Hospodi ve Zlnskm kraji obnovuj svtl lesy, vrac se vzcn hmyz

I kdy pt let dlouh obnova svtlch les, pastevnch hj a paezin skon a na podzim, na celkem 280 hektarech novch hmyzch stanovi se u dnes zabydluj rohi, jasoov a modrsci. Na slovensk stran Blch Karpat a Beskyd se navc znovu objevuje lusek barvomnn.

Obnova ale nen zadarmo, Evropsk komise pispv stkou pevyujc 107 milion korun, ji organiztoi rozdluj mezi majitele horskch parcel. Za kad hektar vyitn pdy zsk astnk zhruba 50 tisc. V regionu maj nejpoetnj zastoupen hospodi z Moravskch Kopanic na Uherskobrodsku.

Dvactka soukromnk se tady postarala u o 30 hektar dve zanedban pdy, pibliuje David Pracha z Agentury ochrany prody a krajiny R v Luhaovicch.

Roztroueni jsou v rozlehlm psmu vznamn lokality Chrnn krajinn oblasti Bl Karpaty od Lopenku pes tkovou a po Pitnsk paseky, doplnil ochran. Vichni podle nj hospoda podle filozofie proda nepotebuje ns, ale my ji. To, jak se jim da, pijeli v minulch dnech zkontrolovat i zstupci Evropsk komise.

Projekt se na esk stran Blch Karpat tk oblasti zanajc u jihomoravsk Strnice a konc u Velkch Karlovic na Valasku. Celkem jde o vce ne 548 hektar obnovench prostor.

Hmyz stanovit budou jako mstsk park

Na vech mstech se znovu objevuj pvodn pastviny, louky i svtl lesy, kter za posledn dekdy zcela zarostly, a staly se tak neprostupnmi dokonce i pro hmyz, pibliuje koordintorka projektu Veronika Havlkov s tm, e i kdy projekt jet nekon, ochrani u e otzku co a jak dl. Krajina se bude muset udrovat dl, aby znovu nezarostla, podotkla.

Nov hmyz stanovit maj pipomnat mstsk park a jejich vznik zajiuj majitel pozemk. Pro lep pedstavu, jedn se o rozlehl a prosvtlen msta se vzrostlmi stromy.

I kdy projekt cl na obnovu pirozenho prosted pro vybran druhy hmyzu, pedevm na nejvtho evropskho brouka rohe obecnho, jason dymnivkovho a modrsky ernoskvrnnho, bahennho a okovanho, pravy krajiny maj pozitivn dopad i na mnoho dalch druh.

Jaso dymnivkov a roh obecn potebuj k ivotu svtl lesy, jejich vskyt je dnes kvli zmn zpsobu hospodaen v celoevropskm mtku vzcn.

Napklad lesn pastva, kter po stalet pispvala prv k zachovn svtlch les, je na zem republiky zakzna u od dob Marie Terezie, co dnes nem dn opodstatnn, poznamenal Pltek. Zatmco roh potebuje a k asto ptiletmu vvoji svch larev dostatek mrtvho deva, pro modrsky se obnovuj such pastviny i vlhk louky.

Komentář

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Související články

Latest Posts