Lid si pipomenou konec druh svtov vlky, otevraj se parlamentn budovy

V hlavnm mst se bude vzpomnat u Nrodnho pamtnku na Vtkov. Pietnho aktu, kter zane v 10:30, se krom prezidenta Zemana zastn tak Petr Fiala (ODS), pedsedov Sentu a Snmovny Milo Vystril (ODS) a Markta Pekarov Adamov (TOP 09), ministryn obrany Jana ernochov (ODS) a nelnk generlnho tbu Ale Opata.

Kolem druh hodiny odpoledn uct premir Fiala, zstupci Parlamentu, armdy, Prahy a eskoslovensk obce legionsk pamtku padlch ukrajinskch vojk Rud armdy a obti Praskho povstn na Olanskch hbitovech. Aktu se zastn i Ukrajinky, kter opustily Ukrajinu kvli invazi Ruska a v Praze naly doasn pste.

V Plzni v nedli vyvrchol nkolikadenn Slavnosti svobody. Od 11:00 bude v centru msta pipravena pehldka vojenskch historickch vozidel s peletem dobovch letoun.

Ve Velichovkch na Nchodsku se kon tradin akce Mise Velichovky, kter pipomn cestu americk jednotky, kter jela 8. kvtna 1945 z Plzn do Velichovek, kde chtla nmeckmu marlovi Ferdinandu Schrnerovi doruit rozhodnut o kapitulaci nmeckch vojsk. Nvtvnci se mohou tit na ukzky historick vojensk techniky, vojenskho tbora, emesln trhy i dlny pro dti.

Vstava historick techniky a kolona vojenskch vozidel bude odpoledne k vidn rovn na brnnskm nmst Svobody.

V Letech na Psecku, kde byl za druh svtov vlky koncentran tbor pro Romy, si lid po poledni pipomenou pamtku romskch a idovskch obt nacismu.

Ve Velkch Popovicch na Brnnsku zase odhal pamtn desku na rodnm dom letce RAF Karla Batelky.

Pipomnky konce svtov vlky se chystaj mimo jin tak v Pardubicch, eskch Budjovicch, Liberci, Znojm, st nad Orlic i esk Lp.

U pleitosti nedlnho sttnho svtku, kter pipomn ukonen druh svtov vlky v Evrop, si lid mohou prohldnout malostransk budovy Poslaneck snmovny a Sentu. Zavtat mohou tak do Hrznskho palce, kter slou jako nhradn sdlo vldy. Zrove cel vkend pokrauj i prohldky Beneovy vily v Sezimov st. Den otevench dve se kon i na ministerstvu prce a socilnch vc (MPSV).

Interiry Hrznskho palce v Loretnsk ulici si dnes veejnost me prohldnout letos poprv. Jeho historie je spjata teba se stavitelem Petrem Parlem a il v nm krtce i prvn eskoslovensk prezident Tom Garrigue Masaryk. V souasn dob slou k reprezentanm elm pedsedy vldy i jako nhradn sdlo cel vldy. Komentovan prohldky zanaj od 9:00, posledn skupina se vyd na prohldkov okruh v 16:00.

Ve stejnou dobu budou oteven i jindy nepstupn prostory Valdtejnskho a Kolovratskho palce, kde sdl Sent, a rovn sdlo Poslaneck snmovny. Reprezentan sly, zasedac mstnosti a kancele nkterch parlamentnch vbor i dal prostory sdla doln komory budou pstupn od vchodu z Malostranskho nmst.

Skupiny nvtvnk budou doprovzet prvodkyn Prague City Tourism, kter hosty bhem zhruba hodinov prohldky seznm s histori budov, architektonickmi zajmavostmi i s jejich souasnm vyuitm. Ve snmovnch kulorech ped jednacm slem si lid budou moci prohldnout vstavu o stavebnm vvoji interir a vzdob Thunovskho palce, tedy hlavn budovy Poslaneck snmovny.

Ve Valdtejnskm palci si mohou pchoz prohldnout Hlavn sl, Rytskou a Audienn s, Mytologickou chodbu nebo jednac sl sentor, kter vznikl v mst nkdejch stj ko vvody Albrechta z Valdtejna. V Kolovratskm palci nahldnou mimo jin do Rovho a Zelenho salonku, kde zasedala prvorepublikov vlda a kde byla v roce 1938 seznmena s textem mnichovsk dohody o zabrn eskoslovenskho pohrani nacistickm Nmeckem.

Budova MPSV v ulici Na Ponm prvu je soust Prask pamtkov rezervace, kter je zapsna na seznamu UNESCO. Prvn prohldka, bhem n se nvtvnci dozvd mnoh o historii budovy i samotnho ministerstva, zane v 9:00, dal pak budou nsledovat kadou tvrthodinu. Posledn monost zastnit se prohldky bude v 15:30.

Obdarovat maminku

Na nedli pipad t i Den matek, kter m vzdt ctu vem matkm. Den matek se pipomn po celm svt, kvli rozdlnm tradicm a historii se ale slav v rznch zemch v rzn termny, v esku je to podle americkho vzoru druhou kvtnovou nedli. V USA byl svtek oficiln uznn v roce 1914, v eskoslovensku se slav od roku 1923 a jeho propagtorkou byla Alice Masarykov.

Druhou kvtnovou nedli svtku vnuje vedle eska teba Nmecko, Rakousko, Itlie i ecko.

Nap stty se li jak termn oslav, tak styl, jakm se vyjaduje cta a vdk matkm. Nejastjm zpsobem je ale obdarovn drobnm drkem. Dti obvykle vlastnorun vyrb drky, star vol napklad bonboniru nebo kvtinu. V nkterch zemch bv zvykem pozvn na rodinnou veei. Rodinn pslunci tak asto v den oslav osvobod matky od domcch prac a dopej jim napklad sndani do postele. V Neplu se tradice zamuje na zesnul matky.

Loni v esku se po tech letech bytku podle eskho statistickho adu narodilo mrn vce dt, akoli poet en v reproduknm vku opt klesl. Nrst potu narozench dt byl odrazem vy plodnosti en, kter byla podle pedbnch vsledk v roce 2021 nejvy za poslednch 30 let. Vyplhala se na 1,83 dtte na jednu enu reproduknho vku, uvedla Michaela Nmekov z oddlen demografick statistiky S. K nrstu pispl vy poet druhorozench dt, zatmco prvorozench a dt tetho i vyho poad bylo proti roku 2020 mn.

S histori svtku matek se poj jmno americk aktivistky Julii Ward Howeov, kter v roce 1870 vyzvala eny ke sjednocen proti vlkm ve svm Provoln ke dni matek. Zakladatelkou Svtku matek se pak stala Anna Marie Jarvisov, kter bojovala o jeho oficiln uznn. Spolen nvrh americkho Kongresu roku 1914 stvrdil prezident Woodrow Wilson.

Po druh svtov vlce byl v tehdejm eskoslovensku postupn zatlaovn do pozad oslavami Mezinrodnho dne en (MD) slavenho vdy 8. bezna. esko se k oslavm mateskho svtku vrtilo znovu po listopadov revoluci. Mezi oficiln sttn svtky v kalendi Den matek v esku nepat. Na tet nedli v ervnu pak pipad Den otc.

Komentář

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Související články

Latest Posts