spojenc a nekomunikuj s zenm letovho provozu, nemaj letov plny nebo zapnut automatick odpovdae a nebo ve dohromady. To me bt nejen pedzvst monho toku v tom nejhorm ppad, ale tak problm pro civiln stroje na letovch trasch.

Pohotovostn sthaky maj za kol neznm letouny identifikovat a vyprovodit je do bezpen vzdlenosti.

Kolik takovch start maj na kont pmo et letci, nen zatm zejm. Generln tb Armdy R avizoval, e celkov poty ostrch vzlet a typ plnnch kol nelze ble specifikovat kvli utajen a ochran esk jednotky v Pobalt. Nicmn u v ervnu potvrdil, e et sthai do t doby startovali k destkm vojenskch stroj.

Pro srovnn pi posledn misi v Pobalt v roce 2019 zaznamenali et letci celkem 13 ostrch vzlet za cel tyi msce jejich psoben.

e lze souasn nasazen oznait prvem za misi s nevdanm operanm tempem potvrzuj i daje belgickho letectva. Piloti se tymi sthakami F-16 od dubna nastdali celkov 340 bojovch let a 850 letovch hodin.

Vtinou lo o zvltn hldkov lety podl ruskch a bloruskch hranic, kter aliann velitelstv zavedlo bezprostedn po rusk invazi na Ukrajinu 24. nora a kter vzhledem k situaci na Ukrajin rovn ad do kategorie ostrch pohotovostnch start, takzvanch Alfa Scramble.

Kremelsk specil i formace sthaek

Rusk vojensk lety v regionu smuj pevn do rusk militarizovan exklvy Kaliningradu a nazpt do Ruska. Krtce po rusk invazi na Ukrajinu ale rusk bojov stroje naruily napklad i vzdun prostor vdska. A rusk letouny nyn tak operuj v bloruskm prostoru, odkud odpalovaly stely na cle na ukrajinskm zem.

Krom napklad tkch transportnch stroj Il-76 lo dosud ve valn vtin o starty k ruskm przkumnm letounm v doprovodu ruskch sthaek, kter testuj pipravenost a reakn asy spojenc.

V poslednch tdnech ale museli pohotovostn sthai NATO startovat i k nkolika relativn raritnm typm ruskch letadel. V tdnu od 11. ervence to byly napklad dvojice tkch transportnch stroj An-22 Antj (v kdu NATO oznaovn jako Cock). Letoun pedstaven u roce v roce 1965 zstv dosud nejvtm letounem s turbovrtulovm pohonem na svt a v trobch unese a 80 tun nkladu. Z dvjch destek tchto letoun z ry Sovtskho svazu zstv ve slub u rusk armdy u jen nkolik kus.

Zznam trasy letounu-214PU rusk speciln vldn letky z Moskvy do Kaliningradu z 5. ervence 2022, ke ktermu startovaly sthaky NATO v Pobalt

Velmi runm dnem byl pro letce NATO 5. ervenec, kdy startovali kvli ruskmu dopravnmu stroji Tu-214PU s registranm oznaenm RA-64532, kter pat speciln vldn letce a slou k peprav vrcholnch ruskch pedstavitel. Letoun mil z Moskvy do Kaliningradu a pot zase zpt.

Poplan sirny se ten den rozeznly i kvli formaci pti ruskch sthaek Su-27, kter se pohybovala z Kaliningradu do Ruska, nemla letov plny, zapnut odpovdae a ani neudrovala rdiov spojen s centry zen letovho provozu.

Pokraovn v plnn tohoto kolu potvrzuje, e esk republika pat ke spolehlivm partnerm v NATO, co je prv v dob rusk agrese na Ukrajin dvojnsob dleit, uvedla k tomu ministryn obrany Jana ernochov.

Prodlouen nevyaduje nov schvlen vldou a parlamentem, lze jej uskutenit na zklad ji schvlenho mandtu platnho od 1. dubna do konce z. Sta rozhodnut ministryn obrany, kter pesto informovala poslance pslunch vbor i vldu. Zven nklady na misi ve vi asi 14 milion korun m v maximln mon me hradit Litva.

Komentář

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Související články

Latest Posts