Ne až tak sametová revoluce. Vládu na Srí Lance svrhla malá skupina aktivistů

Během několika posledních týdnů to na Srí Lance vřelo. Do největšího města Kolomba se sjely statisíce lidí. Po počátečních střetech s policií protestující obsadili nejprve klíčové vládní budovy a rezidence, v sobotu donutili prezidenta Gotabaju Radžapaksu a jeho premiéra slíbit, že odstoupí. Jen pár dnů poté se jim sen splnil. Prezident následující středu ve spěchu zemi opustil.

„Stále tomu nemůžu uvěřit,“ říká Chameera Dedduwage, digitální stratég jedné z největších srílanských reklamních firem. I on byl členem akčního týmu, jenž pomáhal povstání organizovat. „Bylo to z poloviny promyšlené a koordinované, z dalších 30 procent zabrala ochota lidí něco změnit a z 20 procent to bylo štěstí,“ dodává Dedduwage.

Účastníci těchto malých konspiračních setkání v rozhovorech popisují, jak se dohodli na kampani, která měla vdechnout nový život hnutí všeobecně známému jako Aragalaya neboli v sinhálštině „boj“

Devátý červenec je náš

Srílanské hnutí odporu začalo naplno fungovat letos v březnu, kdy tisíce lidí vyšly do ulic, aby vyjádřily svůj hněv nad dlouhými výpadky elektřiny a rostoucími cenami. Zároveň lidé vyzvali rodinu Radžapaksů, která posledních dvacet let takřka ovládala zemi, k rezignaci. Dne 9. května odstoupil nejdříve prezidentův starší bratr Mahinda, který byl prezidentem v letech 2005 až 2015 a poté zastával post premiéra. Jeho mladší bratr Basil 9. června skončil jako zákonodárce. Aktivisté z Aragalayi si proto vybrali 9. červenec jako den, kdy chtějí sesadit i samotného prezidenta.

Podle účastníků odporu vznikal nejprve plán kombinovat agitaci na internetu se setkáními s politickými stranami, odbory i studentskými skupinami. Záměrem byla také podomní kampaň, která měla za úkol svolat do ulic dostatek lidí k závěrečnému tlaku na vládu. Nebylo to nic těžkého. Frustrace veřejnosti z přetrvávajícího nedostatku takřka všeho i z prezidentova tvrdohlavého odmítání rezignovat, v lidech vřela již několik týdnů.

Srílanský prezident prchal ze země. V útěku mu zabránil letištní personál

Ve vlacích, autobusech, nákladních autech a na kolech nebo jen prostě pěšky se lidé v sobotu vydali do Kolomba. Několikanásobně přečíslily bezpečnostní síly nasazené na ochranu vládních budov a nakonec se jim podařilo rozvrátit dosavadní srílanskou vládu.

Demonstranti rychle vnikli do prezidentova domu z koloniální éry, poté vtrhli do části prezidentské kanceláře i do oficiální rezidence premiéra vzdálené jen 2,5 km. Prezident Rádžapaksa a premiér Ranil Wickremesinghe ovšem již předtím unikli na neznámá bezpečná místa. Během několika dalších hodin každý zvlášť oznámili, že odstoupí. Tak umožnili převzetí moci prozatímní vládou složenou ze všech stran.

„Je to nevídané. Úplná tečka,“ řekl agentuře Reuters dramatik Ruwanthie de Chickera, který patří k jádru skupiny aktivistů Aragalaya.

Síla internetu

„Na Srí Lance v současnosti žije přibližně 22 milionů obyvatel, kolem osmi milionů z nich má aktivní účty na Facebooku. „Forma online oslovení je tak mimořádně účinný způsob, jak oslovit demonstranty,“ říká digitální stratég Dedduwage. Podle jeho slov mohli členové hnutí odporu prostřednictvím Facebooku prakticky bez nákladů zasáhnout každý kout země. Na začátku července byl jedním z těch, kdo obdrželi vzkazy skupiny na sociálních sítích, marketingový pracovník Sathya Charith Amaratunge žijící v Moratuwě, asi 20 km od Kolomba. I on se na popud sociální sítě účastnil protivládních protestů.

Pětatřicetiletý muž vzal nejprve protivládní plakát, který obdržel 2. července prostřednictvím WhatsApp a nahrál jej na svou zeď na Facebooku. Ještě týž večer začal připravovat kampaň, v jejímž rámci se k němu nakonec připojily desítky tisíc lidí, kteří vzali Kolombo útokem.

Podle Dedduwageho se další členové Aragalayi obrátili s prosbou o podporu také přímo na opoziční politické strany, odborové i studentské svazy včetně vlivné Meziuniverzitní studentské federace (IUSF). Právě studentská federace je jednou z největších studentských skupin na Srí Lance. Je známa svou politickou agitací a během protestů se několikrát střetla s bezpečnostními složkami. Skupina Aragalaya také požádala dobrovolníky, aby roznesli letáky do tisíců domů v různých částech Kolomba včetně sídlišť střední třídy.

Pozdě večer 8. července vyhlásila srílanská policie v několika čtvrtích Kolomba zákaz vycházení. Uvedla, že cílem tohoto kroku bylo udržet veřejný pořádek. Někteří členové základní protestní skupiny se v obavách ze zatčení urychleně přesunuli do bezpečných úkrytů. Obavy měl i katolický kněz Jeevanth Peiris. Bál se, že kvůli omezením přijde druhý den protestovat jen hrstka lidí. Nedostatek pohonných hmot totiž omezuje možnosti mobility lidí již několik týdnů. „Upřímně jsme očekávali, že nás bude maximálně 10 000 se všemi těmi omezeními, se vším tím zastrašováním,“ řekl agentuře Reuters muž oblečený v bílé sutaně.

Je nás čím dál víc

I marketingový profesionál Amaratunge 9. července brzy ráno vyrazil pěšky z Moratuwy. Doprovázely ho další asi dvě tisícovky protestujících. Právě to byla skupina lidí, kterou dalo dohromady sdílení příspěvků na Facebooku a WhatsAppu. „Teprve když jsem opustil rodné město, uvědomil jsem si, kolik lidí chce jít do Kolomba. Mnohé z nich rozzlobil zákaz vycházení, který policie v sobotu brzy ráno odvolala,“ říká Amaratunge. Podle něj se k jeho pochodu nakonec připojily další desítky tisíc lidí, kteří dorazili do hlavního města. Podle policejního úředníka se tam dav rozrostl na nejméně 200 000 lidí.

„Dopředu jsme si zhruba spočítali, že k přemožení jednotek střežících každý ze čtyř vstupních bodů do prezidentova domu bude zapotřebí asi 10 000 lidí,“ uvedl Dedduwage. Během brzkého odpoledne demonstranti rozebrali policejní barikády a za použití vodních děl vybourali vysokou bránu střežící prezidentův dům. Přemohli tak početnou jednotku bezpečnostních sil. Do noci obsadili oficiální rezidence Rajapaksy a Wickremesingheho, část jeho rezidence rovněž zapálili

Během několika dalších hodin bylo po povstání. „Bylo tam mnoho starších lidí, teenagerů, mládeže, žen…“ vzpomíná kněz Peiris, který se podle svých slov sám účastnil střetů s policií. „Lidé to už tentokrát nechtěli vzdát,“ uzavírá kněz.

Komentář

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Související články

Latest Posts