Neumm si pedstavit, e jme roubky, k fka potravinsk komory

Prezidentka komory Dana Veeov k, e vlda by mla tak co nejdv pikroit k zastropovn cen energi, aby nedolo k dal vln zdraovn jdla.

Potravinsk komora d o zaazen potravin do kritick infrastruktury sttu, take by byli prioritn zsobovni plynem v ppad nedostatku. Plynou z toho i povinnosti?
Povinnost je spousta. Firma, kter je do systmu zaazena, mus udrovat objem zsob, mus bt pipraven kdykoliv na pohotovost, na provoz za kadou cenu. V podstat kdyby nebyla krize, tak se nevyplat bt jej soust. Ale v souasn dob jsou tyto nevhody nicotn proti obav potravin, e by pili o dodvky energi. Kdy se zave plyn, budou prvn na ad podniky. Ne, e by se zavely sklrny, automobilky, strojrny, ale pestane fungovat veker vroba potravin prakticky od zemdlstv, protoe tam vtina jede na elektinu nebo na plyn, nebudou pak ani suroviny pro vrobu.

Kdo vechno by ml bt do t infrastruktury zahrnut?
Systm nen jet dodlan, je teba ho urychlen doplnit. V kritick infrastruktue jsou pod zaazeni sttn ednci, policist a hasii. Nyn se pipravuje inovovan znn, e se do n zaad i potravinstv a zemdlstv vedle energetiky a rozvodnch st. Problm je, e jsou tam stanoveny objemy vroby, kter m kritick infrastruktura zajiovat, u kterch jsme jet nekontrolovali, jestli jde o reln sla, a myslme si, e tento zpsob uren pli astn nen. Mus tak vzniknout seznam jednotlivch podnik s IO nebo sdlem, kter jsou do n zaazeny, aby rozvodn zvody vdly, e jim nemaj zastavit plyn.

Jak dlouho se na t zmn pracuje?
Nyn po dvou letech se to nkam posunulo. Kritick infrastruktura zaala bt poteba pi covidu kvli okovn, a rozjdlo se to pomalu. Tehdy jsme zjistili, e do n pat uitel, i kdy byly koly zaven, ale vrobci pi otevench provozech ne. Tohle bylo kdysi skvle zpracovan v rmci civiln obrany, tu jsme ale zruili. A te ji budeme tce obnovovat. Kad podnik tehdy vdl, kolik toho m vyrobit, kam to dovzt, na koho se obrtit. To dnes nikdo ani netu. Ministr zemdlstv Zdenk Nekula na tom zaal dlat.

Kdy by to mohlo bt hotov?
Njak novela se mus udlat, ale nevme pesn eho. Zkon (krizov) je hodn obecn a ani se asi novelizovat nemus. Nejsp sta zmnit provdc pedpisy, jako jsou vldn nazen a ministersk vyhlky, co by lo rychleji. Pokud by se musel novelizovat zkon, tak by to trvalo roky. Ty podniky se tam mus zaadit, mus s tm i souhlasit a budou muset zpracovat krizov plny, aby vdly, co dlat v dob krize. A to se ned udlat za msc ani za pl roku.

Kdy budou do t struktury podniky zaazeny, co se stane, kdy se dostanou do existennch problm?
Stt by musel najt jinou firmu jako adekvtn nhradu, protoe zaazen do krizov sluby neznamen, e ji bude njak sanovat.

Jak vypad situace v potravinstv nyn? Dve jste kala, e firmy maj nastaven tmsn nezmniteln ceny, za kter dodvaj do obchodnch etzc. U zdraily?
Vyjednvn s etzci jsou nyn korektn, chpou, e se zvily nklady a e se ceny zvyuj. Vechno jde nahoru. Nikdo nev, kolik budou vstupy druh den stt a se jedn o zemdlskou surovinu, nebo o energie, i o plyn. A nen prostor, aby se to zdraovn zastavilo. Ale nahoru ceny mohou jt jen do urit mry, protoe pro spoustu lid potom nebudou dostupn zkladn potraviny.

