Plante bez ivota. eskm lesm chyb rozmanitost, miz ptci i brouci

Lesy pokrvaj zhruba tetinu eskho zem. Z vtiny jde o jehlinany, polovinu porost tvo pouze smrk. Monotnn skladba souvis s nejastjm zpsobem vyuvn. Ti tvrtiny les toti slou k hospodskm elm. Chyb v nich ale msto pro ivot.

Pestoe mme nejvt rozlohu les za poslednch tyi sta let, vtina z nich nejsou lesy, ale plante. Na husto, po dkch pstovan plante smrku a borovice s jedinm clem produkce deva. V takovm prosted ije mloco, popisuje Miroslav Svoboda, profesor z Katedry ekologie lesa na esk zemdlsk univerzit v Praze (Z).

Plantn hospodaen je kamenem razu. Nejen, e s postupujc klimatickou zmnou pestv fungovat, zrove z lesa vytlauje rozmanit rostliny a ivoichy. Les tak ztrc adu svch pvodnch funkc. Na tom se shoduj jak nkte lesnci, tak ochrnci prody.

Plant nen k it

Pestaly se vedle sebe stdat stromy rznch druh, vku a velikosti, stinn a svtl msta. A vymizely star dovajc stromy, kter poskytuj dleit biotopy pro adu ivoich, popisuje nepzniv podmnky zoolog a ochrnce ivotnho prosted Vojtch Koteck.

V takovm prosted m problm t ada obojivelnk, ptk, hmyzu, pvodnch rostlin, ale i mech, liejnk i hub. Vznamn reprezentanty, kte se z les ztrc, redakci pedstavil Jan Hofmeister z Katedry ekologie lesa ZU.

Jednm ze siln ohroench druh v esku je p ern. Tento ivoich m toti silnou vazbu na star, napklad bukov lesy s vodnmi plochami v okol, kterch u ns ubylo ve prospch monokulturnch plant. Podle poslednho ervenho seznamu hroz vyhynut kadmu ptmu ptamu druhu v Evrop.

p ern

Podobn je na tom i roh obecn a mnoho dalch brouk jako je kovak fialov nebo tesak alpsk, kte jsou ohroeni celoevropsky. Povtinou ij v tlejcch stromech. Ty ale v naich lesch chyb kvli orientaci vhradn na zisk. Namsto ponechn zestrlch strom v krajin se vtinou ve vyt.

Roh obecn

Podle experta na ochranu les z Hnut Duha Jaromra Blhy meme bytek druh pozorovat na vlastn oi. Obrovsk ztrta biodiverzity je do velk mry zjevn. Kdy porovnme lesy v nkterch rezervacch, kde nedolo v historii k masivnm tebnm zsahm, s okolnmi lesy, ve kterch se dlouhodob hospoda. Jene tyto rezervace jsou mal a pro ochranu ady druh nepostauj, konstatuje Blha.

Vce chrnit a obnovovat

Pro druhovou rozmanitost je klov prv roziovn chrnnch oblast. Nrodn parky, rezervace a chrnn oblasti maj zajistit toit pro chrnn druhy rostlin a ivoich, vysvtluje profesor Svoboda. V nich pak me bt ivot daleko bohat ne v hospodskch lesch.

Proto by se podle Svobody mly oblasti v chrnnm reimu roziovat, a pedevm tak efektivn spravovat. Nyn toti nkter zny chrnnch oblast funguj stejn jako hospodsk lesy, jak poukazuje odbornk Blha.

Formln chrnn prody mme dost, okolo 27 procent les m njakou formu ochrany. Problm je, e nefunguje. V chrnnch krajinnch oblastech se plon t, vznikaj tam nedozrn holosee stejn jako v hospodskch lesch, komentuje Blha.

Vzcn lokalita u soutoku Moravy a Dyje pezdvan Moravsk Amazonie je jednm z nejbohatch mst na biodiverzitu v esk republice. Pitom stle nem dnou ochranu. Kvli zmekan lht povinn ochrany nm dokonce hroz pokuty od Evropsk komise.

etrn a zrove efektivn

V chrnnm reimu me fungovat jen mal st zem. Produkovat devo bude poteba i v budoucnu. etrnj pstup, kter jde naproti biodiverzit, je nicmn mon rovn u hospodskch les. O prod bli pstovn se ji dnes sna ada lesnk.

Jednm z nich je Milan Hron, kter m na starost obecn lesy na Svitavsku. Sv postupy redakci piblil. Les pstujeme s trvalm pdnm krytem, prakticky nevyuvme holosee, deviny volme pln vyuvajc a nedegradujc lesn stanovit, a peujeme o kad jednotliv strom, popisuje Hron.

Prv holosee vytlauj z esk krajiny i druhy, jejich stanovitm jsou smrkov porosty. Jako pklad mohou poslouit druhy rostlinnho rodu hrutika, kter se dve celkem bn vyskytovaly v rozench smrkovch lesch. Dnes jsou u ns velmi vzcn, uvd Hofmeister. V hojn rozench smrinch je pro n pravdpodobn pli velk stn a nezdrav pda v dsledku holoseen a pstovn hustch monokultur.

