Kriminalita se loni opt snila, nejvce bylo krde. Za pokles me i covid

O rok dve poet zahjench trestnch zen proti lidem meziron klesl zhruba o 30 tisc na asi 182 tisc. Ped soud dostali alobci lidi bu obalobou, nvrhem na potrestn nebo nvrhem dohody o vin a trestu. Kvli mimodnch opaten, kter vlda zavedla bhem koronavirov pandemie, se snila mobilita lid. To mlo podle zprvy NSZ na pokles kriminality sten vliv.

Dal vznamn faktor, kter podle NSZ loni ovlivnil mru kriminality, je novela trestnho zkonku inn od 1. jna 2020. Tato prava mimo jin mn vi minimln kody u majetkovch trestnch in z 5 000 na 10 000 korun.

Pokles kriminality je ale podle NSZ z hlediska vyten orgn innch v trestnm zen vyven narstajc zvanost a sofistikovanost trestn innosti.

Jde rostouc promylenost a propracovanost zpsobu pchn trestn innosti, tak o pchn trestn innosti se zahraninm prvkem i o pesun trestn innosti do kyberprostoru nebo o zastrn totonosti pachatele za vyuit takzvanch przdnch schrnek.

Samotn pandemie covidu-19 podle NSZ nemla na strukturu kriminality zsadnj dopad, zstala shodn jako v pedchzejcch letech. Zdaleka nejetnjm zstv jako v pedchozch letech trestn in krdee. Spolu s trestnmi iny maen vkonu ednho rozhodnut a vykzn, ohroen pod vlivem nvykov ltky a zanedbn povinn vivy pedstavuj 60 procent veker vykazovan kriminality, stoj ve zprv NSZ.

Zprotno obaloby bylo podle alobc v prmru tyi procenta souzench, v roce 2020 lo o 4,4 procenta. Oproti roku 2020 se pak zdvojnsobil poet podanch nvrh na schvlen dohody o vin a trestu v ppravnm zen, podalo je 531 (+262) fyzickch a 29 (+18) prvnickch osob.

Pokraoval tak trend rstu podlu uloench penitch trest na poet vech odsouzench osob. Loni lo o 24,4 procenta, v roce 2020 to bylo 21,66 procenta, v roce 2019 celkem 19,07 procenta a v roce 2015 jen 5,82 procenta.

Komentář

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Související články

Latest Posts