Ministerstvo financ nese na vldu nvrh rozpotu se schodkem 280 miliard

0
65

Vyplv to z informac TK. Nvrhem se ve stedu bude zabvat tripartita a nsledn vlda. Pedchoz vlda Andreje Babie navrhovala pro letoek sttn rozpoet se schodkem 376,6 miliardy. Souasn vlda Petra Fialy ji dve avizovala, e by chtla snit vdaje rozpotu o zhruba 80 miliard tak, aby deficit rozpotu byl pod 300 miliardami korun. Za cel losk rok skonil sttn rozpoet v rekordnm schodku 419,7 miliardy korun.

Celkov pjmy rozpotu by mly bt 1613,2 miliardy korun a vdaje 1893,2 miliardy korun.

spory ve vdajch se tkaj provoznch vdaj sttu, jako jsou energie, njmy nebo nkup slueb za 13 miliard korun. Nvrh dle pot se zachovnm plateb za sttn pojitnce na rovni loskho roku, tedy nikoli s jejich zvenm, o nm rozhodla pedchoz vlda. sporu MF vyslilo na 14 miliard korun.

Na platech sttnch zamstnanc vyslil ad spory na 8,8 miliardy korun a u snen dotac na obnoviteln zdroje energi osm miliard korun. Dle se spory tkaj ostatnch bnch vdaj nebo snen kapitlovch vdaj, tedy investic, kter nebyly pipraveny a nelo by je letos uskutenit.

U kapitlovch vdaj jde celkem o spory za 15,4 miliardy korun a tk se to napklad zakzky ministerstva obrany na bojov vozidla pchoty za 4,8 miliardy korun. Celkov investice v rozpotu jsou pro letoek naplnovan na 203,3 miliardy korun. Loni z rozpotu putovalo na kapitlov vdaje 177,4 miliardy korun.

Dodaten pjmy rozpotu 62,2 miliardy korun na zklad lednov prognzy plnuje MF vyut na dodaten vdaje za 42 miliard korun. Jde napklad o mimodnou valorizaci dchod za 21 miliard korun, naven pspvku na bydlen za ti miliardy korun, na kompenzace pro podnikatele za ti miliardy korun nebo na zven roky sttnho dluhu za pt miliard korun. Dodaten pjmy stt zsk zejmna ze socilnho pojistnho nebo nkterch dan, napklad DPH.

Plnovan spory resort

V ppad jednotlivch kapitol by napklad ministerstvo obrany mlo hospodait s rozpotem o 5,4 miliardy korun nim zejmna kvli neuskutenn zakzce na bojov vozidla pchoty. Ministerstvo dopravy by mlo hospodait s rozpotem nim o 9,1 miliardy korun zejmna kvli snen slev na jzdnm nebo kvli erpn nespotebovanch vdaj z loskho roku. spory by se pitom nemly dotknout vstavby novch dlnic a eleznic.

Ministerstvo kolstv by mlo mt o 5,1 miliardy korun mn ve srovnn s nvrhem pedchoz vldy. spory by mlo doshnout snenm neobsazench tabulkovch mst. V ppad plat uitel ale nadle plat zvazek udret jejich plat nad 130 procenty prmrn mzdy.

Ministerstvo financ plnuje uspoit jednu miliardu korun na platech, celkem pak 1,9 miliardy K. Ministerstvo kultury bude mt o 900 milion korun mn, zashnout by to ale nemlo pspvkov organizace sttu. Nadle ale vlda plnuje dvat na kulturu do roku 2025 jedno procento HDP.

Ministerstvo zdravotnictv bude mt proti nvrhu pedchoz vldy k dispozici o 5,8 miliardy korun mn. Uspoit by mlo na vdajch na nkup vakcn proti koronaviru, kter budou financovan z nespotebovanch vdaj loskho roku.

V ppad plat zdravotnickho personlu plat podle nvrhu prosincov rozhodnut vldy o jejich naven o est procent. Nejvt spora je podle nvrhu zachovn plateb za sttn pojitnce na rovni loskho roku. Platba za sttn pojitnce je 1767 korun za pojitnce a celkem in zhruba 125 miliard korun za rok.

I pi zachovn plateb za sttn pojitnce by podle MF ml podl plateb init 6,8 procenta vi celkovm vdajm rozpotu. Prmr v letech 1994 a 2022 se podle MF pohyboval kolem 4,5 procenta. Za posledn ti roky se podle ministerstva ron odvody sttu za sttn pojitnce tm zdvojnsobily.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno