Veden Tinova spolen s Pedkltem proto odmt plny firmy Rosa na rozen a zahlouben tby vpence. Lom se m rozrst na dvojnsobek souasn velikosti, tedy o 6,5 hektaru.
Uvdomujeme si, e kmen je ve stavebnictv nepostradatelnm materilem. Nechceme vak pipustit, aby situace s tkou nkladn dopravou eskalovala, eho se kvli rozen tby pochopiteln obvme, prohlauje tinovsk mstostarosta Karel Souek (ODS).
Nedvno jsme oteveli dal nov opraven sek a pro zachovn kvalitnho stavu silnic nen etn projdn tkch aut douc. Doprava z lomu zvyuje v Tinov pranost, hluk a zaten mstnch cest. Spolenost vak mstu nepin dn profit.
Plnovan rozen tby ve vrchu Dnov je podle jednatele firmy tpna Wagnera sp jej dal etapou. Jde pouze o zmr tby v u aktulnm dobvacm prostoru stanovenm rozhodnutm ministerstva stavebnictv v roce 1973. Nejde v dnm ppad o roziovn nkam za tento u stanoven prostor, jak je nkdy chybn interpretovno, upozoruje Wagner.
Hranice lomu se posune o zhruba 200 metr. Zt hlunost a pranost se nem zmnit, protoe zven objemu tby firma neplnuje. pravu kameniva bude i nadle provdt na stvajc technologick lince se stle stejnou kapacitou, nenav se tak ani poet nkladnch voz. Jedinm rozdlem je, e se bude kmen tit o pr destek a pozdji stovek metr dl. Ve ostatn zstane stejn jako dosud, ujiuje Wagner.
Rekultivace a za 15 let
Spolenost ron vyt asi 250 tisc tun, dky oteven nov sti lomu se innost prodlou o nkolik let a do roku 2038. Nsledn dojde k rekultivaci zem plnovan na pt let.
Je sice dobe, e se nebude tit ve vtm mnostv, ale potrv del dobu, jet patnct let, ne zane rekultivace. Na pohod a klidu to obyvatelm Tinova nepid. Doufali jsme, e se dot dv, povzdechl si Souek.
Radnice plnuje nechat zmit pranost a hlunost zpsoben dopravou. Ve spoluprci s policisty chce tak vit hmotnost nklak, aby nejezdily peten. Velkm problmem je i to, e jsou stran mlo pekryt plachtami, hrozn se kvli tomu pr, poukazuje Souek.
Podle Wagnera pitom tai v lomu konkrtn tento problm aktivn e. Pi expedici kameniva idie upozorujeme na nutnost zaplachtovn nkladu, pokud pevej kamenivo obsahujc jemn podly, k jednatel firmy Rosa.
Na Tinov dopadaj dsledky spojen s lomem hlavn kvli nklakm patrn nejvc. Jeho obyvatelm me bt malou tchou fakt, e se t a za kopcem Kvtnice, pmo tebn provoz je proto neobtuje. V ponkud jin situaci je sousedn Pedklte, kde nejbli zstavbu oddluje maximln eka Svratka a eleznice. Obec se vak zase nemus potkat s prjezdem nkladn dopravy, protoe pjezdov cesta ji mj. A z psoben firmy na vlastnm katastru j teou penze do obecn kasy.
Ani to vak veden Pedklte neuspokojuje. Podobn jako Tinov podalo negativn stanovisko k dosti ta o rozen tby. K situaci pistupuj v obci obezetn i proto, e jsou zateni jet jednou tebn lokalitou.
Sice mme z lomu Lomnika benefit, ale zrove pro ns znamen zt. Vnmme i negativn dopad na okoln obce. Pjem do rozpotu nenadazujeme patnmu vlivu na okoln ivotn prosted, k starostka Pedklte Petra Bendov (nez.) s tm, e poaduj kvalitnj zpracovn podklad, protoe dost obsahuje adu nejasnost.
Proti tb ve tech
Pedstavitel Pedklte, Tinova a Lomniky se nedvno domluvili na spolenm postupu pi een aktuln situace. Lomnika se pidala i pesto, e negativn stanovisko nepodala.
Tk nklaky sice zajd pouze na okraj obce, s jejich prjezdem vak i tak maj zkuenosti, protoe loni jejm stedem vedla objka kvli oprav klov silnice v Tinov. Jezdily pes ns soupravy vc skoro padest tun, na to nen silnice stavn. Dodnes je znien, kody vznikly i na domech, podotk starosta Ladislav Merta (nez.).
Veden obc a tai rozen prac nkolikrt eili na spolench schzkch. Pes rozdln postoje a pipomnky se shoduj, e kmen je ve stavebnictv poteba. Je dobr pipomenout, e se u vc ne ticet let neotevel v esku nov kamenolom. Je nutn vytit alespo stvajc loiska, protoe dovoz kameniva by byl pro ivotn prosted mnohem vce zatujc a tak ekonomick nklady by byly nemrn vysok, vysvtluje jednatel Wagner.
dost ta te le na krajskm ad, kde zmr posuzuj z hlediska vlivu na ivotn prosted. Podali ji opakovan, protoe u prvn vyhovli pipomnkm obc a adu a plochu tby zmenili. Aktuln zen bude ukoneno bhem deseti dn, upesuje mluv kraje Alena Knotkov. Pot pijde na adu bsk ad.
Roziuj se i dal lomy
Podobn postup jako v Lomnice, tedy rozen a zahlouben stvajcch lom, zvolili v poslednch letech i jin tai v kraji. Konkrtn takto dali v Ochozu u Brna, Luli na Vykovsku i Tasovicch na Znojemsku.
Jedn se o legitimn postup ta, kterm bsk legislativa ukld hospodrn vydobyt zsob loiska. Ve vech ppadech skonilo zen konstatovnm, e zmr neme mt vznamn vliv na prosted, hls Knotkov.
Ne vude jsou, podobn jako v ppad Lomniky, z teb naden. Pedloni vzbudilo nelibost mstnch rozhodnut bskho adu prodlouit innost lomu v blanensk Doln Lhot. Lta pedtm se tam utlumovala tba, likvidace pskovny vak potrv jet dv desetilet kvli novmu povolen pro tdic linku, je poslou k recyklaci materil urench na zsyp vytenho prostoru.
A radikln odmtav postoj k tb trkopsku u Moravskho Psku spojuje posledn roky spoustu obyvatel i obc na Hodonnsku. Obvaj se pokozen zdroje pitn vody pro vce ne 100 tisc lid.
