esko m problm s akumulac, jak to eit?
Urit instalac zench bateriovch loi. Z devadesti procent se u ns instaluj systmy, kter nemaj dn zen. To m nsledn neblah vliv na distribun soustavu i ceny energi. Pitom lid se solrnmi panely a bateriovmi loiti mohou za msn petoky energi inkasovat i o sto procent vc. To samozejm prospv i distribun soustav, protoe do n potom neproud energie v ppadech, kdy je j nadbytek.
V em pesn spov rozdl?
To, co se v esku ve velkm instaluje, jsou v podstat konstelace mni plus baterie. Jde o systmy, kter nemaj dic jednotku. asto maj i neserizn systm monitoringu, kvli ktermu nepoznte, kolik energie jste si do baterie uloil a kolik vydal. Vysvtlm: Kad, kdo odebr elektinu standardn, plat faktury za spotebu udvanou v megawatthodinch za rok. Frov monitoring bateriovho systmu m tedy zobrazovat uloenou energii v kilowatthodinch. Bohuel je majitelm bateriovch loi zobrazen stav nabit bateri v procentech. Klient v podstat nev, kolik kWh ulo do baterie o kapacit 10kWh.
Je bateri na trhu v souasn dob dostatek?
Je jich dokonce pebytek. Plat to i pro bateriov systmy. Dost velkoobchodnk nakoupilo baterie, kter jim te le na sklad. Problm je v tom, e expirace baterky jako takov je kolem esti msc. Respektive do esti msc by mla bt nainstalovna. Koncov uivatel vak nezjist, jak starou baterii dostal. Takov baterie se zpotku cca rok bude tvit normln a potom zkolabuje. No a pak pijdou reklamace kdy takov obchodnk bude muset ze svho vyreklamovat vtinu nainstalovanch bateri, ek ho obrovsk finann zt a nsledn krach.
Co s takovmi bateriemi, daj se znovu nahodit, nebo je to na recyklaci?
To nejde, kdy je baterie za hranic sv ivotnosti, je urena k recyklaci.
kte, e nyn je bateri dost, ale do budoucna mohou chybt. D se nedostatek zachraovat napklad bateriemi v autech?
To je zbon pn, to nejde. Vtina bateri v autech je navc holav. Jedna vc je, kdy vm auto v malm promile ppad sho na parkoviti, ale riskovat byste toto u baterie ve svm dom nechtl. Dneska jsou tu firmy, kter to zkou. To je ale do budoucna dal velk riziko a problm.
Legislativa ke komunitn energetice nabrala zpodn vidte tady njak problmy malch loklnch vrobc versus velc dodavatel a distributoi?
Opt komunitn energetika potebuje zen bateriov systmy, jinak nebude fungovat. Samotn legislativa mus ze zkona definovat, co to je akumulace. Zkon to doposud nedefinuje. Komunitn energetika nar na esk specifikum, kter se nazv men po fzch. Komunitn energetika potebuje soutov men.
V em je problm?
Men je stejn vichni m kilowatthodiny. Rozdl je v tom, jak se potaj. Men po fzch vak vkon a pkon zcela nesmysln pot dvakrt. Jinak eeno pokud nemte fotovoltaiku, je men soutov. S pozenm fotovoltaiky, kter distributorm bezplatn stabilizuje distribun s, je najednou stejn odbrn msto donuceno k men po fzch nejedn se o proklamovanou podporu fotovoltaiky ze strany sttu, ale hzen klack pod nohy. Dovolm si to rozvinout. Moje msn spoteba je podle dat ze systmu loit (soutov men) 100 kilowatthodin, ale podle EZ je to 200 kilowatthodin. V podstat je rozdl mezi menmi ist finann ztrta kad fotovoltaiky ve prospch distributor. Expresivn eeno stt dal distributorm vyhlkou z roku 2011 nstroj, jak obrat ty, kte si z vlastnch prostedk podili fotovoltaickou elektrrnu.
Stt chce oezat dotace na solrn zdroje. Vidte tam jako nkdo, kdo trh sleduje dlouhodob, problm?
Jestlie se jedn o solrn zdroje z let 2008 a 2011, pak se jedn o zptnou zmnu pravidel hry. Tato diskontinuita je trval problm R. A jestlie se jedn o nov dotace, pak je tedy stt opravdu nejhor hospod a k tomu hloup. Z makroekonomickho hlediska jsou dotace efektivn zdroj pjm sttn pokladny. Z kad koruny vyplacen na dotacch se sttu vrac ptinsobek. Proto tak Nmecko stle pokrauje v dotan politice fotovoltaickch elektrren. Ovem chpu, e pro rigidn smlejc politiky je pohodlnj nedlat nic ne se obtovat s transformac ekonomiky na Prmysl 4.0
