Kauza v T zvedla zjem o bossing. Nejdleitj jsou dkazy, k expertka

Co je bossing a jak me mt formy?
Je to jakkoliv projev chovn od nadzenho k podzenmu, a u jedinci nebo kolektivu, kter vykazuje subjektivn nebo objektivn prvky nefrovho zachzen. Lze ho rozpoznat podle neprofesionlnho chovn nadzenho. Myslm, e na rozpoznn bossingu nen poteba dn zvltn vzdln. Kad z ns um poznat, kdy se nkdo nechov jako slun lovk. Zejmna nadzen a manaei by mli bt vzorem slunho chovn. Bossing je tak pehlen problmu podzench, zesmovn nebo znevaovn podzench, vymlen nezvladatelnch kol a podobn.

Jak formy me bossing mt?
ikana je pedevm nedostatek empatie a ignorace postoj nebo poadavk druhch. Formy bossingu jsou od ji uvedenho znevaovn podzench a zadvn nesmyslnch kol a po osobn napadn nebo sexuln obtovn. Existuje tak soft bossing, jako je ignorance podzenho, neodpovdn na jeho e-maily, nezvedn telefonnch hovor, lhan a manipulace. Dal formou me tak bt finann bossing, kdy zamstnanec v, e nedostv odmny nebo je mu odprno osobn ohodnocen.

Julie Rikov Expertka na ikanu na pracoviti Kariru odstartovala ve spolenosti Microsoft, kde tinct let psobila na obchodnch a marketingovch pozicch. Pracovala tak jako fredaktorka, tiskov mluv a PR manaerka pro projekty zamen na vzdlvn. Nyn se vnuje prci v nadanm sektoru. Je spoluzakladatelkou Nadanho fondu Filantia a zakladatelkou a modertorkou Svpomocnch vztahovch skupin Filantia. Je vdan a m ti syny.

Zmiovala jste, e bossing zahrnuje tak subjektivn faktory. Nkte lid ale mohou bt teba pouze pecitlivl, patn snejc kritiku od nadzench… Jak poznat tu hranici?
U psychickho terorizovn me lovku trvat dlouho, ne nabude jistotu, e je jednn nadzenho elov. Nen to lehce prokazateln a viditeln. Velmi asto dan jedinec tak hled vinu a chyby u sebe. Kdy je pokad krn a jedin dostv vtky, nejprve skuten e, zda dl ve sprvn, srovnv se s ostatnmi.

Vyaduje del dobu, ne si dan lovk uvdom, e to m i jin dvod. Pak u se vce zaobr tm, aby hledal podstatu a pinu. Kdy najde odvahu se nkomu svit, me zat shromaovat dkazy.

Jak m takov shromaovn dkaz vypadat?
Mme podloeno mnohaletmi zkuenostmi, e je douc dkazy si opatovat a shromaovat je. A u je to e-mailov korespondence, korespondence s kompetentnmi pracovnky nebo institucemi, korespondence s reakcemi nadzenho, kdy se proti nemu ohrad… Velmi asto je poteba poizovat i zznamy konverzac a rozhovor je to sice okliv slovo odposlechy.

Je to z toho dvodu, e kdy si lovk mysl, e je terem vdomho bossingu nebo mobbingu a chce doshnout spravedlnosti, pokud by to mlo dojt do trestnprvn roviny, soud potebuje maximum dkaz. Je smutn, e jsme v dob, kdy jsme nuceni se chovat tmto zpsobem a pouvat i nahrvac zazen, ale skuten se to v tchto ppadech vyplat a je to dleit a douc.

Principy chovn ikantor se navc asto opakuj. Opravdu dovedou velmi dobe manipulovat s okolm. Kdy se dotyn chtj obhjit, je to tk jsou dehonestovn, pomlouvni, ale nemou chodit a vem vyprvt, jak se vci ve skutenosti maj. Navc lid, kte jsou tmto ppadm blzko, asto znaj jen jednu tv. I proto jsou dkazy nutn.

ikana v prci Typickm projevem nsil na pracoviti jsou bossing nebo mobbing. Obvykle se shrnou pod vraz ikana, je v nich ale podstatn rozdl. Bossing je nsil ze strany nadzenho, mobbing toky, kterch se dopout zamstnanec (nebo spe zamstnanci) vi kolegm. Typ projev nsil v kolektivech je vc, ale bossing a mobbing jsou nejastj. Zdroj: Filantia

Co by mlo dlat okol, kdy si napklad kolegov vimnou, e nkdo z jejich tmu el bossingu?
Velmi apelujeme na to, aby byla dostaten vzdlanost a informovanost o danm tmatu. Okol by to nemlo ignorovat, naopak by se lid mli snait dotynm pomoct. Teba se s nimi o tom bavit. Velmi asto se dje, e to kolegov vid a sleduj, ale boj se angaovat maj strach, aby se sami tak nestali terem toku.

Hlavn je teba ve firm nastavit podmnky, aby se zamstnanci mohli ozvat a ve nahlsit. V souasnosti se asto pouv vraz whistleblower, tedy oznamovatel. Nen to bonzk nebo alobnek, ale lovk, kter chce upozornit na to, co se dje. Lid toti asto nemaj jak.

