Obnoviteln zdroje jsou terno, t fa svtovho vrobce senzor

Posledn roky postupn nastv pesun z centralizovan vroby elektiny. Hodn se stav vtrn, solrn nebo mal vodn elektrrny. Distribuce elektrick energie se tak kvli vymu potu mench zdroj stv komplikovanj. A prv tady pichz prostor pro nae senzory, pibliuje osmapadestilet f brnnskho zvodu ABB Ji Potil. Jen za prvn tyi msce letonho roku firm narostly objednvky o 18 procent.

Je to u reakce na vlku na Ukrajin a odznut Ruska jako velkho distributora energetickch zdroj?
Tohle na sla zatm vliv nem. Nae projekty jsou dlouhodob a poptvka v tomto sektoru roste velmi siln u asi pt nebo sedm let. Tak jsme navzan na elektromobilitu, na elektrifikaci datacenter nebo na projekty v oblasti plynrenstv i tby ropy.

Jste vbec schopn uspokojit tak vysokou poptvku? Vy te sice investujete do zdvojnsoben kapacity, ale ne ve nabhne, utee nkolik let…
Bavme-li se o senzorech, tam postupn narst kapacita, o nco vy bude u od srpna. Uspokojit takov rst v dnen dob je vak vzva ani ne z hlediska vrobn kapacity, ale z dvodu zajitn dodvek materilu v mnostv, kter potebujeme. My mme natst vhodu, e jsme globln firma s pobokami po celm svt, take si meme vzjemn vypomhat. Nicmn senzory jsou jen jedna mal komponenta, kterou v Brn vyrbme.

Nae rozvade m nejvy budova svta Burd Chalfa, dodali jsme zazen tak pro datacentra Googlu i Facebooku.

Ji Potilf brnnskho zvodu ABB

Tm mi berete otzku, e senzor nen v jedin produkt. Tady z jin Moravy dokete nkam poslat celou, laicky eeno, rozvodnou sk s adou takovch senzor a dalch zazen. Meme si ji pedstavit jako tu, kterou mme kad doma?
V podstat ano, my vak primrn dodvme rozvodn skn na rove vysokho napt. Nebo i nzkho, ale pro prmysl, nikoliv domcnosti. Takov skn na vysok napt jsou nkolikansobn vt, parametrov pln jinde, nicmn principiln funguj stejn. Pijde do nich proud a odtud se distribuuje dl.

Pekvapilo m, e i pes covidov uzvry v roce 2020 jste v Brn vykzali rekordn objem vroby. To bylo opt vlivem rostouc poptvky po senzorech, nebo sla ovlivnila jen teba njak velk zakzka?
Z hlediska poptvky a rstu trhu jsme opravdu dn vkyv nezaznamenali. Je to skuten o tom, e se pohybujeme v brani, kter globln roste. Vichni mluv o obnovitelnch zdrojch a tam vude jsou poteba nae zazen. Bavme se tak o zmiovan elektromobilit a nabjekch. Nebo dodvkch naich zazen v podob kontejneru s bateri jako loitm energie mimo jin z fotovoltaiky. Tato vroba se sem pesunula loni z Estonska. Nejdve jsme rozjeli vrobu, te vraznji vstupujeme i do vvoje a vzkumu.

S bateriovmi loiti se u mete obrtit i k byznysu s domcnostmi, protoe dnes u si kdekdo dv na stechu solrn panely.
To sice ano, ale to nen n segment, kde bychom plnovali obchodovat. My dodvme loit velkch vkon pro prmysl, tolik by domcnost nikdy nenaplnila.

Kdo jsou tedy vai hlavn zkaznci nebo ti nejznmj?
Znm je teba dodvka rozvad pro nejvy budovu svta Burd Chalfa v Dubaji, dodvme i zazen pro datacentra globlnch firem, jako je Facebook nebo Google. Dlme asto cel balek, kde nejsou jen senzory, ale prv i rozvade nzkho a vysokho napt a eme elektrifikaci celho objektu.

