Poprav eto, nstup! Pro mnoh je to humnnj smrt, chyb tak smrtc lky

Zjem o poprav ety piel v dob, kdy se stty sna najt nhradu za smrtc injekce pot, co farmaceutick firmy zakzaly pouvn svch prostedk k tmto elm.

Nkte, vetn nkolika soudc americkho Nejvyho soudu, povauj poprav ety za mn krut ne smrtc injekce. A to i navzdory krvavmu pedstaven, se kterm je poprava kulkami spojena.

Poslednm zastelenm byl Ronnie Lee Gardner, kterho eta zastelila 18. ervna 2010 ve sttn vznici v Utahu za to, e zabil advokta pi pokusu o tk ze soudn budovy.

Gardner sedl na idli, kolem sebe ml pytle s pskem a u srdce pipevnn ter. Pt zamstnanc, kter vznice vybrala ad dobrovolnk, stlelo ze vzdlenosti asi 7,5 metru z puek re 30 mm. Gardner byl o dv minuty pozdji prohlen za mrtvho.

Jednu z puek nabili etai slepm nbojem, ani by kdokoli vdl, kterou. To se sten udlalo proto, aby ti, kter by pozdji mohlo trpit svdom, se mohli utovat, e mon smrtelnou kulku nevystelili.

Podle washingtonskho Informanho centra pro trest smrti je Utah jedinm sttem, kter za poslednch 50 let pouil poprav ety.

Lky maj ivoty zachraovat, ne brt

Podle nvrhu zkona sttu Idaha by se poprav ety pouvaly pouze v ppad, e by se nedalo sehnat substance potebn pro smrtc injekce.

Poprava zastelenm O vykonn rozsudku se star ptilenn poprav eta. Kad jej len dostane nbojnici, jedna z nich bv obvykle slep. To proto, aby se stelci mohli uklidovat mylenkou, e prv jejich vstel odsouzenho lovka nezabil. Trestanec bv pipoutan k idli, na hlav m kuklu a v oblasti srdce mu dozorci pipevn ter. Poprav eta stl ze vzdlenosti esti metr.

Kdy se toti v roce 2000 stala smrtc injekce hlavn metodou popravy, farmaceutick spolenosti zaaly zakazovat pouvn svch prostedk s tm, e jsou ureny k zchran ivot, nikoli k jejich odebrn.

Pro stty tak bylo obtn zskat koktejl jed, na kter se dlouhodob spolhaly, jako je thiopental sodn, bromid pankuronov a chlorid draseln.

Nkter stty pely na dostupnj substance, jako je pentobarbital nebo midazolam, kter nicmn podle kritik mohou zpsobovat nesnesitelnou bolest.

Humnn metoda nebo krut experiment?

Soudkyn Nejvyho soudu Sonia Sotomayorov pat k tm, kte tvrd, e poprava zastelenm je pravdpodobn humnnj ne smrtc injekce.Tato mylenka vychz z oekvn, e kulky zashnou srdce a zpsob okamitou smrt.

Krom toho, e smrt zastelenm je tm okamit, me bt tak relativn bezbolestn, tvrdila Sotomayorov v textu z roku 2017. Jej koment se tkal ppadu alabamskho vzn, kter dal o popravu zastelenm. Vtina Nejvyho soudu se jeho odvolnm odmtla zabvat.

Sotomayorov souhlas s nzorem, e smrtc lky mohou zpsobit intenzivn bolest tm, e vzn paralyzuj, dokud jet ve vnmaj.Jak krut ironie, e metoda, kter se zd bt nejhumnnj, se me ukzat jako n dosud nejkrutj experiment, napsala.

S tvrzenm Sotomayorov nesouhlas vak cel ada expert. Ve federlnm ppadu z roku 2019 pedloili alobci vpovdi anesteziologa Josepha Antogniniho, kter uvedl, e bezbolestn smrt zastelenm nen zaruena.

Vzni mohou zstat pi vdom a 10 sekund po vstelu v zvislosti na tom, kam kulky dopadnou, ekl Antognini, a tyto sekundy mohou bt siln bolestiv, zejmna v souvislosti s rozttnm kost a pokozenm mchy.

Jin upozoruj, e usmrcen zastelenm je ve srovnn se smrtc injekc viditeln nsiln a krvav, co me traumatizovat pbuzn obt a dal svdky, jako i katy a zamstnance, kte po nm uklzej.

Odbornci argumentuj i spolehlivost

Profesor politologie a prva na Amherst College Austin Sarat studoval 8 776 poprav v USA v letech 1890-2010 a zjistil, e 276 z nich bylo zpackanch, co pedstavuje 3,15 procenta.

Mezi nepoveden popravy se 7,12 procenta tkalo smrtcch injekc. V jednom nechvaln znmm ppad z roku 2014 v Oklahom se Clayton Locket po podn midazolamu svjel a zatnal zuby. Problematickch bylo tak 3,12 procenta poprav obenm a 1,92 procenta poprav elektrickm proudem.

Naproti tomu ani jedna z 34 poprav zastelenm nebyla shledna jako nepoveden, uvd Sarat, kter nicmn pat k zastncm zruen trestu smrti.

Informan centrum o trestu smrti vak hovo pinejmenm o jedn poprav zastelenm, kter se dajn nepovedla: v roce 1879 na zem Utahu stelci netrefili srdce Wallace Wilkersona a jeho smrt trvala 27 minut.

Zastelen popravmi etami je spe spojovno s armdou, vetn poprav dezertr z obansk vlky.

Od kolonilnch dob, kdy severoamerick stty byly soust Velk Britnie, a do roku 2002 bylo popraveno vce ne 15 tisc lid. Pouze 143 z nich bylo popraveno zastelenm. Nejvce 9 322 bylo obeno a 4 426 bylo popraveno elektrickm proudem.

Vzni budou mt monost alternativy

Nejvy soud ve svm rozhodnut vyaduje, aby odsouzen, kte nesouhlas se stvajcm zpsobem popravy, dostali jinou alternativu. Musej prokzat, e tato alternativa je vrazn mn bolestiv a e existuj prostedky pro jej praktickou realizaci.

V roce 2019 Nejvy soud v ppadu Bucklew vs. Precythe rozhodl, e urit bolest automaticky neznamen, e metoda popravy pedstavuje krut a neobvykl trest, kter je zakzn osmm dodatkem americk stavy.

Ta nezaruuje vzni bezbolestnou smrt nco, co samozejm nen zarueno mnoha lidem, napsal soudce Neil Gorsuch.

Mezi klov faktory pi rozhodovn o tom, zda je metoda krut a neobvykl, pat to, zda zpsobuje dal bolest nad rmec toho, co je nutn k vykonn trestu smrti, dodal Gorsuch.