Hrutika men

Dominance plantnch les tm vyhubila motla hndska osikovho. Dve il v dkch a proslunnch listnatch lesch. Ty ale nahradily hust tmav porosty, kter stdaj ostrovy vykcench holin. Zbyla jen jedna posledn populace chrnnho motla, kter ije v Domnovickm lese.

Hndsek osikov

Sprvce lesa Hron je zrove pedsedou esk sekce Pro Silva Bohemica, kter sdruuje 239 lesnk a funguje ji 25 let. Jejich heslem je zachovat produkci deva, ale zrove nezapomnat na dal aspekty, jako je biodiverzita, odolnost, zadrovn vody a podobn.

Pstup se jim zan vyplcet. Podle Hrona z jimi spravovanch 37 lesnch objekt tm vechny pekaly krovcovou kalamitu bez vtch problm.

Dnes u vme, e prod blzk hospodaen je i ekonomicky efektivnj, ne rakousko-uhersk model monokultur a holose, dodv Blha s odkazem na odbornou analzu. I v tomto zpsobu hospodaen podle nj ale asto chyb zmnn ponechn deva k zetlen.

Odoln les jako zbra proti klimatick zmn

Z dlouhodobch statistik bezpen vme, e jehlinat plante a intenzivn vsadby, ve kterch se neda ani biodiverzit, jsou na nepzniv vlivy extrmn citliv. S postupujc klimatickou zmnou jich pitom bude pibvat. Oteplen s sebou nese astj sucha, nebezpe por i intenzivn det doprovzen silnm vtrem.

Takov podmnky lpe sn vzdun lesy s rozmanitj skladbou. Potebujeme pstovat rozmanit a vcegeneran lesy, kde se vedle sebe budou stdat stromy rznch druh a rznho vku. Lesnci takov postupy pstovn u zavdj. Budou se muset stt samozejmost eskch les. Nejenom proto, e vytvo vce prostoru pro produ. Pedevm porosty potom budou lpe elit sumu a teplejmu podneb, vysvtluje Koteck.

Rozmanitost a odolnost jde pitom ruku v ruce s dal klovou funkc les, zachytvnm uhlku. Posledn zprva Mezivldnho panelu pro zmny klimatu (IPCC) uvd, e jde o jednu z nejinnjch a dostupnch cest, jak snit emise sklenkovch plyn a tm odvrtit niiv dopady klimatick krize. Postup je pitom snadn. Je poteba mt odoln les a stromy v nm nejen tit, ale i nechat dot, a tm uloit uhlk.

esko jde ale pesn opanm smrem. Lesy, namsto aby uhlk ukldaly, se staly vznamnmi pispvateli emis. A to kvli krovcov kalamit. Vyschl stromy, kter se nedokzaly kdci ubrnit, se kcely ve velkm. Jen vloni se vykcelo 30 milion metr krychlovch deva a pes 86 procent vytench strom bylo zasaeno krovcem.

Pouen z kalamity?

Ani po krovci se renesance les v esku nekon. V hospodskch lesch se sice zaaly vce vysazovat listnat stromy, vtinu ale stle tvo nejrychleji rostouc a nejvnosnj smrky, jak piznv losk Zprva o ivotnm prosted. Podle profesora Svobody se nadle uplatuje princip co nejhustji oszen plantn plochy orientovan primrn na zisk. Jehlinany se sz na msta, kde v budoucnu nemohou pet.

Hroz tak, e s dal kalamitou zaijeme nepjemn djà vu. A stt bude muset investovat dal miliardy do obnovy. Rozhodn to nen posledn kalamita. Nastane znovu s dalm obdobm sucha, mysl si Svoboda.

Lesy jsou aktuln povtinou v alostnm stavu. Nedvn analza projektu esko v datech popsala nezdrav stav u 71 procent jehlinatch a tetiny listnatch strom. O snen kvalit lesn pdy a zhorujcm se zdrav strom hovo i zmnn Zprva.

Dal vvoj je ve velk me v rukou sttu, kter vlastn pes polovinu eskch les. K obnov pvodnch druh a vt rozmanitosti ostatn vyzvaj esk strategick dokumenty, tmto smrem se i ubr nov evropsk legislativa. Tm se budou vnovat dal dly serilu.

Seril: Ztracen rozmanitost esk krajiny

esk proda ztrc pestrost a me za to lovk. Pesnji neetrn hospodaen, zneitn a dopady zvyujc se teploty. Biodiverzita u ns utrpla nejvc ze vech zem stedn Evropy. Ztratili jsme pes tetinu pvodnch druh. V globlnm kontextu se zan mluvit o estm hromadnm vymrn. Hroz, e pokud pstup nezmnme, proda nebude plnit funkce, kter bereme jako samozejm. Pole pestanou plodit a msto hustch les zbudou vykcen planiny bez ivota.

Z obnovy prody se stv stejn politick tma. Dokonuj se jednn ped summitem OSN. Zrove se v Bruselu pipravuje pelomov legislativa. esko m na politick rovni zsadn lohu dky pedsednictv v Rad EU.

Jak je stav v jednotlivch ekosystmech? Co k nmu vedlo a jak situaci zlepit? Co me pro obnovu prody udlat esko? Tyto otzky klademe odbornkm, politikm, ale i lidem z praxe v novm serilu portlu iDNES.cz.

Komentář

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Související články

Latest Posts