Nezan se u zmenovat objem vroby, protoe se st drach potravin neprod a kaz se?
Zatm nemme signly, e by se mnil objem vroby. Ale u urit skupiny lid vidme odklon od kvalitnjch drach potravin. Lid nakupuj objemov stejn, ale pesedlvaj na levnj vci, kde nen tak velk objem masa nebo tak velk podl ovocn sloky.

Sttn zemdlsk a potravinsk inspekce u mluvila o tom, e potravini, kte nemaj kvli konfliktu na Ukrajin njakou sloku, ji mohou doasn nahradit beze zmny obal a oznaen nhraky. O jak suroviny by mlo nejsp jt?
Urit se mluv o oleji. Nebude slunenicov, a protoe je zkaz vvozu palmovho oleje (z Indonsie pozn. red.), tak nebude ani ten. Take se hled alternativa. A nesm to bt zdravotn zvadn. ada podnik nev, z eho bude za tden vyrbt. A bojme se, e se znovu pejde na zavrhovan trans-mastn kyseliny.

Pokud potravini kali, e se ceny zvyuj, u loni na podzim a reln rostly a od Novho roku, je zde njak asov posun?
Prvn velk zdraen pinesla loni krize na trhu s energiemi a krach Bohemia Energy. Dodnes nkter podniky kupuj drahou energii na burze. Kvli rstu cen energie nkter firmy hlsily zven cen vrobk o 1015 procent od zatku roku. Obor il v tom, e sice leden a nor budou problematick, ale jen ne se najdou nov dodavatel. A byli jsme ujiovni, e nejpozdji v dubnu se ve ustl a od poloviny roku pjdou ceny dol. Ale pila vlka na Ukrajin, a v tu chvli se ve zmnilo. Njak nrst se d absorbovat, ale kdy jde v nkterch polokch o zven o 1 000 procent, tak to u nejde.

Jsou cesty, jak rst cen zastavit?
Tlame na to, aby se bu zastropovaly ceny energi, o em vlda nechce slyet, anebo se energie kompenzovaly vrobcm podle prokzanho zven nklad, co umouje evropsk krizov rmec. Potom by mohlo dojt k sten stabilizaci cen a ne k dalm skokovm zdraenm. Proto te km, nevm, kam a to me rst, protoe ceny vstup jet stle rostou.

Vlda opakovan odmtla plon een, ale teba v Polsku se hovo o tom, e daj 20 miliard korun zemdlcm na vyrovnn zvench cen hnojiv.
Francie dala zemdlcm a potravinm dokonce nkolik bilion korun. Potravinstv a zemdlstv je u ns takov popelka njak to funguje a nikdo se tm moc nezabv. Pitom nm tady me nakonec fungovat skoro vechno, ale lid nebudou mt co jst, protoe to z venku nedovezeme anebo za obrovsk ceny. Tady se vyml pomoc pro chovatele prasat, zelen nafta, ale nikdo to nee systmov.

Nechceme plon podpory, ale systmov een, co doasn krizov rmec pomoci umouje, protoe tam lovk mus prokzat, e m zven nklady, a potom dostane kompenzaci. K tomu se pistoupilo v tkm prmyslu, te se mluv o sklrnch a automobilech a o strojrenstv a hutnictv, ale v potravinstv zatm nic. Ale nedovedu si pedstavit, e tady budeme vkat roubky.

Sname se do hledn een maximln zapojit snmovn zemdlsk vbor. Pracovitost vrobc se ukzala pi covidu, kdyby potravini nefungovali, tak by tu byly przdn regly jako v ad zem. Jelo se na ti smny, 24 hodin denn 7 dn v tdnu, a te se na n zase zapomn.

Zkrachoval u nkdo?
Zatm hlavn men firmy, napklad v pekastv. Krize teprve pichz a nejvt problmy budou mt stedn podniky a jestli zanou krachovat ty tzv. okresn podniky, tak to bude velk i sociln problm. Ve chvli, kdy propust 70 nebo 100 lid, tak pjdou na dvky. A bude nkdo za prac dojdt se souasnou cenou benzinu? Tko.