Pokud ve firm nepanuje oteven atmosfra a odshora dol tam vldne direktivn veden, lid se boj. Forma oznamovn mus bt nastavena bezpen a anonymn. Jinak se lidem v rolch svdk tko nco oznamuje.

Pro hned neodejde?

Typick otzka je, proc ob z prce okamit neodejde. Jak jsou dal nejastj pekky?
Nejastjm dvodem, pro ob neodejde, je pesvden, e toky a vtky nazenho jsou neoprvnn. Kdy ob svoji prci dl dobe, sna se o tom nadzenho i okol pesvdit. To pozdji pichz v obyejnou obranu proti bossingu vemi monmi zpsoby, kter dan firma nebo instituce umouje. Samozejm hraje roli i ekonomick otzka. A tak vazby k lidem, k prosted. Proto ve vtin ppad odchod nen okamit. Tyto pekky jsou naprosto pochopiteln.

D se ct, e firmy jsou v posledn dob astji ochotn tma bossingu eit?
Ano, jde to pozvolna, ale mm z toho velkou radost. Firmy konen zanaj chpat, e ikana na pracoviti je velk problm, kter je ohrouje i ekonomicky. Kdy prozou, pochop, e prv tam je asto zakopan pes, pro jde dol vkonnost celho pracovnho tmu nebo postupn tak cel firmy. Kdysi se tm firmy vbec nezabvaly, neptaly se, pro teba bhem pl roku odelo tolik zamstnanc nebo pro nely prodejn sla nahoru. Zle na tom, jak je nastavena pracovn kultura, jak se lidem pracuje. A to nen o good vibes nebo stravenkch navc, ale o tom, jak jsou lid schopn pracovat.

V dicch pozicch mou bt odbornci na svj obor, ale nkdy absolutn nemaj pedpoklady a schopnosti vst lidi a tm. A ten tm pak nefunguje, nepodv vkony. Tak je to jednoduch.

Hraje roli tak teba pomsta?
Od lid, kte jsou ikanovan, nikdy neuslyte slovo pomsta. Projdou si procesem, kdy dlouho odolvaj a kaj si dobe, mm dvody, e to vydrm. Jene pak se zhrout. Psychicky, fyzicky… A kdy se z toho dostanou, eknou si, e u prost nemaj co ztratit. e to nemohou tak nechat a smit se s tm, e tohle by ml bt vvoj t spolenosti. Maj tedy velkou motivaci, asto vlastn spoleenskho pesahu. Chtj doclit spravedlnosti ne ve smyslu, aby dostali zaplaceno. Je to o tom, e jim vad dehonestace jejich prce a nespravedlnost, kterou zavaj.

Na koho se obrtit o pomoc?
V idelnm ppad je to samozejm veden firmy. Ob bossingu by mla vyzkouet vechny mon zpsoby obrany, kter vtina firem m, a u je to veden firmy, odbory, ombudsman nebo personln oddlen. Z praxe vme, e vtina tchto instituc selhv. Pro, to je zase jin kapitola. Ale je dobr se na n obrtit alespo pro pocit, e ob vyzkouela ve, co bylo mon proti bossingu udlat. Dal krokem je pak obrtit se o pomoc mimo firmu, napklad na mdia nebo svpomocn organizace, jako je Finlatia.

Kdo jsou nejastji pachatel a obti bossingu, co se te pohlav?
Podle naich zkuenost je bossing bezpohlavn. Dopout se ho mui i eny. Jednou z jeho hlavnch pin je nezvldnut role nadzenho. Dnen doba je specifick dynamickmi zmnami ve firmch nebo sttnch institucch, kdy se asto mn cel tmy vetn jejich veden a do vedoucch funkc se dostvaj lid, kte tam nemaj co dlat. Ti pak nezvldaj vedouc roli, nedokou se vyrovnat s nporem hormon, kterou tato role bombarduje jejich mozek, a svoji nejistotu a neznalost si vybjej na podzench.

Nejastj obti jsou lid, kte poctiv pln sv koly, tvrd pracuji a nemaj slu ani as elit nevhodnmu chovn nadzenho. Ve snaze vyhovt mu e situaci pilnj prac a pesnjm plnnm kol, a tak se dostvaj pod tlak, kter potom nezvldaj. Pro bossera jsou pak idelnm clem, kter mohou zniit, a uspokojit tak jeho ego.

Jak se brnit Obrtit se mete na pslun inspektort prce. Popite, kdo vs ikanuje a co pesn dl. Navrhnte nebo pmo pilote dkazy (nap. e-maily nebo nahrvky) a oznate svdky, kte mohou ikanu potvrdit (napklad kolegov z prce vetn bvalch nebo klienti zamstnavatele). Podnt mete podat i elektronicky na webu Sttnho adu inspekce prce v sekci Pracovnprvn vztahy – podn podntu ke kontrole. Inspektort prce me zkontrolovat, zda zamstnavatel dodruje pracovnprvn pedpisy. V ppad, e jde o diskriminaci na zklad rasy, vku, pohlav a podobn, lze se obrtit tak na ombudsmana. Rovn je mon hledat zastn u odbor, pokud na danm pracoviti jsou.