Nový územní plán Prahy narazil, městské části k němu mají stovky připomínek

„Metropolitní plán procesy zjednodušuje a je pružnější než stávající rigidní územní plán. Developeři budou moci dříve stavět, což jednoznačně pomůže ekonomice a rozvoji města,“ říká náměstek primátora pro územní rozvoj Petr Hlaváček (STAN).

Městské části k Metropolitnímu plánu v poslední době pořádaly nejrůznější besedy s občany, hojně se o něm diskutovalo také ve facebookových skupinách. Připomínky pak městu předkládaly jednotlivé rady městských částí či sami občané třeba přes Portál Pražana. V každé části města řešili své konkrétní zájmy, na besedě v Praze-Klánovicích byla například tématem zástavba pole.

„Za úplně klíčové považuji zabránit zástavbě polí západně od Klánovic směrem k D11. Je to území Horních Počernic, ale veškerou infrastrukturou by to bylo napojeno na Klánovice včetně dopravy, požadavků na školku a školu. Protože Počernice nesouhlasí se změnou katastru, neměly by z toho Klánovice vůbec nic,“ sdělil v klánovické diskusi svůj podnět k plánu tamní občan.

„Šestka“ plán odmítla

První verzi Metropolitního plánu zveřejnil magistrát už v roce 2018. Upravený byl pak letos znovu představen k připomínkování 26. dubna. Řada radnic však není ani s jeho druhou verzí spokojena a například Praha 6 ho odmítla celý.

Funkce Územního plánu

  • Územní plán je součástí celého systému územně plánovacích dokumentů. Ty stanovují pravidla pro rozvoj území v různé podrobnosti od obecné politiky územního rozvoje, až po studie detailů pro konkrétní čtvrti ve městě.
  • Územní plán slouží především pro rozhodování o možnosti realizace různých záměrů, ať už se jedná o stavbu rodinného domu, školky, školy nebo vysazení parku.
  • Pro samosprávu představuje zásadní podklad pro rozhodování, co se má kde z veřejných peněz vybudovat, co je potřeba prioritně podpořit a co může naopak počkat.
  • Vlastníkům pozemků stanoví, jak mohou se svým majetkem nakládat a kde budou i nebudou moci stavět. Plán investorům zároveň stanovuje pravidla, která má připravovaný záměr respektovat.

Zdroj: www.metropolitniplan.praha.eu

„V předchozím jednání jsme vůči Metropolitnímu plánu vznesli celkem 204 zásadních připomínek. Dvě třetiny z nich zpracovatel nepřijal, přitom šlo o připomínky závažného charakteru,“ uvádí starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09).

„Šestka“ má s plánem několik zásadních problémů. Břevnovská radiála není podle Koláře zanesena v celé své délce, tak jak byla historicky dohodnuta, plán nepřináší žádné řešení dopravních opatření k ochraně centra Dejvic a Bubenče před automobilovou dopravou a v plánu není zaneseno prodloužení metra ze stanice Nemocnice Motol. Zastupitelé Prahy 6 proto plán odmítli a chtějí o něm znovu jednat.

Praha 8 má přes 500 připomínek

Osmá městská část si zase stěžuje na to, že připomínky z roku 2018 nebyly do nového návrhu zapracovány v plném rozsahu, jen minimálně nebo částečně. Praha 8 podala k návrhu Metropolitního plánu do veřejného projednání 539 připomínek.

„Na zpracování připomínek nám bohužel dalo hlavní město jen třicet dní a naše žádost o prodloužení termínu byla zamítnuta. Nezbylo, nežli si vyhrnout rukávy a s týmem územního rozvoje předvést heroický výkon,“ sděluje místostarosta Prahy 8 Jiří Vítek (Patrioti).

Výsledkem je rozsáhlý materiál s více než pěti sty připomínkami. Od zahloubení Holešoviček, ochrany sídliště Ďáblice proti plánovanému stavebnímu zahušťování jim jde ale i o vznik sportovních center.

Pozor na výškovou regulaci

Zastupitelstvo Prahy 7 schválilo víc než sto zásadních připomínek. „Za stěžejní považujeme, aby výšková regulace odpovídala charakteru okolní zástavby a aby se dostatečné chránila zeleň z důvodu prevence městského tepelného ostrova a změn mikroklimatu města. Chceme, aby zde byl dostatek ploch pro nové parky, aby zástavba Prahy 7 dávala smysl, byla dobře prostupná, různorodá a nevznikaly zde velké monofunkční bloky,“ zmiňuje místostarostka Prahy 7 Lenka Burgerová (Praha sobě), která má na starosti územní rozvoj.

Všechny připomínky, a to jak od veřejnosti, tak od městských částí, projdou vyhodnocením Institutu plánování a rozvoje (IPR) a na jeho základě budou případně do nové podoby plánu zapracovány.

„Městským částem a jejich připomínkám je navíc věnována vysoká pozornost,“ tvrdí Marek Vácha, mluvčí IPR Praha. Poté mohou podle Váchy nastat dvě varianty, pokud nedojde k podstatným úpravám návrhu, bude předložen pražským radním a pak zastupitelstvu ke schválení. Pokud se však návrh výrazně změní, bude se opakovat veřejné projednání a občané dostanou opět možnost se k návrhu vyjádřit, avšak nyní pouze k jeho změněným částem.

Komentář

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Související články

Latest Posts