na se soustavn sna naruovat nmon suverenitu a ekonomick blahobyt jinch stt vetn naich spojenc v Jihonskm moi i jinde, uvedl v ternm projevu v Nrodnm tiskovm klubu ve Washingtonu ministr nmonictva USA Carlos Del Toro.
Nyn maj vt flotilu, take ji nasazuj po celm svt, ekl a dodal, e Washington mus v reakci na to modernizovat americkou flotilu.
Potebujeme vt nmonictvo. Potebujeme vce lod. Vce modernjch lod do budoucna. Zejmna ty, kter zvldnou elit tto hrozb, sdlil.
Nmonictvo nsk lidov osvobozeneck armdy by podle Del Tora mohlo v ptch letech tat a 400 lod. V souasnosti na disponuje 340 lodmi, zatmco americk nmonictvo tvo mn ne 300 lod.
Podle plavebnho plnu nmonictva USA, kter Spojen stty zveejnily loni v lt, si Pentagon do roku 2045 klade za cl vlastnit a 350 lod s posdkou. To je kadopdn stle mnohem mn, ne se pedpokld u nsk flotily. Podle listopadov zprvy Rozpotovho adu Kongresu USA se vak oekv, e dve, ne bude tento cl splnn, dojde ke zmenen americk flotily v dsledku vyazovn starch plavidel.
Dorovnat produkci je nemon, jde o sla
Del Toro v projevu uvedl, e americk nmon lodnice se nemohou vyrovnat tm nskch ani v produkci. Stejn jako v ppad velikosti flotily jde podle nj o sla.
Maj 13 lodnic, v nkterch ppadech s vt kapacitou. Jedna jejich lodnice m vt kapacitu ne vechny nae dohromady. To pedstavuje skutenou hrozbu, sdlil, avak konkrtn analzu tchto lodnic neuvedl. Podle zprv ny a zpadnch stt Peking vlastn est velkch a dv men lodnice pro stavbu nmonch plavidel.
Spojen stty podle jnov zprvy Brenta Sadlera z Centra pro nrodn obranu vyrb velk lod s hlubokm ponorem v celkem sedmi lodnicch. Bez ohledu na jejich poet vak potebuj pracovnky.
Podle Del Tora m na v tomto ohledu opt poetn vhodu, a to pedevm proto, e ji nesvazuj omezen, regulace a ekonomick tlaky, kter ovlivuj pracovn slu ve Spojench sttech. USA dajn brzd napklad hledn pracovnk s kvalifikac.
Pokud nezamstnanost in mn ne tyi procenta, hledn pracovnk je skuten vzva, a u hledte zamstnance pro restaurace nebo pro lodnice, uvedl velitel nmonictva.
Vyuvaj otrockou prci, obviuje ministr
ani podle Del Tora dokou vci, kter Amerian nezvldnou.
Jsou komunistickou zem, nemaj pravidla, kter by dodrovali. Pi stavb svch lod pouvaj otrockou prci, ale tohle nen zpsob, jak by se to mlo dlat. Stojme proti takovm praktikm a to jim dv znanou vhodu, zdvodnil.
Konkrtn daje pro podloen tvrzen, e na vyuv otroky, ministr neuvedl. Analytici podle webu CNN vak vyjdili pochybnosti, e by se Peking k takov taktice uchlil.
na m k dispozici velk mnostv pracovn sly, take by nedvalo smysl, aby vyuvala otrockou prci v odvtv pikovch technologi, kter je pro jej nrodn bezpenost ivotn dleit, mn Blake Herzinger, expert na obrannou politiku v indo-pacifickm regionu z American Enterprise Institute. Podobn komente fa nmonictva podle Herzingera svd o tom, e USA upraj pozornost na nesprvn msto, a to na kor vlastnch schopnost.
Bohuel se zd bt bn, e veden nmonictva ukazuje na skuten i domnl chyby nskho loastv msto toho, aby se zabvalo vlastnm selhnm v koncepci, navrhovn a stavn lod pro sv nmonictvo v poslednch dvou dekdch, k expert.
Americk nmonictvo podniklo kroky k odstrann rozdl oproti n, uvd listopadov zprva Vzkumn sluby Kongresu USA. Pat mezi n pemstn vt sti flotily do Tichomo i vyuit novjch a schopnjch lod. Podle Del Tora si Spojen stty zachovvaj velkou vhodu – vlastn lidi.
V mnoha ohledech jsou nai stavitel lod lep. A proto mme modernj, schopnj a smrtonosnj nmonictvo ne oni, uvedl. Amerit vojci jsou podle nj lep i na nohou.
Oni sv lidi cvi k boji, my je cvime k pemlen. Existuje zsadn rozdl v tom, jak v tto zemi cvime nai nmon pchotu, vojky, letce a vesmrn sly, co nm dv neodmyslitelnou vhodu nad vm, co mohou an pedvst, dodal.