Kdy se vrtm k nov lince na senzory, vy sice zdvojnsobte kapacitu, ale novou halu stavt nebudete ani nehodlte nabrat nov zamstnance. To bude cel robotick?
Je to tak. Jde o linku, kterou jsme si pmo vyvinuli a nikdo jin na svt ji nem. Podobnou investici jsme dlali u ped nkolika lety na poslen vroby pstrojovch transformtor.

Kolik lid tedy roboti nahrad
I stvajc linku chceme dret dl v provozu, pmo ve vrob dnes pracuje nkolik destek lid.

Chystte ovem i skuten rozen, protoe do Brna se pesouv jedna vroba z Nmecka a budete mt o sto pracovnk vce. Jak je tento pesun daleko?
Na pelomu dubna a kvtna se eila kolaudace nov haly s vrobn plochou asi est tisc metr tverench. Zhruba v polovin kvtna jsme ji pevzali a te tam zanme rozbhat vrobu.

Jde o njak nov produkt?
Opt o vrobu rozvad vysokho napt, ale trochu jin druh, ne kter jsme dote u ns vyrbli.

Pro se vbec vroba z Nmecka pesouv do Brna? Kvli levnj pracovn sle?
Dvody jsou dva. Prvnm je kumulace vroby podobnch produkt do jednoho zvodu, co pinese spoustu pozitivnch efekt. A jako druh parametr byla brna skuten i rove osobnch nklad v esku a Nmecku. Je vak dleit nezapomenout na to, e my krom vroby pebrme i veker projektov zen, st vvoje a vzkumu. To je to, co rozhoduje o byznysu, vroba je u pak standardizovan a ne zase tak komplikovan.

Tady v Brn je jedin vvojov centrum ABB v esku, e?
Pesn tak, pokud se bavme o tto sti byznysu. Jinak m ABB v esku i centrum pro robotiku v Ostrav. Na vvoji a vzkumu tady v Brn pracuje ze zhruba dvou tisc zamstnanc asi sto lid, co je v rmci celho ABB jedna z nejvtch vvojovch jednotek. To je velmi dleit, protoe bt montovnou nen dlouhodob strategie. My jsme tu globln v rmci celho ABB odpovdn za vvoj rozvad, senzor a pstrojovch transformtor. Doshli jsme toho, eho jsme doshnout chtli. Trby se pohybuj ve vi zhruba 300 milion dolar ron (sedm miliard korun pozn. red.).

Ji Potil

  • Od studi pracoval v nrodnm podniku Elektrotechnick zvody Julia Fuka, kter v roce 1993 zprivatizovala firma ABB a zaala clit na zahranin trh.
  • Od roku 1998 uruje rozvoj brnnsk poboky z pozice generlnho editele.
  • Vzpomn, e zatmco v 90. letech se v Brn vyrblo ron asi 12 tisc kus produkt, dnes je to 180 tisc.

Kolik zakzek tvo esk trh?
Na nm mme velmi silnou pozici, ekl bych naprosto dominantn, i tak ale export od ns z Brna tvo vce ne 98 procent.

Mte tedy kam rst?
Jsme globln firma. ekme velk rst v pesunut vrob rozvad z Nmecka. Vm, e to neskon stovkou novch mst. Vidm tam velk potencil, kde mohou pibt v horizontu t a pti let dal ni stovky pracovnch pozic.

A podobn velk bude asi rozvoj tak u loi pro energii z fotovoltaiky.
Zatm nevme, jestli pjde o globln, nebo lokln byznys. Momentln je vak pomrn zajmav. Napklad nedvno jsme vyhrli zakzku na dodvku takovch loi za 250 milion korun ve Velk Britnii. Take j vm, e tento segment poroste. Mme technologie i lidi. J jsem optimista.

Komentář

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Související články

Latest Posts