Ministr Nekula hovoil o tom, e stt peml o regulaci mar. Ale zatm pr nechce nikoho trestat.
Jeho slova urit pomohla jako bububu. Kdy se ekne, e by se to mohlo kontrolovat, tak lidi zareaguj, aby nemli prvih. Jene doba se zmnila a nejsme jako ped 10 lety v tkm vlenm stavu s etzci, sp je snaha se domluvit. Obchodnci vd, e ei esk vrobky chtj a vrobci zase odbytuj pes 80 procent produkce pes etzce, ob strany se navzjem potebuj.

A co excesy s obchodnmi pirkami, ministr dval pklad 250 procent u nkterch uzenin.
Ministersk slovn zsah by od takovch vc ml pomoci. Ale je teba ct, e obchodn pirky se daj stanovit jen u obchodu za kolik jsem jak zbo koupila a za kolik prodvm, nikoliv u vrobc, kte do toho pidvaj dal hodnotu. Nebavm se o mari za kolik se potaj nklady a o zisku. To jsou ti odlin parametry obchodn pirka se d zjistit jen u obchodnka. Podle ns by bylo sprvnj se ne o march a pirkch bavit o ziskovosti v cel vrobn odbratelsk vertikle. Pokud by ml obchod, potravini a zemdlci stejnou ziskovost, nen co eit.

Dana Veeov (55)

V 90. letech byla vdecko-vzkumnou pracovnic ve Vzkumnm stavu ivoin vroby. Nsledn nastoupila jako zstupce fredaktora do spolenosti Strategie, kter vydvala mimo jin asopisy N chov nebo Krmivstv. Na zatku tiscilet pela na ministerstvo zemdlstv, psobila pak tak jako mluv Potravinsk komory R nebo Agrrn komory R. Prezidentkou komory se stala v prosinci roku 2019.

A jak je to tedy se ziskovost?
Nejlep obchodnci maj ziskovost do devti procent. Co se te potravin tak je od 1 do 5,5 procenta. Nic nadstandardnho. V komoe je napklad mlkrna, je mla zisk 2,5 procenta, a ekla, e jde o velmi dobr rok. Za zemdlce hovoit nemu. Pomohla by nm novela zkona o vznamn trn sle, kter e nkter nefrov praktiky.

Napklad?
Dve si obchodnk objednal zbo do dvoutdenn akce za pedem urenou cenu. Ale on to zbo za snenou cenu prodval u 14 dn pedem a 14 dn pot. Nebo kdy se zbo neprodalo, tak ho dodavatelm vrtil. Novela, pokud projde, v tom udl podek. Na kadou slevovou akci bude muset bt zvltn smlouva, dn rmcov. Odkdy dokdy, jak je odhadovan mnostv a za jakou cenu.

Pokud se zkon schvl, nepovede to v relu ke zven cen potravin?
V zatm navren prav urit ne. Pokud chce ministerstvo kontrolu slev, tak je to bh na dlouhou tra, protoe se mus vyeit, aby se to nedotklo nejslabch pjmovch skupin samoivitelek, senior a sociln znevhodnnch oban. Jsou obavy, e jejich poet poroste. Omezen slevovch akc te nen na stole.

Je ale teba ct, e se u ns asi 70 procent potravin prodv ve slevch, a proto mme tak vysok reglov ceny. Obchodnci chtj na produkt napsat, e jde o slevu o 60 a 70 procent, ale aby se jim to ekonomicky vyplatilo, tak mus mt extrmn vysok tzv. normln reglov ceny. Pokud by slevy byly maximln 40 procent, tak u nemus bt tak vysok normln ceny. Nkter vci se nyn vbec neprodvaj za reglovou cenu, napklad dusy nebo kva.

Komentář

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Související články

Latest Posts